Článek
I před covidovou pandemií se vědělo, že duševní pohoda zaměstnanců je pro kvalitní výkon jejich práce důležitá. Koronavirus však tuto spíše teoretickou poučku přetáhl aktivně do praxe.
Období nejistoty bylo tak dlouhé, že se řada lidí začala hroutit a podávala mnohem nižší výkon nebo rovnou práci ukončila. Krachy dodavatelů energií, válka na Ukrajině, skokový nárůst cen pak tyto problémy ještě umocnily. Podniky pochopily, že je třeba aktivně nabízet duševní pomoc.
Například společnost Maxion Wheels Czech, která je jedním z největších výrobců automobilových kol na světě a jen v Ostravě zaměstnává 800 lidí, začala nabízet psychologickou pomoc svým pracovníkům v rámci komplexní péče o zaměstnance už před pěti lety.
„Zprvu to nebylo tak využívané, lidé museli získat důvěru, že se mohou svěřit a zůstane to mezi čtyřma očima. S psychologem se spojují přes unikátní kód, který jim zajišťuje anonymitu. Po covidu začal zájem o tento benefit výrazně stoupat,“ popisuje Ludmila Hadarová, personální ředitelka společnosti.
Přišlo mi vtipné, že mi firma platí někoho, kdo mi radí, abych pro ni pracoval s menším nasazením.
Osobní zkušenosti s poskytováním psychické podpory zaměstnancům má i poradenská společnost Accenture ČR, která si loni v březnu provedla interní průzkum jejich potřeb a vyšlo jí, že pro více než 90 procent respondentů je důležité, že se firma věnuje jejich osobním problémům. Vedle psychologické asistence to je právní poradenství, telemedicína nebo finanční pomoc.
„Bezplatné poradenské psychologické služby jsou dostupné všem zaměstnancům a jejich blízkým 24 hodin denně, 365 dnů v roce a možnost využívat tyto služby zůstává i bývalým zaměstnancům a jejich rodinným příslušníkům i po dobu 12 měsíců poté, co opustili naši společnost,“ říká personální šéfka firmy Šárka Vránová.
Také podle ní je pomoc zcela diskrétní, protože společnost se od dodavatele asistenčního programu nedozví, kdo volá, ale vidí jen četnost využití linky a v reportu dostává informace o tom, jaké druhy problémů zaměstnanci řeší.
František P. například začal docházet k psycholožce v rámci zaměstnaneckých benefitů s tím, že byl ve stresu z množství práce, která se na něj valí a kterou jen s velkým vypětím dokáže dělat tak precizně, jak sám považuje za správné.
„Dozvěděl jsem se, že pracuji moc a musím se naučit dělat méně. Přišlo mi vtipné, že mi firma platí někoho, kdo mi radí, abych pro ni nepracoval tolik hodin a s takovým nasazením. Nicméně přijal jsem, že na tom něco bude a že budu nakonec spokojenější, když nebudu tak vyčerpaný. Došlo mi, že v delším horizontu na tom vydělá i můj zaměstnavatel,“ svěřuje se mladý muž z Prahy.
Tlak na výkon, stresy, úzkostné stavy a schopnost vyrovnávat se se změnami – to jsou hlavní problémy, které zaměstnanci v obecné rovině v psychologických poradnách řeší. Podle psychologa Martina Koska ze společnosti MK Psychology to řešili i před covidem, ale individuálně, kdežto po covidu se toho chopili personalisté a začali to nabízet jako nový atraktivní benefit svým zaměstnancům – buď klíčovým zaměstnancům, nebo plošně.
„Je to chytrý byznysový model. Firmy si tím zvyšují loajalitu svých zaměstnanců, podpoří jejich dlouhodobý dobrý výkon a omezí fluktuaci pracovníků,“ je přesvědčen Kosek.
Skvělé je podle něj také to, že tím, že se toho chopily firmy, tak dochází přirozeně k destigmatizaci psychologické péče. „Úzkostnost tak už přestává být ‚sprosté‘ slovo. Firmy chápou, že to je přirozené a že je dobré řešit tyto stavy preventivně, než aby někdo končil na kapačkách,“ vysvětluje psycholog.
Že firmy vnímají psychologickou péči jako dobrý benefit, popisuje i Radka Šušková, jednatelka společnosti New Dimension, která pomáhá firmám s jejich rozvojem. Podle ní personalisté poslední roky stále přemýšlí nad tím, jak zpestřit nabídku zaměstnaneckých benefitů. Nejprve jim nabídli finanční poradenství, které pomáhalo řešit situace zaměstnanců potýkajících se se zadlužením či exekucí, po covidu se dostala do popředí právě psychologická pomoc.
„V počátcích to vyvolávalo obavy z toho, že se jejich problémy přenesou do podniku. Postupně se však tento benefit usazuje ve firmách více a více. Častěji k němu přistupují ‚korporáty‘, které si mohou dovolit mít svého psychologa na částečný či plný úvazek. Malé a střední firmy osvědčeného odborníka, k němuž posílají své zaměstnance a platí za ně úhradu,“ vysvětluje Šušková.
Jak taková externí péče může vypadat, popisuje Lenka Vacková, spoluautorka řešení služby ELA. Ta funguje za paušální poplatek a poskytuje komplexní péči soukromým i státním společnostem (např. pojišťovně Uniqa, Letišti Václava Havla, DHL, nemocnicím…) zaměstnávajícím celkem přes 50 tisíc lidí.
„Řešíme triádu hlavních problémů – zdraví, vztahy a finance. Začíná to třeba tak, že se zaměstnanec rozvádí a vedle právních rad mu poskytneme mediátora, finančního poradce i psychologa pro jeho děti. Na příjmu jsme nonstop 365 dní v roce a máme klienty, kteří nás kontaktují třeba sedmkrát měsíčně vždy s jinou záležitostí,“ vysvětluje Vacková.
Kdo chce, aby jeho firma prosperovala, musí podporovat psychické zdraví svých zaměstnanců. Je jen otázkou času, než se tyto programy stanou standardem firemních benefitních balíčků.
V minulosti podle ní většina klientů žádala právní rady, dnes se většina kontaktů přiklání spíš na stranu psychologické pomoci. Zájem o tyto služby pak začal extrémně narůstat po pandemii.
„Zhruba před rokem začaly firmy zavádět různé preventivní programy spojené s péčí o duševní zdraví, jako je zvládání stresu, jak účinně relaxovat, dobře spát nebo si užít dovolenou. Je to krok správným směrem, aby všichni nekončili na antidepresivech,“ chválí Vacková.
Rozmach psychologicky zaměřených služeb sloužících zaměstnancům potvrzuje i firemní sociolog Vojtěch Bednář, podle něhož jsou tyto programy součástí „vějíře benefitů“ hlavně u nadnárodních koncernů.
Souhlasí s tím i asociace ABSL, která sdružuje asi 350 firem v oboru podnikových, IT a zákaznických služeb (např. Microsoft, Telecom, SAP, Siemens, DHL, Rohlík…) a zaměstnává téměř 150 tisíc lidí a podle níž programy na podporu mentálního zdraví poskytuje svým lidem již 60 procent firem, meziročně o 15 procentních bodů více. „Z různých průzkumů vidíme, že při výběru nové práce je trendem zvažovat i wellbeing strategii zaměstnavatele. Náš obor jde tedy správným směrem,“ říká Jonathan Appleton, ředitel asociace ABSL.
Tento vývoj potvrzuje i náborová firmy ManpowerGroup. „Je to určitě trend, který je sice v začátcích, ale postupně se dostává do firem napříč odvětvími včetně těch výrobních. Obecně můžeme psychologickou pomoc neutrálně nazývat rozvojem. Kdo ji využije, ten se rozvíjí,“ říká terapeutka a koučka náborové firmy Alexandra Safi Narwa.
I samotný ManpowerGroup má svého vlastního firemního psychologa a poptávka po něm roste. „Věřím, že se tento trend brzy stane součástí běžných benefitů,“ dodává Safi Narwa. Stejnému vývoji věří také největší poskytovatel zaměstnaneckých benefitů na českém trhu společnost Sodexo Benefity.
„Rostoucí poptávku po těchto benefitech evidujeme napříč obory. Firmy svým zaměstnancům hradí třeba terapii, koučink, seberozvojové kurzy nebo wellness víkend, kde si odpočinou. Je to jednoduchá rovnice – kdo chce, aby jeho firma prosperovala, musí podporovat psychické zdraví svých zaměstnanců. Je jen otázkou času, než se tyto programy stanou standardem firemních benefitních balíčků,“ je přesvědčena personální šéfka Sodexo Benefity Martina Machová.
