Růst cen nutí Čechy hledat druhé zaměstnání

Dražší bydlení, energie, potraviny a paliva nutí téměř polovinu Čechů přehodnocovat to, jak žijí. Současný výdělek jim bez toho, aniž by sahali do svých úspor, nestačí, a tak musí přemýšlet o tom, jak to změnit. Ukazuje to výzkum společnosti STEM/MARK vytvořený pro personální agenturu Předvýběr.CZ na vzorku 510 lidí.

Více než desetina respondentů ve věku od 18 do 59 let sáhne podle průzkumu po vkladní knížce a vybere z ní nastřádané peníze, zhruba každý desátý člověk bude uvažovat o přesunu do lépe placeného zaměstnání a každý 14. bude přemýšlet o půjčce. Největší část těch, kteří jsou kvůli vyšší cenové hladině nuceni něco změnit, uvažuje o přivýdělku, nejčastěji brigádě. Aktuálně je to téměř třetina lidí.

„Častěji to jsou ženy. Ve věku od 18 do 29 let to je téměř každý druhý člověk a v kategorii od 45 do 59 let to je každý pátý člověk,“ upřesňuje František Boudný, ředitel Předvýběru.CZ.

Přivydělat si nějaké peníze chce například vysokoškolačka Jana z Liberce. „Vydělávám slušně, nicméně nárůst cen energií mě děsí, i proto, že nelze spočítat, o kolik se celková platba zvýší a kolik budu v ročním zúčtování vlastně doplácet. Jako samoživitelka bych si po večerech raději něco přivydělala, aby mě to pak nezaskočilo. Moc ráda bych třeba pracovala v kavárně a už jsem se na možnosti takové brigády v okolí svého bydliště ptala, ale není to úplně jednoduché časově skloubit, tak uvidím, zda nebudu muset uvažovat i o něčem jiném,“ říká žena, která se stará o dvě děti.

Trend nabírání dalších úvazků potvrzuje i zakladatel pracovního portálu Bezpersonálky. Češi si podle něj začali hledat přivýdělky už o loňských prázdninách, kdy mnohým docházely úspory a podnikatelům zásoby. Po prázdninách tento trend ještě zesílil. Pád Bohemia Energy a dalších dodavatelů energií a k tomu růst cen plynu a elektřiny a obecné zdražování ho ještě umocnil.

„Nejvíce to bylo v Moravskoslezském kraji a pak ve středních Čechách u lidí, kteří nedojížděli za prací do hlavního města. Nacházeli si doplňkové brigády nejvíce v telemarketingu, roznáškových službách, ale i u telefonních operátorů, potravinových řetězců, a dokonce i bank, prostě u firem, které umožňují zkrácené úvazky anebo klasické uklízení,“ popisuje Kuba.

U Pražanů takové tendence nezaznamenal, ale i tam existují výjimky. „Můj zaměstnavatel navyšuje mzdy na počátku každého roku, jsem za to vděčná, ale je to jen malá částka, do tisícikoruny, která rozhodně situaci s inflací nevyřeší. Mám tedy druhou práci již delší dobu a upřímně řečeno, uvažuji ještě o další,“ říká šestapadesátiletá Irena Zdražilová, se kterou se po čtvrt století rozešel partner, a tak je nyní na domácnost sama a k tomu se musí občas postarat i o svou matku.

Irena má přitom ještě štěstí. Čtvrtina lidí přidáno podle průzkumu nedostane a téměř polovina neví, takže s tím také nemůže počítat. S navýšením mezd nad tři procenta, tedy o více než tisíc korun měsíčně (u průměrné mzdy 37 047 Kč za 1. až 3. čtvrtletí loňského roku) může počítat zhruba jen každý sedmý zaměstnanec v Česku.

Větší zohlednění inflace do růstu mezd jde přitom podle náborové firmy ManpowerGroup očekávat ve velkých podnicích se silnými odbory, kde bývá součástí kolektivní smlouvy vzoreček, kde se do nárůstu mzdy promítá především inflace, ziskovost nebo také růst produktivity.

„V ostatních případech to funguje spíše tak, že zaměstnanci při jednání s nadřízeným o navýšení mzdy argumentují vysokou inflací a poklesem reálné mzdy. Šéf by potom musel být velmi tvrdý, pokud by tento argument nechtěl zohlednit a reálnou mzdu zaměstnanci vlastně snížit. V realitě ale mnohem větší tlak na růst mezd způsobuje nedostatek zaměstnanců než inflace,“ podotýká manažer náboru a marketingu společnosti Jiří Halbrštát.

O plošném navýšení mezd kvůli inflaci se však podle Jitky Součkové, marketingové manažerky náborové společnosti Grafton Recruitment, uvažovat nemůže. Nedostatečný růst mezd v tomto roce potvrzuje i portál Profesia.cz.

„Většina firem nepočítala s tak vysokou inflací a svým zaměstnancům zvyšovala nebo plánuje zvyšovat mzdy o nižší částku, než je aktuální inflace. Na zaměstnancích tak bude, zda se s inflací vypořádají utáhnutím opasků nebo změnou práce či přibráním dalšího úvazku,“ konstatuje za tento personální portál Michal Novák.

Průzkum ohledně úspor přitom napovídá to, že lidé nemají na těžkou pocovidovou situaci zesílenou inflací dostatečně našetřeno. Téměř čtvrtina lidí nemá vůbec žádné úspory a zhruba stejný podíl lidí si může dovolit výpadek příjmů jen na jeden měsíc. Poučka o řádně vedených osobních financích přitom říká, že pro případ krize by měl mít každý našetřeno minimálně šest výplat. To má však jen necelá pětina lidí.

Část Čechů myslela na výpadky příjmů už v minulosti při nástupu covidu do Čech, a tak se proti tomu snažili zajistit. „Téměř dvojnásobně vzrostl zájem o pojištění úvěrů na riziko ztráty zaměstnání. Loni se během jara a léta obavy snížily, ale s nástupem loňského podzimu a s růstem ceny energií a rostoucí inflací zájem o toto pojištění poslední dva měsíce opět roste,“ říká Martin Steiner, obchodní ředitel a člen představenstva BNP Paribas Cardif.

Kdo takto pojištěn není a našetřeno nemá, bude muset přistoupit ke změně zaměstnání, najít si další práci nebo se omezit ve výdajích. S tím počítá více než polovina lidí. Třetina Čechů ušetří na dovolené, pětina odloží koupi auta a více než 17 procent se nebude pouštět do rekonstrukcí obydlí nebo nakupovat nemovitosti. Desetina Čechů dokonce odloží narození potomka.