Článek
Konsolidační balíček by mohl dostat novou podobu. Alespoň v to po pondělním jednání tripartity doufají zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Obě strany, které ve většině případů spíše „válčí“ proti sobě, chtějí společně připravit návrh změn, který ještě během léta předloží premiérovi a vládě. Ta jej sice následně projedná, ale žádný příslib, že bude návrhy akceptovat, na jednání nepadl.
Zaměstnavatelé a odbory se chtějí co nejdříve sejít a dát dohromady jednotlivé body, které budou obsaženy v návrhu změn úsporného balíčku.
„Konkrétní návrhy změn budeme ještě ladit v následujících dnech. Za zaměstnavatele chceme řešit zejména opatření, která mají minimální vliv na ozdravení veřejných financí, ale mají dopad na plošný sociální dialog, jsou celospolečensky využívaná nebo bychom kvůli nim znevýhodnili české firmy v evropské soutěži,“ říká prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR (KZPS) už má hlavní body, které se v návrhu podle ní nejspíš objeví. „Půjde o rušení daňových podpor u benefitů pro zaměstnance, kumulaci DPP a jejich zdanění, administrativně pro podniky i stát neúnosné, prakticky neproveditelné,“ říká tajemník KZPS Jan Zikeš. Dále odboráři navrhují navýšení odvodů pro OSVČ a navýšení odvodů z vydobytých nerostů.
Benefity spojují
O dalších konkrétních bodech se bude teprve jednat v příštích dnech až týdnech, nicméně v čem mají obě strany jasno, je otázka daňového zvýhodnění zaměstnaneckých benefitů, které by chtěla vláda v rámci úspor zrušit. Na zachování výhod panuje mezi zástupci zaměstnavatelů a zaměstnanců shoda.
„Obě strany jsou kritické ke zrušení daňového osvobození zaměstnaneckých benefitů, ale ostatní věci budou ještě předmětem jednání. Kde bude shoda, se teprve uvidí. Je to otázka spíš brzkých týdnů než dnů,“ říká mluvčí Českomoravské konfederace odborových svazů Jan Exner.
Při zrušení daňového zvýhodnění by benefity se podle Hospodářské komory staly pro zaměstnavatele ekonomicky nevýhodnými, a tak by je zrušili. Přitom právě benefity berou zaměstnanci i zaměstnavatelé jako jakési „přilepšení“ ke mzdě, kdy firmy vlastně šetří na výplatách. Pokud by bylo zvýhodnění zrušeno a firmy tedy benefity nedávaly, zaměstnanci by více tlačili na vyšší mzdy.
„Podle neoficiálních průzkumů, které si dělaly podnikatelské a zaměstnavatelské asociace, se jeví jako reálné, že cca 95 procent zaměstnavatelů od poskytování těchto nepeněžních plnění upustí. Stát by tedy vybral v extrémním případě jenom desetinu odhadované částky,“ říká mluvčí HK Miroslav Diro.
Vláda si přitom od zrušení daňového zvýhodnění slibuje výnos 14,5 miliardy korun. „Zrušení benefitů by představovalo významný zásah do vztahů mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a jde proti logice toho, jak funguje moderní zaměstnavatelská politika,“ říká Diro.
Benefity jsou podle HK poskytovány více než třem milionům pracovníkům a směřují do kultury, sportu, zdraví apod. Tyto výhody svým zaměstnancům poskytuje 90 procent firem.
Strany se také shodnou na zachování strategických investic, jejichž seškrtání by podle nich mohlo znamenat zpomalení ekonomického růstu. „V tuto chvíli jsme pět minut po dvanácté s investicemi do energetické, dopravní a technické infrastruktury. Zatímco státy kolem ČR do této infrastruktury investují miliardy, naše země s nimi zatím nedovede držet krok. Proto vítáme vznik vládního výboru pro strategické investice,“ popisuje Diro.
Na čem shoda není…
V čem se však zástupci zaměstnavatelů a odboráři neshodnou je znovuzavedení elektronické evidence tržeb (EET), navýšení paušálu pro živnostníky a stravenkového paušálu či snížení odvodů u kratších úvazků. Tato řešení ekonomických úspor prosazuje hlavně ČMKOS v rámci 12 opatření, díky kterým by stát mohl podle odborářů ušetřit 151,5 až 163,5 miliardy Kč.
Hospodářská komora ale návrat EET prosazovat nebude. „Hospodářská komora podporovala EET, ale s podmínkami. Těmi nejdůležitějšími bylo, aby EET podnikatele nezatěžovala, dále aby byla ve prospěch poctivých podnikatelů, tedy aby pomáhala poctivým podnikatelům před nekalou konkurencí a aby se evidenční povinnost nevztahovala na drobné podnikatele,“ říká Diro.
Dodává, že si HK neumí představit, že by tato vláda zvažovala znovuzavedení elektronické evidence tržeb, když jejím předvolebním slibem bylo právě její zrušení.
Navýšení stravenkového paušálu HK rovněž nehodlá prosazovat. „Stravenkový paušál v některých podnicích nahradil stravenky, téměř dvě třetiny (64,7 procent) firem poskytujících dnes paušál dříve poskytovaly stravenky. Za hlavní výhody označují nižší administrativní zátěž a větší spokojenost zaměstnanců,“ popisuje Diro.
Ministerstvo financí ale opakovaně upozorňovalo, že nehodlá v konsolidačním balíčku provádět žádné významnější změny. „Všechny podněty a názory připomínkových míst nicméně Ministerstvo financí zaznamenalo a k případným změnám v těchto oblastech může dojít při projednání návrhu zákona ve 2. čtení v Poslanecké sněmovně (to proběhne až na konci srpna či začátku září), jestliže na tom bude panovat shoda všech stran vládní koalice,“ říká za Ministerstvo financí Petr Habáň z Odboru vnějších vztahů a komunikace.
Ozdravný balíček má podle financí zvýšit hlavně stabilitu veřejných financí. „Na jednotlivá opatření ozdravného balíčku by mělo být nahlíženo jako na investici do budoucnosti české ekonomiky,“ dodává Habáň k úsporným krokům, které by měly v příštím roce ušetřit 94 miliard Kč a po dvou letech 148 miliard Kč.
