Rekordní výplata pro akcionáře ČEZ. Valná hromada odhlasovala výši dividendy

Energetický gigant ČEZ akcionářům vyplatí rekordní dividendu ve výši 145 korun za akcii, což při současné ceně akcie podniku 1045 korun představuje téměř 14procentní dividendový výnos. Do Kongresového centra v Praze dorazilo více než 700 akcionářů, během večera jich v sále zůstaly už jen nižší stovky. Valná hromada o výši dividendy rozhodla po více než 12hodinovém jednání.

Důvodem takto vysoké dividendy je především rekordní zisk společnosti v roce 2022, který činil 78 miliard korun, ale i pozitivní výhled jejího hospodaření a také probíhající kroky vlády směrem ke „konsolidaci salda státního rozpočtu“.

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) v pondělí k návrhu vyšší dividendy ČEZ novinářům řekl, že by přinesla do státního rozpočtu asi deset miliard korun navíc. Peníze by posloužily zejména na pokrytí nákladů, které způsobily vysoké ceny energií, tedy na kompenzace domácnostem a firmám, na příspěvek na bydlení a na mimořádnou valorizaci důchodů.

Představenstvo ČEZ přitom navrhovalo dividendu 117 korun za akcii, tento návrh ale neprošel. I v tomto případě by se jednalo o historicky nejvyšší dividendu vyplacenou akcionářům. Tématem valné hromady naopak nebyl způsob restrukturalizace společnosti, do kterého nově navržená výše dividendy také promlouvá. Žádný z akcionářů tento bod v termínu nevznesl.

Stát drží ve firmě akciový podíl 69,78 procenta, a z dividendy tak získá 54 miliard korun. Zbývajících 24 miliard korun se rozdělí mezi soukromé akcionáře, kam patří drobní investoři, ale i například penzijní fondy. Hlasování na valné hromadě ČEZ vesměs končí podle přání Ministerstva financí, které stát v roli majoritního akcionáře zastupuje.

Ministerstvo financí původně oznámilo, že protinávrh k navržené výši dividendy nechystá. V polovině června však úřad návrh na vyplacení téměř celého zisku přeci jen podal. V pondělí kolem 21:30 jej pak valná hromada odsouhlasila.

ČEZ je podle představenstva firmy schopen bez nutnosti přijetí mimořádných opatření pokrýt výplatu dividendy akcionářům ve výši 145 Kč na akcii. Do budoucna to ovšem podle managementu může snížit likviditu a kreditní rating společnosti.

„Aktuální likviditní situace a výhled cash flow skupiny ČEZ na následujících 12 měsíců indikují, že společnost ČEZ je schopna navrhované navýšení výplaty dividendy finančně pokrýt bez přijetí mimořádných opatření,“ zní stanovisko představenstva ČEZ k návrhu státu.

Na druhou stranu firma uvedla, že navýšení dividendy negativně ovlivní dostupnou likviditu skupiny a sníží rezervy na krytí potenciálních rizik, kam patří například růst cen komodit na světových trzích.

Jednání se účastní také známý minoritní akcionář ČEZ Michal Šnobr, který se hned na úvod přihlásil o slovo. „Jednací řád, tak jak ho známe, je diskriminační vůči minoritním akcionářům a nedává mnoho prostoru v průběhu valné hromady na to dotazovat se,“ řekl. „Zároveň mi dovolte, protože vy jste to neudělali, tu přivítat všechny minoritní akcionáře. Tito akcionáři, kteří tady obsadili sál, jsou vaši vlastníci a podle toho byste se také měli chovat,“ zdůraznil Šnobr, který často veřejně vystupuje a komentuje dění v ČEZ.

Představenstvu společnosti zároveň v průběhu jednání položil řadu dotazů k hospodaření podniku a kritizoval vedení ve vztahu k dani z nadměrných zisků (tzv. windfall tax). „I my jsme vlastníci. I my chceme, abyste s námi jednali slušně,“ řekl v jednom ze svých projevů, který si vysloužil potlesk publika.

Ze strany minoritních akcionářů padaly také dotazy a kritické připomínky směrem ke zmíněné dani. Jeden z akcionářů se představenstva například zeptal, proč firma nepodala na stát žalobu. Podle právníků ČEZ obecně žádná obchodní společnost nemůže podávat žaloby na daňový zákon.

„Nepřísluší nám posuzovat ústavnost zákonů,“ odpovídal opakovaně místopředseda představenstva Pavel Cyrani, aniž by se akcionáři dočkali konkrétnější odpovědi. Část akcionářů se zároveň podivovalo nad nepřítomností generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše, který byl přímo v jednacím sále pouze část dopoledne. Vrátil se až krátce před 20. hodinou.

V loňském roce představenstvo ČEZ navrhovalo dividendu 44 korun za akcii, ale stát požadoval vyšší výplatu. Ministerstvo financí pak na valné hromadě prosadilo jako největší akcionář svůj návrh na dividendu 48 korun za akcii. Stát tím jako majoritní akcionář získal zhruba 18 miliard korun. Dosud nejvyšší dividenda ČEZ byla 53 korun na akcii v roce 2009, tedy skoro třikrát nižší než nyní.

Vláda v květnu schválila návrh zákona o přeměnách obchodních společností, podle něhož by místo dosud potřebných 90 procent hlasů všech akcionářů mělo nově pro rozdělení firem stačit 75 procent hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě.

Akcie ČEZ na pražské burze na to reagovaly prudkým poklesem, podle analytiků totiž návrh usnadní možné rozdělení a zestátnění části podniku ČEZ. Premiér Petr Fiala (ODS) v této souvislosti odmítl, že by zákon cílil na konkrétní firmu. Zároveň ale přiznal, že vláda chce posílit kontrolu státu nad energetickou infrastrukturou, což se podle něj ukázalo být důležité v době nedávné energetické krize.