Polovina Čechů pojede na dovolenou v úsporném režimu

Češi si letní dovolenou ani letos nenechají vzít. A to i přesto, že jinak utrácení omezují téměř ve všem. Méně totiž nakupují potraviny, oblečení, obuv, kosmetiku i hračky. Růst cen za služby i cestování tak letos zásadně ovlivní rozhodování většiny Čechů o tom, kam a na jak dlouho pojedou v létě odpočívat.

Pro většinu oslovených představuje pomyslnou horní hranici, přes kterou na dovolené nechtějí jít, 30 tisíc korun. Naopak jen čtyři procenta oslovených chtějí utratit částku přes 100 tisíc.

Češi letos počítají s tím, že se uskromní. Například pojedou jen na kratší dovolenou, zvolí levnější ubytování, vlastní stravování, případně oželí cestu k moři a zůstanou v tuzemsku. I vzhledem ke zdražení potravin v populární letní destinaci, Chorvatsku, se tak dá očekávat, že na tamních plážích budou opět častěji k vidění instantní polévky, konzervy a plechovky od piva s nápisy v češtině.

Třetina Čechů přiznává, že si za dovolenou oproti loňsku připlatí. Zhruba polovina pak počítá s tím, že je bude stát stejně jako vloni.

Půjčovat si na dovolenou, ať už v rodině, nebo od finančních institucí, ale chtějí jen výjimečně, vyplývá z čerstvých dat. Počítají spíše s tím, že výdaje pokryjí z úspor a běžné výplaty.

„Dobrá zpráva,“ hodnotí výsledek průzkumu ombudsman klientů Home Creditu Miroslav Zborovský. „Zadlužování na zbytné věci či zážitky je obecně špatně. Dovolená by se měla přizpůsobit aktuální situaci rodinného rozpočtu. Někdy lidé dosáhnou na dražší zahraniční dovolenou, někdy pojedou na chalupu v ČR. Rozhodně bych se vyhnul volbě nákupu dovolené na dluh a následnému několikaměsíčnímu splácení,“ říká Miroslav Zborovský.

Půjčku naopak doporučuje například na nákup auta nebo dražšího nábytku. „Nakupovat na splátky nebo pomocí úvěru se vyplatí u věcí, které bude člověk používat delší dobu než splácet,“ myslí si Zborovský.

Oslovené tuzemské bankovní ústavy potvrzují, že právě květen a červen patří k obdobím, kdy evidují největší počet žádostí o kreditní karty. A zájem má přímou souvislost s cestami do zahraničí. Kreditku lidé vnímají jako finanční rezervu nebo pro ně představuje bezpečnější placení.

„V letošním roce pozorujeme přibližně dvojnásobný zájem než vloni za stejné období,“ uvedl pro SZ Byznys Filip Hrubý, mluvčí České spořitelny. Stále však podle něj nejde o typický bankovní produkt českého klienta, na rozdíl od západní Evropy nebo USA. „Kreditní kartu využívá méně než pětina klientů České spořitelny.“

„Vždy před zahájením letních prázdnin se zájem o kreditní karty navýší,“ potvrzuje i mluvčí ČSOB Patrik Mádle. Banka proto letos vsadila na kampaň propojující kreditní kartu a cestovní pojištění. „Zároveň pozorujeme i celkový nárůst zájmu o kreditní karty, kdy klienti využívají peníze na pokrytí rodinných nákladů v bezúročném období,“ doplnil Patrik Mádle. V některých zemích ale řada služeb vyžaduje platit právě kreditní, a ne debetní kartou.

Na dovolenou s cestovní kanceláří vloni vycestovalo 5,25 milionu českých turistů. Letos cestovky hlásí plné kapacity ještě o něco dříve, a dá se tak čekat, že celkové číslo může být ještě vyšší.

„Dovolenou v zahraničí si Češi organizují v 37 procentech případů přes cestovní kanceláře a agentury. Procentuální podíl využití služeb mírně klesá, v době před pandemií (r. 2019) činil tento podíl 41 procent,“ říká Kateřina Chaloupková, výkonná ředitelka Asociace českých cestovních kanceláří s tím, že „vlivem úbytku počtu cestovek na českém trhu v letech 2020 až 2022 a přelivu klientů ke stávajícím podnikatelům je zájem o tyto služby stále značný“.

Její slova potvrzuje i aktuální průzkum letních preferencí Čechů pro společnost Home Credit. Podle něj se bez služby cestovní kanceláře letos obejde 65 procent oslovených.

Průzkum na vzorku 505 lidí on-line populace (18–64 let) byl prováděn na přelomu května a června po celém Česku.