Řezníci a uzenáři vytáhli do boje proti vegetariánským párkům

Řezníci a uzenáři vytáhli do boje proti (z jejich pohledu) zneužívání tradičních masných názvů. „Maso je kosterní svalovina jatečných zvířat. Vyhláška platí a nikdo ji nezměnil. Z rostlinné stravy nic takového jako maso neexistuje,“ říká k tomu šéf Svazu zpracovatelů masa Karel Pilčík .

Samotný název „maso“ je ale chráněný pouze v Česku a svaz se teď proto snaží získat ochranu celoevropskou. „Jednáme s ministerstvem zemědělství o tom, aby maso na pultech obchodů bylo pouze skutečné maso a výrobky, jako jsou párky, klobásy, salámy a tlačenky, byly pouze ze živočišných forem,“ dodává Pilčík.

A vypadá to, že Ministerstvo zemědělství je změně nakloněné – obě strany už definovaly pojmy, které si podle nich ochranu zaslouží. „Pro nás je klíčová ochrana spotřebitele – aby masný výrobek, který si jde koupit, byl skutečně z masa. Nebráníme inovacím, jen se snažíme nastavit legislativní rámec tak, abychom novým výrobkům nebránili a zároveň nedělali překážku tradičním producentům tím, že bychom je nechránili,“ potvrzuje Jindřich Fialka, náměstek pro řízení Sekce potravinářství z Ministerstva zemědělství. Dodává, že i stát se bude snažit vyjednat ochranu na evropské úrovni.

Podle zástupců jejich oponentů – tedy například vegetariánů a veganů – jde ale o zbytečnou snahu, protože lidé se dovedou sami zorientovat a prý nehrozí, že by omylem koupili místo tradičního buřta z masa jeho veganského kolegu.

„Průzkum provedený Evropskou spotřebitelskou organizací v 10 členských státech zjistil, že více než 68 % dotázaných podporuje současné názvosloví, pokud jsou produkty jasně označené jako rostlinné či vegetariánské,“ říká komunikační manažerka ProVeg Česko Eva Hemmerová.

Názvů z masného slovníku se nechtějí vzdát ani výrobci potravin, ve kterých maso nahrazuje rostlinná složka. „Podporujeme používání názvů výrobků pro rostlinné alternativy masa, které odkazují na vzhledové vlastnosti výrobku, např. „steak“, „nugetka“, „špíz“, „mleté maso“, „hamburger“ nebo „klobása“, za předpokladu, že jsou tyto výrobky jasně popsány jako rostlinné, vegetariánské, veganské nebo pomocí jiného podobného termínu,“ dodává Tereza Skrbková z Nestlé.

Změnu v návzvosloví alternativ masa chce ale i například Potravinářská komora – podle její prezidentky Dany Večeřové to však nebude tak jednoduché. Komora už kvůli tomu poslala dopis na Evropskou komisi a ona sama problematiku názvů europoslancům představila přímo ve Štrasburku. „V prosinci budeme vědět, kolik europoslanců tento dopis ohledně ochrany tradičních názvů masných surovin podepsalo. Myslím, že podporu máme,“ dodává Večeřová s tím, že české snaze teď nahrává i fakt, že Francie už nový zákon schválila a od října se už v zemi s vyhlášenou gastronomií nedá koupit ani veganský steak, ani veganská klobása.

Česká protistrana se ale brání. „Již v současné době jsou rostlinné produkty výrazně diskriminovány například chybějícími dotacemi. Maso je naopak podporováno, a to i v rámci nedávné kritizované kampaně Žeru maso, financované z veřejných peněz. Není třeba nadále bránit nakupujícím učinit informované rozhodnutí, které je navíc v souladu se samotnou politikou Unie a strategií Od zemědělce ke spotřebiteli, a proto jsme proti dalšímu omezování i co se týče označování,“ uvádí za ProVeg Česko Eva Hemmerová.

Na oblíbenost alternativ masa podle ní ukazuje například i to, že před dvěma lety poslanci hlasovali proti zákazu vegetariánských burgerů i proto, že reagovali právě na tlak veřejnosti.

Poněkud jiná situace je u mléka a výrobků z něj. Narozdíl od masného průmyslu jsou totiž mlékaři ve výhodě. Ti už totiž mají názvy „mléko“, „sýr“, „tvaroh“ či „jogurt“ v evropské legislativě ošetřené. Přesto i tady jsou problémy. „Jsou přesně dané a vyhrazené termíny pro mléčné výrobky a ty se zkrátka používat nesmí. Voláme proto po důsledné kontrole a vymáhání této legislativy i dozorovými orgány,“ říká šéf mlékárenského svazu Jiří Kopáček.

Kvůli evropské vyhlášce se už přejmenovalo například Nemléko, zmizelo i označení Mandlové mléko. „Už jsme řadu výrobků zakázali, respektive přitlačili výrobce ke změně názvu. Byl to příklad i výrobku, který nesl název Ml*ko, který nějakými svým vlastnostmi připomínal mléko, ale nebyl to produkt z mléčných žláz, což je definice mléka. Často jdou ty názvy na hranu právní předpisů. O stížnostech víme a je to něco, čím se zabýváme,“ reagovala mluvčí SZPI Pavel Kopřiva.

Podle Kopáčka se ale přesto stále u rostlinných náhražek mléčné názvy v určité podobě objevují. I tady je navíc snaha ochranu rozšířit i na další výrobky jako jsou například mozzarella, nebo čedar. U takových potravin které každý zná, totiž nutné psát, že jde o sýr, který už má evropskou ochranu.

„Když někdo napíše, že je to rostlinná mozzarela, nebo rostlinný čedar je to špatně. Sice to není ve vyhrazených pojmech, ale název je samozřejmě slučitelný jenom se sýrem,“ dodává Kopáček. Pak by z trhu mohly zmizet například názvy jako rýžová mozzarela, nebo jemné plátky Čedar rostlinné.

„Myslím, že není problém ani tak na pultech, jako spíš na sítích a webových stránkách. Tam to totiž spadá do zákona o reklamě, který patří pod ministerstvo kultury. Budeme tak chtít i jednání s ministerstvem kultury kvůli zákonu o reklamě, aby se názvy zakázané legislativou nesměly objevovat ani v žádné reklamě a na webu. Není k tomu právní podklad,“ dodává Večeřová.

Zájem o rostlinné alternativy masa, ryb a mléčných výrobků v posledních letech rapidně stoupá. například Banka Barclays odhaduje, že do roku 2030 budou rostlinné náhražky tvořit deset procent trhu s „masnými“ výrobky. Zatím je to zhruba jedno procento.

Mlékaři i zpracovatelé masa se shodují, že se nesnaží bojovat obecně proti rostlinným výrobkům jako takovým, ty podle nich na trh patří, ale o to, že parazitují na jejich zavedených a tradičních názvech.