Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Tzv. energošmejdi, kteří se podvodnými a klamavými praktikami snaží sjednat často nevýhodnou smlouvu na dodávky energií se zákazníkem, nebyli dosud pod kontrolou. Dlouho očekávaná legislativa by to měla změnit. Od 1. ledna začne platit nový energetický zákon, který má mimo jiné více chránit spotřebitele na trhu s energiemi.
S kontrolou činnosti zprostředkovatelů nabídek energií má pomoci jejich registr. Ten bude mít na starost Energetický regulační úřad (ERÚ), u kterého se mohou prodejci služeb dodavatelů od poloviny příštího roku registrovat.
Zatímco dodavatelé jsou licencovaní, zprostředkovatele může dělat prakticky kdokoli.
Doposud mohli zprostředkovatelé svou činnost vykonávat pouze na základě živnostenského listu, smlouvy či dohody, a tak prakticky nebyli pod kontrolou, což dávalo prostor k různým podvodům. Novela to ale změní a od ledna budou muset podnikat na základě energetického zákona.
„Protože podle něj doteď nepodnikali, tak ho ani nemohli porušit. Česká obchodní inspekce (ČOI) sice dávala nějaké sankce, ale nebylo to v takové míře, aby pročistily celý trh,“ říká Michal Kebort, mluvčí ERÚ.
Zákon zpřísňuje podmínky pro toto specifické podnikání a zavádí i řadu nových podmínek, jimiž se zprostředkovatelé musí řídit. Rozšiřuje také pravomoci ERÚ, který měl doposud v popisu práce dohled nad dodavateli a ochranu spotřebitele, ale už nemohl bojovat právě proti energošmejdům.
„Více než tři roky jsme volali, že je to problém, ale nemohli jsme ho řešit na úrovni ERÚ a neměli jsme kompetenci k tomu, abychom zprostředkovatele jakkoli doháněli. Zatímco dodavatelé jsou licencovaní, zprostředkovatele může dělat prakticky kdokoli,“ popisuje Kebort.
Novela na ně klade praktické požadavky, které budou muset splnit. Ačkoli většina podmínek pro zprostředkovatele platí od nového roku, do registru se mohou zapisovat až od 1. července 2022.
Zprostředkovatel bude muset při zápisu doložit praxi, vzdělání a trestní bezúhonnost. Pokud splňuje všechny tyto podmínky, ERÚ nemůže registraci odmítnout. „Pokud při své živnosti zásadně poruší energetický zákon, budeme je moct z registru škrtnout, což je základ posílení ochrany spotřebitele,“ říká Kebort.
Registr sám o sobě však podle něj problém s energošmejdy ještě neřeší a bude fungovat jen jako nástroj k postupnému pročišťování trhu. Díky němu získá ERÚ nad těmito podnikateli větší dohled. „Registr je jen jeden z nástrojů. Tím hlavním je, že se dostávají pod náš dozor,“ vysvětluje Kebort.
Podle Keborta bude dozor fungovat stejně jako u dodavatelů, ale bude záležet na tom, jaké na to regulátor získá prostředky. Tedy peníze a nové lidi. „Dle odhadů se zprostředkováním živí tisíce až desetitisíce lidí. Otázkou také je, jestli se přijdou, nebo nepřijdou registrovat a jestli to budou firmy nebo jednotlivci,“ upozorňuje Kebort.
Zprostředkovatel musí podle zákona svou činnost vykonávat „poctivě a s odbornou péčí“. Jednak musí klienta informovat o tom, že s ním jedná jako zprostředkovatel, nikoli jako zástupce dodavatele energií či úřadu. Dále by měl při své práci zohledňovat zájmy spotřebitele před vlastními zájmy.
Dodneška to bylo tak, že poškozený musel přemýšlet, jestli problém způsobil dodavatel, nebo zprostředkovatel. Teď budou vědět, že je k tomu kompetentní ERÚ.
Pokud zákazník narazí na nějaké pochybení ze strany zprostředkovatele, bude se moct obrátit přímo na ERÚ. Dříve totiž lidé často tápali, zda k chybě došlo na straně dodavatele či zprostředkovatele, protože lidé, s nimiž smlouvu domlouvali, mohli lhát o svém původu. Mnohdy se tak vydávali přímo za zástupce energetické společnosti, nebo za nějaký úřad.
„V tomto případě by za sankci měl nést odpovědnost zprostředkovatel. Dodneška to bylo tak, že poškozený musel přemýšlet, jestli problém způsobil dodavatel, nebo zprostředkovatel. Teď budou vědět, že je k tomu kompetentní ERÚ,“ potvrzuje Kebort.
Doposud nad zprostředkovateli měla dozor Česká obchodní inspekce, která je mohla i trestat. Od ledna spory řeší ERÚ a zprostředkovatel od něj může dostat pokutu až v řádu milionů korun.
Novela také upravuje podmínky, které se týkají uzavírání smluv prostřednictvím zprostředkovatelů. Pokud smlouvu s novým dodavatelem uzavírá za klienta zprostředkovatel, musí mu písemné vyhotovení smlouvy s dodavatelem předat nejpozději do 14 dnů od jejího uzavření, nebo zahájení dodávky.
Zákazník v tomto případě většinou zmocní zprostředkovatele k podepsání smlouvy s dodavatelem plnou mocí. „Protože zastupoval podle zákona vás jako osobu, od které má plnou moc, tak už to nebyl distanční prodej, protože tu smlouvu podepsal na pobočce. Na smlouvy uzavřené se zprostředkovatelem se nově vztahují stejná pravidla jako na kontrakty uzavřené distančně,“ vysvětluje Kebort. Spotřebitel může od této smlouvy do 15 dnů odstoupit.
Novela také upravuje to, jak musí dodavatelé energií informovat zákazníky o změnách ceny. Již nebude stačit vyvěsit rozhodnutí o zdražení či zlevnění na internetu nebo ho poslat e-mailem. Společnosti budou muset odběratelům zaslat doporučený dopis, což ale dodavatelé předběžně vyčíslili na 60 milionů korun ročně navíc.
Poslanecká sněmovna to schválila navzdory varování společností E-ON, Pražské energetiky, Innogy a ČEZ, že náklady vyložené na doručení dopisů budou muset zákazníkům promítnout do cen energií.
