Řetězec s největším počtem obchodů má rekordní tržby, přilákal nové zákazníky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Česká pobočka diskontního řetězce Penny loni navýšila obrat o 14 procent ze 48,7 miliardy korun na 55,4 miliardy Kč. Čistý zisk ale klesl z 1,153 miliardy na 918,5 milionu korun. Fiskální rok společnosti se shoduje s kalendářním rokem.

V roce 2022 řetězec navýšil tržby ze 42,2 miliardy Kč na 48,7 miliardy. Meziročně tak rostl o 15 procent, nejrychleji ze všech řetězců. V roce 2022 byl obratově na čtvrtém místě po Lidlu, Kauflandu a Albertu.

Investice společnosti, například do modernizace prodejen, vloni narostly z 1,55 mld. Kč na přibližně 2 miliardy Kč.

Žádný z obchodních řetězců působících na českém trhu zatím výsledky za rok 2023 nezveřejnil. Redakci SZ Byznys čísla poskytl v rozhovoru ředitel Penny Florian Naegele. Celý rozhovor s šéfem společnosti pro Seznam Zprávy si u nás budete moci přečíst v pondělí.

Penny má s počtem 422 prodejen nejhustší maloobchodní síť v Česku. Za růstem loňských tržeb byla nejen doznívající inflace, ale také získávání nových zákazníků, kteří jsou v oblasti potravinářského maloobchodu velmi neloajální. Penny tvrdí, že zákazníky nabral i za cenu snížení zisku.

„Dařilo se nám získat nové zákazníky, kteří k nám přecházeli od všech našich hlavních konkurentů,“ přiblížil Naegele. Jednoznačně největším rivalem, s nímž se přetahuje o zákazníky, je diskont Lidl. „V roce 2022 nakupovalo v našich prodejnách 162 milionů zákazníků, loni jich bylo už 175 milionů, tedy o 8 procent víc,“ dodal německý manažer, který v čele českého Penny stojí od loňského září. V minulosti řídil jeho filiálku v Maďarsku, dříve zastával vysoké manažerské posty v německých diskontech Lidl a Aldi. Penny patří společně se sítí Billa do skupiny REWE Group.

Přetahování zákazníků z Lidlu ale nelze nezávisle ověřit. Tržní podíly jednotlivých hráčů na trhu sleduje společnost NIQ, citlivá data však neposkytuje. Fakt, že Penny roste, je však zřejmý ze srovnání čísel tržeb a průměrné inflace. Tržby narostly o 14 procent, průměrná inflace potravin byla loni podle dat Českého statistického úřadu na úrovni dvanáct procent.

„V navyšování tržního podílu pokračuje Penny i letos. V prvním čtvrtletí jsme získali další 1,3 procenta trhu a to je vynikající zpráva,“ říká Naegele. Tržní podíl Penny tak podle něj letos dosáhl 17 procent. Penny uvádí, že má téměř dva miliony aktivních uživatelů svých věrnostních karet a tito zákazníci reprezentují asi pětinu populace.

Tržní podíly nicméně řetězec počítá pouze ze sedmi největších nadnárodních obchodníků na trhu: Lidl, Kaufland, Albert, Penny, Tesco, Billa a Globus. Tito hráči podle studie Mendelovy univerzity z loňského roku tvoří přibližně sedmdesát procent celého trhu. Ve zbývajícím prostoru manévrují družstevní prodejny, řetězec Hruška a nezávislí obchodníci.

Hlavním rivalem Penny na českém trhu je Lidl, který byl zároveň v roce 2022 nejsilnější ze sedmi nadnárodních řetězců. Utržil 84,4 miliardy korun a dosáhl čistého zisku 5,2 miliardy Kč. Ze všech řetězců má také nejvyšší rentabilitu tržeb, tedy poměr čistého zisku k tržbám.

Hlavní zbraní diskontů je tradičně nízká cena, kvůli které snižují náklady víc než klasické supermarkety a hypermarkety. Často je to vidět na první pohled – střídmější výbava obchodů, zboží vyskládané na paletách, pomalejší zavádění novinek, jako jsou samoobslužné pokladny. Konkurentem Penny je kromě Lidlu také síť Norma, která má však podíl na trhu méně než jedno procento.

V omezené míře jako diskont funguje i Kaufland, který je však spíš hypermarketem s širokou nabídkou. Podle jednatele reklamní agentury RobertNemec.com Roberta Le Veneura je v Česku ve srovnání se zahraničím v tomto segmentu ještě malá konkurence.

„V Česku sice mezi řetězci konkurence existuje, ale není ještě tak intenzivní jako na větších trzích – například v Německu nebo ve Francii. Na těchto trzích mnozí obchodníci volí strategii trvale nízkých cen. Zákazník pak nemusí číst letáky, ale ví, že v tomto řetězci bude vždy levno,“ říká.

Připomíná, že v Německu kromě Lidlu, Penny a Kauflandu působí v diskontním segmentu navíc Aldi, což jsou dvě firmy, Netto, Norma a Tegut.

„Teorie her ukazuje a praxe potvrzuje, že pokud na nějakém trhu v určitém segmentu působí čtyři a více hráčů a volný trh skutečně funguje, vede to ke zhroucení cen,“ říká a dodává: „Velká konkurence na německém trhu vede ke všeobecně nízkým cenám. Na druhou stranu řetězce vědí, že se musí odlišit něčím jiným než cenou.“