Ruské aktivity „Rajfky“ sice dráždí, klientů v Česku ale přibývá, říká banka

Od loňského února, kdy Moskva na Ukrajině rozpoutala krvavou válku, odešlo z Ruska množství společností z celého světa. Řada dalších na tamním trhu ale stále zůstává. Mezi ně patří také rakouská banka Raiffeisen Bank International, jejíž dceřiná banka AO Raiffeisen Bank v Rusku podniká bez jakýchkoliv změn, a je tak největším západním věřitelem, který v zemi působí.

Firma tak udržuje ekonomiku Ruska v chodu tím, že zde platí daně, mimo jiné také daň z nadměrných zisků. „Raiffeisen Bank International zaplatí na nové ruské dani z nadměrného zisku dalších 100 milionů eur. I bez této daně zaplatila Raiffeisen Bank v roce 2022 v Rusku na daních 559 milionů eur – prostředky, které byly použity na podporu zabíjení Ukrajinců. Nadměrné zisky banky v Rusku každým rokem rostou, a tak rostou i zisky Raiffeisen z této války,“ uvedlo na svém twitteru ukrajinské ministerstvo obrany.

Podle Financial Times navíc banka v posledních šesti měsících svým ruským zaměstnancům výrazně zvedla platy. Náklady na personální výdaje se tak bance zvedly o 200 milionů eur, což je oproti stejnému období v roce 2022 dvojnásobek. Vyšší náklady banka vysvětluje zvýšením platů a sociálního zabezpečení, rezerv na jednorázové platby a zvýšením počtu zaměstnanců.

Právě kvůli tomu, že odnož firmy v Rusku stále zůstává, od banky dál odcházejí klienti. Na odliv některých českých byznysmenů od Raffeisenbank upozornily již letos v květnu Hospodářské noviny. Další diskuzi ohledně odchodu rozvířil v pondělí ráno poslanec Michal Zuna (TOP 09), který na Twitteru oznámil, že od banky odchází.

„Byl jsem vždycky spokojený. Když však po vypuknutí války loni v únoru začaly jednotlivé západní firmy odcházet, čekal jsem, že odejde i Raiffeisen. Po roce se tak nestalo, prodal jsem tedy mikro akcie, co jsem u Raiffeisen Bank International měl,“ sdělil redakci Seznam Zprávy Byznys Zuna.

Posléze se začal zajímat o to, jaké kroky k odchodu z Ruska banka podniká a kontaktoval její centrálu. Dozvěděl se, že Raiffeisenbank situaci vnímá a v blízké době ji zohlední, to se však doposud nestalo.

„Dal jsem situaci čas, nerad dělám kroky unáhleně. Uplynuly další tři měsíce a Raiffeisen International nezohlednila ve svém rozhodování o dalším postupu vůbec nic. Takže jsem si řekl, že je čas tedy tu změnu udělat a v červenci dal výpověď,“ dodává.

V diskuzi pod příspěvkem se Zunou souhlasí spousta lidí, někteří z nich od banky již odešli. Část hlasů naopak se setrváním banky v Rusku souhlasí, jeden z komentujících uvedl, že by to pro něj mohl být důvod k bance přejít. Své podnikání v Rusku neukončili například ani výrobci cigaret Phillip Morris a Japan Tobacco International nebo řetězec Globus, který ruskou síť řídí z Prahy.

Banka ovšem ve vyjádření pro SZ Byznys vysvětluje, že o trend se nejedná. „Počet klientů české Raiffeisenbank roste nejrychleji za posledních 30 let působení na českém trhu. V prvních šesti měsících roku 2023 přišlo do banky 150 tisíc nových klientů a současně je odchodovost našich klientů v posledních několika letech prakticky beze změny. K situaci okolo jednoho z našich akcionářů ve veřejném prostoru opakovaně vysvětlujeme, že se jedná o dvě na sobě nezávislé společnosti,“ komentuje situaci ohledně odchodu některých klientů Tereza Kaiseršotová, tisková mluvčí Raiffeisenbank ČR.