Článek
Cena zemního plynu na evropském trhu prolomila hranici 50 eur. Proti maximům ze srpna minulého roku jde o propad o 80 procent, uvedla agentura Bloomberg.
Pro Evropu jde o velmi vítanou zprávu, protože kvůli drahým energiím už podle odhadů analytiků zaplatily státy o bilion dolarů víc než před vlnou bezprecedentního zdražování.
K tomu ale docházelo už několik měsíců před začátkem ruské agrese proti Ukrajině a podle některých odborníků za tím stály i cílené manipulace s trhem.
„To, co se děje okolo zemního plynu od loňského podzimu (2021, pozn. red.) v Evropě, není náhoda. Když si nějaký dodavatel pronajme zásobníky na zemní plyn v Evropě a pak je nenaplní… Největší zásobník v Německu se před každou zimou plní přes 90 procent, v říjnu 2021 to ale bylo jen pět procent. Jestli toto není manipulace s trhem, tak už těžko říct,“ vysvětloval v rozhovoru pro SZ Byznys možnou manipulaci s cenou zvláštní velvyslanec České republiky pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Po ruské invazi se pak ceny plynu i na něj navázané elektrické energie úplně vymkly kontrole a tento trend vyvrcholil v srpnu 2022, kdy se megawatthodina plynu obchodovala kolem 350 eur a u elektřiny dokonce vyskočila k 1000 eur. Tento skok mimo jiné dotlačil českou vládu k jednání o zastropování cen.
Od té doby se však trend otočil a ceny klesají navzdory faktu, že Rusko přestalo být dominantním dodavatelem plynu do EU. Podíl ruských dodávek klesl z předválečných zhruba 40 procent na dnešních zhruba deset procent. Zásadním způsobem pak také rostly dodávky potrubím z Norska či Nizozemska a především dovozy prostřednictvím terminálů na zkapalněný zemní plyn (LNG).
V polovině února 2022 bylo v Evropské unii v provozu celkem 21 LNG terminálů s celkovou dovozní kapacitou zhruba 160 miliard kubíků za rok. Ovšem od té doby začala Evropa překotně budovat další kapacity vhodné pro dovoz a uskladnění zkapalněného zemního plynu.
„Kapacita evropských terminálů se v loňském roce zvýšila o 28 miliard kubíků plynu po regasifikaci zásluhou navýšení kapacity v chorvatském a nizozemském terminálu a ukotvení plovoucích terminálů v Nizozemí a v Německu,“ řekl pro SZ Byznys řídící konzultant EGÚ Brno Michal Kocůrek.
Na úplné nahrazení ruských dodávek to sice zatím nestačí, ale na evropském pobřeží už rostou další terminály.
Kde v Evropě rostou nové LNG terminály.
Kromě LNG pomohly ke zmírnění tlaku na cenu také teplá zima, s ní související naplněnost zásobníků plynu i dlouho nevídané úspory ve spotřebě. Zatímco před rokem byla v sedmém týdnu roku kapacita českých zásobníků využita sotva ze 27 procent, letos ve stejném období statistiky ukazovaly přes 65 procent.
Díky těmto trendům zatím Evropská unie ani nemusela využít cenový strop na dovážený plyn, který evropští politici složitě dohadovali několik měsíců. Ten Brusel stanovil na 180 eur za megawatthodinu, ovšem s pojistkami, aby mohla EU zaplatit i víc, pokud by cena na světovém trhu rostla.
Nadějný trend se však může ještě obrátit – negativní roli by mohlo sehrát poslední dějství zimy, pokud by se chladnější počasí protáhlo například až do dubna. V takovém případě by měla Evropa méně času na přípravu na příští topnou sezonu 2023/2024.
Pozornost budí také hospodářské oživení v Číně, které by mohlo začít šroubovat cenu LNG nahoru, a tím pádem odklonit část tankerů z Evropy do Asie.
