Článek
Veterináři zakázali kvůli ptačí chřipce chov drůbeže pod širým nebem, musí se nyní umisťovat do budov. Výjimku má chov holubů a běžců, jako jsou pštrosi, informoval mluvčí Státní veterinární správy (SVS) Petr Vorlíček.
Nařízení SVS vydala prostřednictvím mimořádných veterinárních opatření. Za jejich nedodržení hrozí až dvoumilionová pokuta pro podnikající a právnické osoby, u fyzických osob je pokuta do 100 000 korun.
Všichni chovatelé drůbeže pak musí podávat ptákům vodu uvnitř hospodářské budovy, případně pod přístřeškem, který zabrání kontaminaci vody výkaly volně žijících ptáků. Pokud registrovaní chovatelé nebudou mít možnost umístit ptáky do budov, musí o tom neprodleně informovat veterináře, dodal mluvčí.
Podle předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Gabriely Dlouhé se ve venkovních výbězích a v ekologickém zemědělství v komerčních chovech nachází zhruba 100 000 nosnic a část chovů vodní drůbeže. „Opatření nebude pro většinu chovatelů představovat výrazný zásah. Nařízení se totiž týká chovů, které mají zvířata ve venkovních výbězích, což je malé procento z celkových kapacit. Jde většinou o nosnice a ekologické chovy, ve finále jde o necelá dvě procenta z celkového počtu chovů,“ řekla Dlouhá.
Když je ustájím, tak jsou nervózní. A s tím roste riziko kanibalismu, slepice se pak totiž začnou navzájem poškozovat.
Větší chovatelé mají podle ní nosnice preventivně uzavřené už od prvních výskytů ptačí chřipky v podzimní vlně: „Chovatelé se kvůli případům nákazy na Českobudějovicku bojí a z preventivních důvodů zvířata přesunuli do uzavřených hal.“
Situaci svým způsobem pomáhá i roční období, i když ne všem chovatelům se vyplatí slepice do hal zavřít. „Problémy mohou zaznamenat menší registrovaní chovatelé, kteří mají kolem tisíce nosnic. Jde třeba o pojízdné kurníky. V tomto případě jsou slepice zvyklé na výběh, haly navíc mnohdy nemají umělé osvětlení, světlo jde jen z oken a v zimě mají slepice nedostatek světla,“ popisuje Dlouhá.
Absence světla ale způsobuje, že jsou zvířata ve stresu, který může přerůst i v kanibalismus. S tím má zkušenost například Josef Dvořák, chovatel ze Zlatníků, který bude usilovat o výjimku. Nechce sice podceňovat nákazu, jde mu ale o jeho nosnice. „Slepice jsou zvyklé chodit každý den ven. Mám vyzkoušené, že když je ustájím, tak jsou nervózní, i když mají okna. A s tím roste riziko kanibalismu, slepice se pak totiž začnou navzájem poškozovat, s čímž mám nepříjemnou zkušenost,“ vysvětluje Dvořák.
Jde především o to, aby nedošlo ke styku s volně žijícími zvířaty, především s ptáky.
Chovatel se tak chce opatřením, kvůli slepicím, vyhnout. „Pokud to bude možné, budu usilovat o výjimku. Stejně jako na jaře tohoto roku, kdy jsme při dodržení určitých opatření – například prokázání toho, že máme krmení uvnitř stáje, nikoliv venku, a že nemáme poblíž vodní plochu – výjimku dostali a potom byl režim prakticky stejný. Slepice byly venku, samozřejmě na naše riziko,“ doplnil Dvořák.
Opatření SVS se týká i osob, které chovají menší počet drůbeže doma. „Ale u nich je výjimka, že když chovatel schová krmivo do kurníku a zařídí vodní napájení, tak to postačí. Jde především o to, aby nedošlo ke styku s volně žijícími zvířaty, především ptáky,“ sdělila předsedkyně představenstva Českomoravské drůbežářské unie Dlouhá.
Ptačí chřipku zaznamenali veterináři na podzim nejprve v jižních Čechách, kde došlo k utracení několika stovek hus.
