Článek
Stát hledá způsoby, jak získat víc peněz a jednou z cest je i takzvané zdanění kapitálových výnosů, které obsahuje současný vládní konsolidační balíček. Podle něj má být nově zdaněn prodej podílů nebo cenných papírů nad částku 40 milionů korun. Dosud se přitom tato daň neplatila, pokud fyzická osoba podíl vlastnila 5 let a akcie 3 roky. Novela má nabýt účinnosti 1. ledna 2024, a mnoho majitelů firem teď proto finišuje s prodeji, aby se dani vyhnuli.
Daňová hrozba otupena
Už ve vládním ustanovení je ale možnost, jak nezaplatit plnou částku ani po roce 2024. „Zákonodárce stanovil, že oproti příjmu za prodej podílu, který přesahuje částku 40 milionů korun a měl by tedy být předmětem zdanění, je možné postavit výdaj rovnající se poměrné tržní hodnotě podílu, nebo akcie k 31. 12. 2023,“ vysvětluje Vladimír Hejduk, daňový poradce a partner Rowan Legal. Tedy aby příjem a výdaj dávaly dohromady nulu.
„To prakticky znamená, že se bude zdaňovat pouze hodnota firmy vytvořená od roku 2024 dále,“ dodává Kateřina Novotná, partnerka v oddělení Daňového poradenství Deloitte, podle které je tím ostří celého návrhu dost „otupeno“.
Balíček má v příštích dvou letech vylepšit kondici státní kasy o 150,7 miliardy korun. Výdaje státního rozpočtu sníží o 78,4 miliardy a na příjmové stránce jej má naopak posílit o 72,3 miliardy. V případě danění prodeje kapitálových výnosů ale očekávaný příjem může být nižší.
Daň z nižší částky
Velmi zjednodušeně si lze možnost daňové optimalizace přiblížit na následujícím příkladu:
Pokud bude zakladatel firmy v březnu příštího roku prodávat společnost, kterou založil před pěti lety, za 160 milionů korun, bude částka převyšující povolený limit činit 120 milionů korun (tedy tři čtvrtiny z převodu podílu). Teoreticky by sice měla být odvedena daň ze 120 milionů, praxe ale může být jiná - pokud ale bude mít majitel firmu k 31. 12. 2023 oceněnou.
V případě, že by totiž doložil znalecký posudek s cenou své firmy například 120 milionů, může si část této ceny uplatnit jako výdaj, který utratil právě na pořízení a vybudování společnosti.
„Lze uplatnit poměrnou část odpovídající zdaňované části prodejní ceny, tedy částku 90 milionů korun. Tři čtvrtiny hodnoty ocenění. Základem daně tak bude částka 30 milionů,“ vysvětluje Hejduk s tím, že se o tento krok nyní zajímá řada klientů. Musí totiž stihnout právě klíčové ocenění společnosti, aby mohl doložit, jakou má firma hodnotu, kolik ho tedy stála, to uplatnit jako výdaj a daň si snížit.
Hromadné oceňování firem
„Pokud vládní balíček v současném znění projde, očekáváme výraznou poptávku nejen po zpracování tržního ocenění, ale i po podrobné revizi korporátních struktur a strukturování transakce za účelem maximálního využití všech dostupných prostředků, z nichž by naši klienti mohli benefitovat,“ dodává Hejduk.
Stejně to vidí i další firmy - někde už navíc oceňovací „boom“ propukl. „Už nyní se na nás proto klienti se zájmem o ocenění firmy ke konci roku obracejí a předpokládáme, že se tento zájem v následujících měsících ještě zvýší,“ potvrzuje Daniel Janeček, expert na fúze a akvizice v poradenské společnosti PwC Česká republika.
„Čím bude ocenění vyšší, tím nižší základ daně bude v budoucích letech. Samozřejmě budou mít zájem na tom, aby bylo ocenění co nejvyšší,“ dodává Novotná s tím, že určitě doporučuje majitelům firem, aby si znalecké ocenění pro možný budoucí prodej obstarali včas.
