Ruští podnikatelé v Česku nechtějí být Rusové. Mění si občanství

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Když začala válka na Ukrajině, vzal podnikatel Filip Davydov dodávku a několikrát k hranicím dovezl humanitární pomoc. Pořádá sbírky na potřebné léky a od hranic převezl několik ukrajinských maminek s dětmi. V jeho zemi se však takové pomoci říká vlastizrada.

Filip Davydov je totiž Rus pocházející ze Sibiře, z Novosibirsku. Jak však sám říká, tamní režim mu ukradl vlast a on sám ví, že se tam už nepodívá. Nemůže, i když má v Rusku stále rodiče a bratra a před válkou tam jezdíval dvakrát ročně.

Za pomoc Ukrajině by teď byl zavřen a pokutován. „Skutečně to tak je. Spoustu mých známých zatkli za to, že chodí na demonstrace, a vím o lidech, kteří se do Ruska vraceli z Česka přes Bělorusko a zatkli je hned na letišti v Minsku,“ dodává s tím, že se s rodinou domluvil, že se budou scházet na neutrálním území. „Třeba v Gruzii,“ říká.

Filip Davydov v Česku žije už 13 let. Vystudoval tu vysokou školu a dnes vlastní menší reklamní agenturu, která se státním institucím stará o sociální sítě. Loni získal české občanství a je za to rád. „Mít ruské občanství je dnes nejenom neprestižní, ale i závadné,“ dodává.

A podobně uvažuje stále více Rusů podnikajících v Česku. Ze záznamů evidence skutečných majitelů vyplývá, že v České republice má aktuálně 9 582 firem vlastníky s ruským občanstvím. Analýza společnosti Dun & Bradstreet přitom ukázala, že od začátku konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou došlo k zápisu změny občanství hned u 154 Rusů, kteří jsou v registru evidování jako majitelé českých firem.

Nemusí jít u nich pouze o nesouhlas s režimem. Česká vláda hrozí zamezením přistupu k financím z českých bank a veřejných rozpočtů a ukončením investičních pobídek. Zatím se však stále čeká na to, o jaké firmy půjde. Evropská unie už svůj seznam dodala.

„Může se jednat o snahu majitelů firem obejít sankce,“ říká tak ke změně občanství analytička Dun & Bradstreet Petra Štěpánová.

Velká inventura ruského majetku se v Česku rozběhla krátce po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu a ruské firmy v Česku stále ovládají i několik významných podniků.

U většiny ze 154 ruských podnikatelů, u kterých v průběhu ruské agrese došlo ke změně zápisu v občanství, má aktuálně zapsané občanství české. Konkrétně jde o 63 procent osob. Zhruba desetina ruských podnikatelů, kteří teď své občanství měnili, má nově zapsáno občanství ukrajinské. Následují Spojené království, Kypr, Ázerbajdžán a Rumunsko.

Sami ruští podnikatelé v Česku se k situaci vyjadřovat spíš nechtějí. „Záleží na tom, jestli spojují svůj další život s Ruskem v tom stavu, ve kterém je teď a s tamním režimem. Já si jsem vědom toho, že za stávajícího režimu se už do Ruska nepodívám. To je realita,“ vysvětluje Davydov. O Rusku mluví jako o izolované zemi. „Z Ruska se stává obrovská Severní Korea. Z hlediska vnější izolace i vnitřních procesů. Žít v tom není jednoduché,“ dodává.

Česká republika podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) dosud zmrazila ruský majetek v zemi skoro za miliardu korun. Bude-li tento majetek označen jako možná podpora válečných zločinů Ruska, je podle ministra do budoucna ve hře i jeho konfiskace. Státy EU dosud zmrazily kvůli válce na Ukrajině majetek za 37 miliard eur.

Váhání české vlády, jaký majetek ruských oligarchů zmrazit, tak dává prostor i k jiným krokům, než je změna občanství. Jak Seznam Zprávy dříve uvedly některé firmy s vazbami na Rusko přistoupily i k převodu majetku na nové vlastníky.

Například společnost Fjord Bohemia s továrnou na zpracování ryb, která patřila rodině Sergeje Darkina, člena putinovské strany Jednotné Rusko, má už v obchodním rejstříku jako majitele zapsanou investiční společnost Invest & Property Consulting.