Rožnov se má změnit na valašské Silicon Valley, za miliardy dolarů

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

V neprodyšně uzavřené místnosti se pohybuje operátor v antistatické kombinéze s kuklou, rouškou a brýlemi. Ze dvířek ve zdi, u kterých svítí zelená kontrolka, vytáhne předmět, který připomíná box na cédéčka. Místo kompaktních disků je v něm ale 25 křemíkových desek, na které přístroj právě nanesl další kovovou vrstvu.

„Pootoč se trochu, ať tě mohou natočit,“ říká přes interkom zakuklenému muži Marcela Kubíčková, vedoucí výroby čipů v rožnovském závodě Onsemi. Přístroj, který obsluhuje její kolega, je takzvaná naprašovačka.

„Probíhá na ní jedna ze závěrečných fází výroby, při níž se na křemíkovou desku nanášejí metalové vrstvy, do níž se pak napojují konektory výsledného čipu,“ vysvětluje. Čipy mají různý počet vrstev a po nanesení každé nové vrstvy projde deska procesem zvaným fotolitografie, který do ní vyleptá požadovanou strukturu.

Na jedné desce mohou vzniknout stovky až desítky tisíc čipů. Vstupní surovinu k jejich výrobě - křemík - se do Rožnova dováží například z Německa. Do továrny dorazí ve formě šedivé hmoty připomínající kámen. Ta se roztaví, a jak říkají v Rožnově, vytáhne se z ní dokonalý krystal křemíku. Z něj se pak nařežou zmíněné desky.

Denně v tuzemském onsemi vyrobí zhruba deset milionů čipů. „Vozíme je ve speciálním boxu autem na okolní letiště, například do Ostravy, odkud putují k dalšímu zpracování k našim partnerům v Koreji a Malajsii,“ říká viceprezident rožnovského onsemi Aleš Cáb. V Asii čipy zapouzdří a zabudují do finálních aplikací.

Polovodiče z Rožnova se používají hlavně v automobilovém průmyslu, ve výpočetní technice i v různých medicínských aplikacích, v leteckém i obranném průmyslu.

Výroba v Rožnově pod Radhoštěm totiž již částečně běží a nyní se má rozšířit. Po oznámení firmy, že právě Česko si vybrala pro svou obří investici, zde vyroste velká továrna na výrobu polovodičů z karbidu křemíku. Koncern zde zainvestuje až 46 miliard korun do zavedení nové technologie a rozšíření výroby, s vládou teď jedná o pobídkách.

Vedle křemíkových desek vyrábějí v Rožnově i desky z karbidu křemíku. Tato sloučenina křemíku a uhlíku umožní ve výkonových aplikacích výraznou úsporu elektrické energie. „Když v dopravním letadle nahradíte křemíkové čipy těmi vyrobenými z karbidu křemíku, snížíte hmotnost asi o půl tuny,“ ilustruje výhody pokročilejší technologie Aleš Cáb.

Na rozdíl od křemíkových čipů, které v rožnovském onsemi vyrábějí sami, se ale ostatní fáze výroby čipů z karbidu křemíku odehrávají jinde.

„Ze Spojených států dostáváme krystaly karbidu křemíku. Říkáme jim puk, protože ten krystal má velký průměr a je relativně nízký. Ty řežeme na desky, vyrábíme epitaxní vrstvu, čipy se ale vyrábějí v Asii, kde probíhá i jejich pouzdření,“ vysvětluje Marcela Kubíčková.

Nyní se v Rožnově připravují na celý výrobní proces od růstu krystalů karbidu křemíku až po produkci mikročipů a finální modul.

„Největší část investice půjde do nejsložitějšího procesu, tedy do samotné výroby čipů na desce z karbidu křemíku. Pokryje ale celý řetězec výroby jednotlivých čipů, jejich zapouzdření a výroby finálních modulů. To dnes probíhá v Koreji a Malajsii a cílem té investice je, aby všechny tyto fáze byly tady,“ říká ředitel Cáb.

Jeden z velkých rozdílů mezi čipy z křemíku a těmi z karbidu křemíku spočívá hned na začátku jejich výroby, při růstu krystalů. Zatímco krystal křemíku se získává z roztavené vstupní suroviny, polykrystalického křemíku, a jeho otáčením se vytáhne až dva metry vysoký krystal, u karbidu křemíku je postup složitější.

„Tento krystal roste metodou PVT, kde vstupní materiál, který připomíná prášek, sublimuje na zárodečné desce, kde se formují krystaly,“ popisuje Cáb. Vstupní surovina je přitom velmi dostupná - používá se například na výrobu karborundových brusných papírů.

Továrna na polovodiče vznikla jako součást kdysi proslulého výrobce elektroniky Tesly Rožnov. Onsemi dnes zabírá jen část původního areálu ležícího na okraji města v údolí řeky Bečvy. Pojmenování Silicon Valley, doslova Křemíkové údolí, je tedy celkem přiléhavý.

„Musím říct, že jsme si s tím názvem hráli při tvorbě strategického plánu města ještě v době, kdy ta investice nebyla vůbec zmiňovaná, protože čipy se v Rožnově vyrábějí už dlouho,“ přizvukuje starosta Rožnova pod Radhoštěm Jan Kučera.

Pro onsemi bude nová technologie znamenat přelom. Zásadně se zvýší obrat firmy, která se stane dominantním světovým výrobcem čipů z karbidu křemíku. „Naším cílem je dodávat na trh 40 procent světové produkce,“ říká Aleš Cáb. „V současnosti máme tržby kolem sedmi miliardu korun a očekáváme, že po dokončení tohoto projektu budou na úrovni 30 miliard,“ odhaduje.

Americká společnost onsemi v Rožnově funguje od roku 1999. Vedle výrobního závodu a vývojového centra provozuje další vývojové centrum v Brně. Celkem má v Česku přes dva tisíce zaměstnanců. Dalších tisíc pracovních míst v onsemi vznikne - a nepůjde pouze o elektrotechniky.

„Mikroelektronika se uplatní hlavně při designu čipů, ale my pro náš projekt potřebujeme chemiky, fyziky, procesní inženýry, statistiky, je to celá paleta lidí, kteří se u nás mohou uplatnit,“ vypočítává vedoucí náboru českého onsemi Klára Konvičná.

Na trhu je takových odborníků málo, onsemi proto kvůli svému rozvojovému projektu rozšiřuje spolupráci s vysokými školami, například s brněnským Vysokým učením technickým (VUT) spolupracuje onsemi už dvacet let.

„Zjevně dojde k ještě těsnějšímu a intenzivnějšímu propojení. Odborníci z onsemi se podílejí na výuce ve vybraných předmětech a ve všech stupních studia, spolupracujeme na vývoji nových studijních programů, v onsemi probíhají stáže našich studentů,“ říká rektor VUT Ladislav Janíček.

„Máme také společné výzkumné projekty a nově připravujeme průmyslové doktoráty,“ dodává s tím, že podstatnou část pracovníků společnosti ve vývoji, výzkumu i výrobě čipů tvoří právě absolventi VUT.

Odborníky pro onsemi bude dodávat i Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně. Tam by měl do dvou let vzniknout nový studijní program pro 30 studentů materiálového inženýrství. „Diskutujeme také o přípravě studijního programu zaměřeného na informatiku s částečnou orientací i na průmyslové inženýrství,“ uvádí rektor UTB Milan Adámek.

Už letos by měla onsemi ve Zlíně pomoci s vybudováním laboratoří zaměřených na polovodičové materiály v nové budově technologické fakulty, jejíž stavbu chce univerzita zahájit ještě v tomto roce.

O stovky nových zaměstnanců a jejich rodiny se kromě onsemi bude starat město i kraj. Podle rožnovského starosty Kučery počítá město s tím, že se v něm usadí asi třetina nových zaměstnanců, což podle něj není pro 16,5tisícový Rožnov dramatická změna.

„Odhadujeme, že bude zapotřebí 100 až 150 bytů a rodinných domů, a my už na to reagujeme. Od Zlínského kraje jsme koupili nevyužívanou budovu internátu, kterou chceme rekonstruovat na asi padesát bytů,“ říká Kučera. Až sto rodinných domů by podle něj mělo vzniknout v nově zřízených zástavbových zónách.

Město Rožnov spolu s okolními obcemi a Zlínským krajem analyzovalo dopady obřího investičního projektu na život v regionu a připravilo seznam více než 40 projektů za dvě miliardy korun, které se týkají bydlení, školství, zdravotnictví i dopadů na životní prostředí a infrastrukturu.

„Konkrétně se to týká například dopravy, kapacit ve školách a školkách a veřejných služeb, jako jsou kapacity lékařů,“ přibližuje Kučera. Část peněz na tyto projekty by podle starosty měla jít z městského rozpočtu, další finance chce získat ze stávajících dotačních programů. „Zároveň chceme nadále diskutovat se státem o vytvoření speciálního dotačního titulu právě na bezpečné zvládnutí této investice,“ říká starosta.

Zvláštní dotační program na podporu bydlení už v souvislosti s rožnovskou investicí vypsal Zlínský kraj. „Rádi bychom do rozvoje regionu zapojili také soukromé developery. Samozřejmě jsme připraveni pomoci s veřejnou dopravou a dalšími návaznostmi, které umí kraj řešit,“ uvedl hejtman Zlínského kraje Radim Holiš.

Kraj také spolufinancuje nové obory na tamní univerzitě, stal se členem národního polovodičového klastru CNSC sdružujícího společnosti a instituce se zájmem o rozvoj vývoje a výroby polovodičů.

„Krajské zastupitelstvo zároveň v červnu schválilo aktualizaci Regionální inovační strategie Zlínského kraje, kde byla zdůrazněna oblast polovodičů jako jedna z klíčových oblastí specializace kraje,“ dodává Holiš.

Rekordní zahraniční investice přistála v Česku i díky pobídce, kterou česká vláda Onsemi slíbila. O její výši zatím vedení rožnovského závodu nechce spekulovat. „Podklady pro žádost připravujeme, s vládou bychom o ní měli jednat v průběhu léta,“ říká Aleš Cáb.

Podle zákona by vláda mohla Onsemi vyplatit až 27,5 procenta z celkové investice, tedy téměř 13 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura uvedl, že jednou z možných forem podpory by byly daňové prázdniny. Pobídku nicméně musí potvrdit Evropská komise.