Rodná čísla mají zmizet. Lidé ani firmy nevědí proč, ale bude to stát miliardy

Od roku 2025 by ze světa měla zmizet rodná čísla (RČ), která využívají k identifikaci lidí banky, pojišťovny, lékaři, telekomunikační společnosti, ale i státní úřady.

Místo nich by se lidé prokazovali takzvanými bezvýznamovými směrovými identifikátory (BSI) a klientskými identifikátory fyzických osob (KIFO), v nichž by nebyly žádné citlivé osobní údaje, tedy datum narození, z něhož lze odvodit věk, a pohlaví. A následně bylo možné z různých rejstříků dohledat další citlivé údaje.

Návrh na „ukrytí“ rodných čísel je už více než deset let starý, vláda ho schválila už v roce 2009, ale od té doby se několikrát posunul. Nyní by měl začít platit od roku 2025 – pokud se politici nedohodnou na dalším odkladu.

Proti je podle CNN Prima News nejenom opoziční poslankyně Jana Mračková Vildumetzová (ANO), která by přechod na identifikátor posunula na rok 2028, ale například i poslanec ODS Jan Skopeček. Ten nerozumí tomu, proč se má v  době úspor zavádět tak finančně náročný systém, „který život občanům v ničem neusnadní“.

Kabinet vicepremiéra pro digitalizaci Ivana Bartoše, který je za konverzi rodných čísel odpovědný, redakci SZ Byznys na dotaz, zda se příprava systému neprodlouží, odpověděl, že nyní studuje analýzu k tomuto tématu a potřebuje na ni ještě pár dní. „Poté k ní zaujmeme postoj a samozřejmě ho zveřejníme, zda příprava bude pokračovat v původní formě, nebo se případně změní či prodlouží, “ řekla Anna Urbanová, tisková mluvčí kabinetu.

Mluvčí Digitální a informační agentury, která má být správcem připravovaného systému BSI, Karolína Sieglová na otázku, zda dojde k nějaké změně, odpověděla, že to je politické téma a nemůže se k němu vyjádřit.

Problém totiž je, že jde o nákladnou změnu, na kterou nyní nejsou připravení stát, firmy ani samotní občané.

Podle studie poradenské společnosti Grant Thornton a advokátní kanceláře Rowan Legal má tento proces stát desítky miliard korun. Samotný stát má na přípravu a provoz systému vydat přes 11 miliard korun a další více než tři miliardy spolknou náklady na převedení rodných čísel více než 360 tisíc zaměstnanců veřejného sektoru.

Celkově má tak podle odhadů stát na likvidaci rodných čísel vydat téměř 15 miliard korun. Když se tato částka porovná s jinými vládními výdaji, působí draze a nesystémově. Zvlášť v kontrastu aktuální snahy vlády vylepšit v rámci ozdravného balíčku státní rozpočet pomocí téměř 60 poskládaných opatření.

Například provoz Poslanecké sněmovny stojí „jen“ 1,5 miliardy korun a správa státních hmotných rezerv přijde na 2,5 miliardy. Největší břímě konverze rodných čísel však ponese soukromý sektor, který by měl na tuto povinnost vydat odhadem přes 40 miliard korun.

Velmi se mu to nelíbí. Zvlášť proto, že firmy nechápou, co pozitivního to přinese. „Ve zkratce lze říct, že systém založený na využívání bezvýznamových identifikátorů (a tedy nepracující nadále s rodnými čísly) je komplikovaný, obtížně srozumitelný, drahý a úroveň připravenosti na jeho implementaci je přinejmenším velmi sporná, pokud ne alarmující,“ říká mluvčí České bankovní asociace (ČBA) Radek Šalša.

Přestože se podle něj nahrazení rodných čísel zvažuje déle než deset let, znovu se ukazuje, že veřejná správa není na tento manévr dostatečně připravená.

„Podobně je na tom i podnikatelská sféra. Problém tedy bude i s nastavením IT systémů a plynulým přechodem na nový způsob fungování,“ upozorňuje Šalša.

Podobně nákladnou akci na změnu identifikace vnímá Jitka Hlaváčková, právnička Svazu průmyslu a dopravy ČR. Rodné číslo podle ní slouží soukromým subjektům nejen v oblasti personalistiky, ale i k identifikaci klientů v databázích – umožňuje transakce, správu účtů, uplatňování bonusů a podobně.

„K požadované restrukturalizaci systémů jsou nutné miliardové investice a rozsáhlé technické zajištění, což je finančně a procesně velmi náročné. Nemluvě o časovém tlaku, který je na takto náročnou změnu vyvíjen. Dopady na jakoukoli chybu v systému by byly enormní a ovlivnily by celou ekonomiku i samotné občany. Nevidíme tak ve změně přidanou hodnotu,“ říká Hlaváčková.

Nelibě se na snahu vymazat zaběhnutá rodná čísla z reálné fungující praxe dívá i odborník na ekonomii veřejného sektoru Aleš Rod, který je zároveň členem NERV, tedy Národní ekonomické rady vlády.

„Změna systému rodných čísel bude drahá, a to bez ohledu na to, jakou část nákladů přenese stát na privátní sektor. Vnímám i obavy o schopnost takto komplikovaný systém udržet dlouhodobě funkční. Denně jsou s využitím rodných čísel realizovány desítky milionů transakcí a přiznejme si, že podobné ‚revoluce v administrativě‘ se v ČR v minulosti spíše neobešly bez implementačních problémů. Reálné náklady tak budou, předpokládám, vyšší než ty očekávané,“ říká Rod.

Z dostupných informací i jeho vlastních zkušeností s dotazováním státní správy při dopadových analýzách podle něj plyne, že mnoho veřejných institucí nedisponuje vlastními dopadovými analýzami, protože jim to neukládá zákon ani jiná vymahatelná povinnost.

„V soukromém sektoru zase řada firem řeší každodenní problémy, a že jich v uplynulých letech a měsících bylo požehnaně, a podobné projekty na ně dopadnou, až když se o nich dozvědí z titulků novin nebo televizních zpráv. To samozřejmě implementaci neulehčuje ani nezlevňuje,“ dodává člen NERV Rod, který je zároveň ředitelem výzkumu v Centru ekonomických a tržních analýz.

Nad nutností nahradit rodná čísla specifickými identifikátory se pozastavuje i studie Grant Thornton a Rowan Legal, jež identifikovala desítky hrozeb, které může zavádění přinést.

Současná koncepce přechodu na nové identifikátory fyzických osob obsahuje podle ní nevyjasněné právní a procesní otázky a zamýšlený systém je navíc zcela ojedinělý a potenciálně rizikový. V současnosti je nevhodná doba na takovouto změnu, kterou navíc ani Evropská unie po Česku nepožaduje.

„Přestat používat rodná čísla a nahradit je systémem BSI a KIFO v tak krátkém přechodném období by bylo jako snažit se vyměnit motor jedoucího auta. V současné době je vhodná evoluce, nikoli však revoluce. Momentálně není správný čas na změnu rodných čísel skrze revoluční přechod k novému systému,“ konstatuje studie.

Paradoxní přitom je, že debatu o nevhodnosti používání rodných čísel odstartovaly v minulosti v rámci odstranění diskriminace debaty o tom, že z rodného čísla je možné vyčíst pohlaví.

Průzkum výzkumné společnosti Ipsos, jenž byl proveden na konci loňského roku na reprezentačním vzorku více než 1000 osob, přitom ukazuje, že drtivé většině Čechů (89 %) tento fakt nevadí a naopak se jim nelíbí (68 %), že by se nešlo jedním číslem prokazovat všude.

Zhruba polovině respondentů vadí na plánované změně to, že je systém příliš složitý, budou si muset pamatovat několik identifikátorů pro různé životní situace a může dojít k chybám se závažnými důsledky, což podle studie skutečně může nastat, například ve zdravotnictví.

V něm je jednoznačná identifikace pacientů nepostradatelnou součástí bezpečné a kvalitní lékařské péče, protože v lékařských kartách pacientů se nacházejí stěžejní informace o jejich předchozích diagnózách či rodinných anamnézách, které mohou hrát klíčovou roli při ošetření pacienta nebo záchraně jeho života.

„Není nám známo, že by v současnosti existoval záložní systém pro ověřování fyzických osob. K výpadku systému přitom může dojít kvůli prostým chybám či přetížení systému nebo v důsledku kyberútoku. V takových případech bude přímo ohroženo zdraví občanů. Počet kyberútoků v Česku navíc v posledních letech významně roste,“ varuje studie, která identifikovala přes 20 závažných rizik.

Ze základního porovnání vlastností spojených s rodnými čísly a BSI (infobox dole) přitom vyplývá, že rodná čísla složená z deseti čísel jsou například chráněna proti špatnému přepisu, protože jsou dělitelná číslem 11. Naopak BIS definovaný 32 náhodně vygenerovanými čísly a písmeny proti chybě při přepisování chráněný není. Identifikace mezi fyzickými osobami je u RČ jednoznačná, kdežto u BSI není a zároveň BSI nelze využít v exekučním rejstříku, protože bude docházet ke ztotožnění na základě jména a příjmení.

Studie tak konstatuje, že pokud stát potřebuje mít bezvýznamový identifikátor, pak existuje nesrovnatelně jednodušší cesta, která funguje v mnoha evropských zemích: „Nahradit rodné číslo jiným číslem, které nenese žádnou informaci o občanovi, ale které je v čase neměnné (např. social security number v USA nebo BIFO – bezvýznamový identifikátor fyzické osoby – na Slovensku),“ radí společnosti Grant Thornton a Rowan Legal.