Rusko prohrává plynovou válku

Ceny plynu začaly po měsících růstu rychle klesat. Začátkem října na denním trhu na burze PXE stála MWh přes 166 euro. V polovině měsíce se dostala na 74 euro a dále klesala, dokud neprolomila hranici 60 eur. Ve čtvrtek se vrátila k 70 eurům za MWh.

„Výrazné snížení cen pozorujeme pouze na denním trhu. Měsíční či roční produkty se drží výrazně výše,“ říká Michal Kocůrek, řídící konzultant poradenské společnosti EGÚ Brno. Přesto jde od minulého týdne dolů i cena plynu s dodávkou na příští rok. Ta se však drží nad 100 eury. Minulé úterý ještě MWh stála přes 180 euro, aktuálně se pohybuje kolem 140 euro za MWh.

Dřívější ceny hnala vysoko především ruská manipulace s dodávkami zemního plynu. Vliv Ruska na cenu komodity však slábne. 3. září byl z provozu vyřazen plynovod Nord Stream 1, nejprve kvůli opravám a následnému vážnému poškození trubek, které západní země označují za sabotáž. Od té doby teče do Evropy stále stejné množství ruského plynu.

„Nyní proudí ukrajinským potrubím asi 40 milionů kubíků denně. Nikdo ale neví, kdy to skončí, může to být ze dne na den. Gazprom si totiž objednává kapacitu jen na krátkodobé bázi,“ popisuje Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.

Ruský plyn se do Evropy dostává ještě jednou cestou, a to přes Turecko plynovodem TurkStream. Ale ani ten není jistotou. „Jeho provozovatel ztratil licenci na opravy, provádí se pouze nutná údržba. Nikdo tedy neví, jestli může dojít k nějakému omezení kapacity a provozu,“ popisuje Gavor.

Kromě toho, že má Rusko menší prostor k manipulaci s dodávkami, a tudíž i cenou plynu, má na pokles vliv také teplý podzim. „Je to dáno nadprůměrně teplým počasím, téměř plnými zásobníky a také částečně vylepšenou produkcí výroby elektřiny z OZE, tedy nižší potřebou plynu pro výrobu elektřiny,“ říká Kocůrek. Lidé také kvůli vysokým cenám energiemi šetří a spotřeba klesá.

Podle odborníků zatím nemá poškození Nord Streamu 1 na dodávky plynu zásadní vliv. Dodavatelé se nyní soustředí na zajištění dodávek odjinud, především zkapalněného zemního plynu ze zámoří (LNG). „Dokud je spotřeba plynu v EU stále relativně nízká, jsme schopni ji pokrýt i bez ruských dodávek,“ říká Kocůrek.

Ale tato cesta se může zkomplikovat, neboť tento týden nastaly kvůli velkému množství tankerů ve španělských vodách potíže s vykládkou LNG. Čína se navíc chce zaměřit na zajištění vlastních zásob plynu, a tak zakázala svým státním obchodníkům, aby prodávali LNG do Evropy a Asie. „Tím se okamžitě zvýší poptávka a nutnost přeplácení ostatních zemí,“ popisuje Gavor.

Evropským zemím se zatím daří plnit zásobníky plynu, což má na cenu také pozitivní vliv. V Evropské unii dosahuje 93,7 procenta, v Česku už přesáhla 91 procent. „Čím více se ale zásobník blíží plné kapacitě, tím je vtláčecí výkon pomalejší,“ popisuje Gavor.

Cena se však na nízké úrovni dlouho neudrží a opět poroste. Stačí, aby venkovní teploty klesly. „S potřebou plynu pro vytápění začne být opět zemní plyn cennější komoditou a ceny vzrostou. To nám jasně ukazují ceny plynu na trhu pro dodávku v následujících měsících a v průběhu roku 2023,“ říká Kocůrek.

Prostor pro vystřízlivění tak není. „Myslím, že tuto zimu prožijeme v nervozitě, zda seženeme dostatečné množství plynu a LNG dodávek,“ říká Gavor.

Pokles ceny plynu má vliv také na cenu elektřiny na velkoobchodním trhu. Plyn je totiž aktuálně nejdražším zdrojem k výrobě elektřiny. „Takže denní ceny elektřiny do značné míry reflektují denní ceny plynu, jsou tedy aktuálně nízko. Nicméně měsíční ceny, například na listopad či prosinec odrážejí měsíční ceny plynu a pohybují se aktuálně až dvakrát či třikrát výše než ty denní,“ říká Kocůrek.

Ještě na konci září stála elektřina s dodávkou na následující rok přes 500 euro za MWh. S cenou plynu ale začala klesat a v polovině října se držela lehce na 400 euro, už ve čtvrtek stála 380 euro za MWh.