Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Navzdory několika kolům ekonomických sankcí posílá Evropská unie do Ruska miliardy eur. Jedničkou v nejdražších položkách už nejsou ropa a plyn, ale ruskou válečnou mašinerii aktuálně hodně promazávají hnojiva.
Jeden příklad za všechny z Německa, podle Spolkového statistického úřadu vyvezlo Rusko v období hnojení 2022 až 2023 do Německa přibližně o 920 procent více hnojiv než před válkou.
A to je pravděpodobně jen část obrázku – o 85 procent více hnojiv přichází do největší evropské ekonomiky také z Nizozemska, o 84 procent více z Polska a o 662 procent více z Belgie. V těchto případech sice není jasné, kolik z toho je ruské hnojivo, ale takové nárůsty vzbuzují pochybnosti.
Zejména jde o dusíkatá hnojiva, jejichž výroba je energeticky velmi náročná. Vyžaduje čpavek, který se dále zpracovává na močovinu a v průmyslovém měřítku vyžaduje obrovské množství zemního plynu. Vzhledem k faktu, že Rusové nemohou do Evropy kvůli poškozeným plynovodům Nord Stream vyvážet tolik suroviny jako před válkou, mají plynu nadbytek, a tudíž ho mají velmi levný.
„Před válkou Německo nedováželo z Ruska téměř žádné hnojivo, ale dnes je Německo velkým dovozcem hnojiv z Ruska,“ říká pro deník Welt Bent Nissen, generální ředitel týmu zemědělských obchodníků z Flensburgu. Jeho firma ruská hnojiva na rozdíl od jiných velkých zemědělských obchodníků v Německu neprodává.
Evropské sankce zatím dovoz hnojiv nebo jejich meziproduktů jako močovina vůbec neřeší, takže cestě z Ruska nestojí nic v cestě – a Kreml je sem posílá s výraznou slevou. V Německu už kvůli tomu křičí zástupci tamního chemického průmyslu, upozornil deník Bild.
V čele stojí chemička SKW Piesteritz ve Wittenbergu, která patří českému koncernu Agrofert a která přímo či nepřímo zaměstnává deset tisíc lidí. „Evropě a Německu hrozí, že je politici zavedou do nové závislosti na Rusku. Politici nedělají nic pro to, aby dovoz zastavili,“ řekla Bildu jednatelka společnosti SKW Piesteritz Antje Bittnerová. „Politici musí konečně přijmout vhodná opatření, jako jsou sankce nebo cla na ruské výrobky na bázi plynu, aby přestali financovat válku,“ dodala.
Mluvčí pro hospodářskou politiku sociálnědemokratické parlamentní skupiny není proti. „Dusíkatá hnojiva musí být zařazena na sankční seznam EU proti Rusku. Evropská komise musí vydat prohlášení.“
Jenže to rozhodně nebude tak jednoduché. Zaprvé se musejí na takovém opatření shodnout politici – a historie ukazuje, že přesvědčit takové Maďarsko a jeho premiéra Viktora Orbána může trvat velmi dlouho.
Orbán v tom však nebude tentokrát sám. Omezování ruského dovozu a logicky tedy zdražení hnojiv představuje velký problém i pro evropské zemědělce. Ti už tak pořádají demonstrace a chtějí změny v Green Dealu, platit víc za hnojiva by byla další ingredience do již tak výbušné atmosféry.
A pokud by k omezení dovozů nakonec došlo, je dost pravděpodobné, že by to zaplatili Evropané. Zemědělci by dražší vstupy promítli v ceně potravin, což by mohlo vést k dalšímu zvýšení inflace – zrovna v době, kdy Evropská centrální banka opatrně snižuje úrokové sazby.
