Článek
Ceny pohonných hmot od počátku minulého týdne rostou. Zdražování nafty popohnal návrat spotřební daně na původní úroveň 9,95 Kč za litr, ale současný růst cen benzinu opět vzbudil podezření ohledně marží.
Na přirážky čerpacích stanic si stát posvítil už loni. Ceny sleduje zhruba od poloviny března loňského roku v souvislosti s růstem cen paliv na trzích po ruském útoku na Ukrajinu. „Kontroly od té doby probíhají kontinuálně. Ceny i marže na čerpacích stanicích v ČR byly v uplynulých měsících stabilní,“ říká mluvčí Ministerstva financí (MF) Petr Habáň.
Data za srpen však bude mít MF vyhodnocena až v polovině září. „V případě zjištění dlouhodobě neúměrně vysokých marží nelze vyloučit, že by Ministerstvo financí zasáhlo v souladu se zmocněním daným zákonem o cenách,“ uvedl Habáň. Podle resortu však tuzemské benzinky mají v porovnání se sousedními státy marže nejnižší. V posledních měsících se pohybovaly na úrovních před vypuknutím války na Ukrajině.
Stát však možná kontroluje špatného viníka. Jelikož je patrný růst nejen u cen nafty, ale i u ceny benzinu, může za zdražení nárůst ceny ropy, z níž se obě paliva vyrábějí. Podle Petra Zajíce, portfolio manažera investiční společnosti Amundi, to nejsou čerpací stance, které si nastavily marži vysoko, ale rafinerie.
Marže se však kontrolují těžko už jen proto, že není stanovena žádná optimální hranice. „Pohonné hmoty neprodávají jen tady, ale i v zahraničí. Stát ale nemá moc možností, jak marži ovlivňovat. Když o tom ale mluví, jako v případě čerpacích stanic, vytváří to nějaký tlak,“ řekl SZ Byznys Zajíc.
Protože podle něj stát nemůže marže moc ovlivňovat, došlápl si na rafinerie jinak, a to daní z neočekávaných zisků, kterou musí z letošních výdělků rafinerie odvádět.
„Marže rafinerií se v minulosti běžně pohybovaly mezi jednou a pěti korunami na litr paliva. V době, kdy začala válka na Ukrajině, se dostaly na deset korun na litr. Letos v květnu a červnu spadly na čtyři koruny za litr a dnes jsou zpátky na 6,50 koruny za litr,“ popisuje.
To je podle něj hlavním důvodem, proč se cena nafty a benzinu na pumpách zvedla z těch nejnižších hodnot o cca šest korun za litr.
Růst cen pohonných hmot však pohání také slábnoucí koruna vůči dolaru a zdražení ropy. „Ta zdražila o tři koruny za litr. Souvisí to s omezením těžby v Saúdské Arábii a s lepším ekonomickým vývojem ve Spojených státech,“ vysvětluje Zajíc.
Ropu však zdražuje i vyostřující se konflikt v Černém moři. „Námořní přeprava po Černém moři, které bylo hlavním ruským exportním kanálem, je výrazně omezena. Rusko sice nedodává ropu na Západ, ale zásobuje země jako Indii a Čínu. Pokud země nebudou moct nakupovat z Ruska, budou muset nakupovat na světových trzích a cena půjde nahoru,“ popisuje Zajíc.
Podle něj se nyní může cena ropy i paliv pohnout oběma směry. „Cena ropy je spíš na vyšších hodnotách. Obvykle se pohybuje v nějakém pásmu 70 až 85 dolarů za barel,“ říká Zajíc. Minulý týden ropa uzavřela nejvýš na 87 dolarech za barel.
Obě varianty by se následně projevily v koncových cenách pro řidiče. „Pokud bude narušeno zásobování přes Černé moře, může dojít k pohybu nahoru. Pokud by se objevily špatné zprávy o vývoji evropské a americké ekonomiky, ceny pohonných hmot půjdou naopak dolů,“ dodává Zajíc.
