Mlha nad Bodamským jezerem. Průmyslníka Světlíka dohánějí stíny minulosti

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Dlouholetý vlastník ostravské skupiny Vítkovice Jan Světlík se údajně v letech 2008 až 2013 dopustil daňových úniků.

Podle Národní centrály proti organizovanému zločinu v té době poslaly Vítkovice za fiktivní služby švýcarské společnosti Towit až 200 milionů korun. To by umožnilo uměle snížit daňový základ firmy a ošidit stát na daních asi o 50 milionů. O případu informovala v úterý Česká televize.

Světlík označil obvinění za absurdní, před soudem podle něj nemůže obstát. Nakolik případ ohrožuje jeho podnikatelskou budoucnost a renomé, lze těžko odhadovat. Ostravský miliardář je ostřílený matador soudních pří. V minulých 20 letech jich zažil desítky, hlavně kvůli sporům s minoritním akcionářem Vítkovic, skupinou KKCG Karla Komárka.

Potíží si Světlík užil dost i kvůli Towitu. „Nejprve jsem byl dlouhodobě atakován menšinovými akcionáři, že v době mého působení ve statutárních orgánech Vítkovic jsme poskytli údajně nevýhodnou půjčku Towitu. Když byla půjčka splacena, přichází obvinění, že mělo údajně dojít k daňovému úniku. To, že se nepotvrdila nevýhodnost transakce, zřejmě někomu vadí,“ prohlásil.

Nad Towitem se vznášejí otazníky už léta. Firma vznikla ve Švýcarsku v roce 2007. Koupila zámeček Romanshorn na Bodamském jezeře, v němž sídlí dodnes. České Vítkovice její start financovaly půjčkou přes 20 milionů švýcarských franků, jež činila koncem prvního roku existence Towitu až čtyři pětiny jeho aktiv.

Towit hned po svém vzniku založil ve Švýcarsku dobročinnou nadaci European Machinery Foundation, jež obratem zřídila sesterskou nadaci v Ostravě.

Spolupráce Vítkovic s Towitem měla být úzká. „Šlo o obchodní zastoupení s ambicí obsluhovat náročné trhy,“ vysvětluje dnes mluvčí Vítkovic Eva Kijonková. Towit měl prodávat vítkovické produkty, tehdy například obří klikové hřídele a části elektráren. Žádné velké zakázky však do Ostravy nepřinesl. Zato krátce po vzniku převzal od někdejšího advokáta společnosti Diag Human Jiřího Oršuly část pohledávky za českým státem.

Připomeňme, že Diag Human vede s Českou republikou od roku 1996 spory o odškodné za poničení dobrého jména a zmaření obchodů s krevní plazmou.

V kauze padla řada arbitrážních rozhodnutí v různých státech. Nároky Diag Human naposled vyčíslila arbitráž v Londýně v roce 2022 na téměř 16 miliard korun, případ však není definitivně u konce.

Advokát Oršula tvrdil, že má nárok na odměnu za služby pro Diag Human ve výši až 30 procent odškodného, které by firma vysoudila. Potenciální pohledávku před lety převedl na dvě zahraniční firmy, jednou z nich byl právě švýcarský Towit napojený na Vítkovice.

Oršulův nárok na část odškodného sice sama Diag Human odmítala, český stát jej však považuje za oprávněný. A nároky ze sporné „Oršulovy“ pohledávky si Towit evidentně dělá dodnes, vyhrožuje kvůli tomu dokonce arbitráží přímo České republice.

Kdo Towit vlastní, není jasné. Světlík v minulosti čelil podezření, že firmu skrytě ovládá. Opakovaně to však vylučoval on i jeho spolupracovníci.

„Vztahy s firmou Towit skončily, když Towit zcela splatil poskytnutou půjčku a uhradil i úroky z ní. Nicméně už dříve Vítkovice ukončily obchodní spolupráci, a to ve chvíli, kdy jsme se dozvěděli, že Towit koupil pohledávku vůči České republice v kauze Diag Human. To bylo pro Vítkovice zcela nepřijatelné jednání,“ říká dnes Eva Kijonková.

Není jasné, jestli se Světlík před lety vědomě pustil do velké hry o spornou pohledávku. Nebo jestli nevědomky posloužil svými penězi dalším hráčům k jejímu rozehrání, protože prostě uvěřil, že mu spolupráce přinese nové obchody či finanční zhodnocení.

Policie každopádně vyšetřovala vztahy Vítkovic a Towitu minimálně od roku 2016, kdy zkrachovala klíčová firma Světlíkova impéria Vítkovice Power Engineering. Insolvenční správce David Vandrovec tehdy deníku E15 řekl, že policii na vyžádání předával doklady o vítkovických transakcích s Towitem.

Světlíkův životní příběh plný zvratů je námětem na román. Jako novopečený inženýr nastoupil na pozici kováře do tehdejšího vítkovického provozu na výrobu tlakových lahví. Vypracoval se na manažera a v roce 1999 továrnu za půl miliardy korun koupil. O čtyři roky později se mu povedlo zprivatizovat celé strojírenské Vítkovice, tehdy giganta s šesti tisíci zaměstnanci.

S partnery, kteří mu pomáhali s financováním, se ale později rozešel ve zlém. Právě tady jsou kořeny jeho dlouholeté akcionářské války s KKCG. Ta převzala nároky někdejších partnerů, stala se ve Vítkovicích minoritním akcionářem a léta doufala, že skupinu ovládne celou. Zpochybňovala Světlíkovy kroky a snažila se využít každé jeho slabiny k posílení vlastních pozic.

Světlíkovi se řadu let dařilo Vítkovice rozvíjet. Patřil mezi nejrespektovanější byznysmeny v zemi, v roce 2013 mu prezident Miloš Zeman udělil medaili Za zásluhy o stát.

První velký neúspěch přišel s nepovedenou stavbou elektrárny Adularya v Turecku. Zařízení se po dokončení nepovedlo uvést do provozu a Turci jej nezaplatili. Elektrárna několikrát měnila majitele, sice se nakonec po letech rozběhla, český stát však na projektu přišel o 12 miliard korun exportních garancí. A Světlíkově klíčové firmě Vítkovice Power Engineering to zlomilo vaz. V roce 2016 ji firma Wetag, napojená na znepřátelené minoritáře z KKCG, poslala do bankrotu.

Finančními vazbami propojené vítkovické firmy pak začaly boj o život. Světlík musel pod tlakem restrukturalizovat celou skupinu – některé firmy prošly úpadkem, jiné rozprodal. Navíc se ukázalo, že vítkovické strojírenství určené pro tradiční fosilní energetiku je neperspektivní. Srdce skupiny Vítkovice Heavy Machinery zbankrotovalo později i pod novým majitelem, skupinou Czechoslovak Group.

Z tradiční strojírenské výroby ve Vítkovicích nezůstalo skoro nic. Hlavními obory skupiny Vítkovice, které stále vlastní Světlík s KKCG, je dnes IT, development, průmyslové zkušebnictví a služby.

Při reorganizaci impéria se však Světlíkovi podařilo zachránit to nejcennější. Vyplatil KKCG a sám ovládl firmu, s níž své tažení vrcholovým byznysem začínal – Lahvárnu. Z malého vítkovického provozu je dnes nadnárodní Cylinders Holding s pobočkami v Polsku i v USA a s obchodním zastoupením v řadě zemí. V roce 2022 dosáhl holding šestimiliardových tržeb, podle žebříčku Česká elita, vznikajícího pod záštitou SZ Byznys, má hodnotu 3,3 miliardy korun.

Světlík vidí hlavní perspektivu někdejší Lahvárny ve vznikajícím vodíkovém průmyslu. Firma kromě bezešvých tlakových lahví na plyn vyrábí speciální kontejnery na přepravu vodíku, zabývá se vodíkovou logistikou, službami či testováním vodíkových technologií.

Jestli si někde může Jan Světlík připisovat nezpochybnitelné zásluhy, pak je to rozvoj jeho domovské Ostravy. Města, do něhož prorůstají obrovské vítkovické tovární areály.

Strojař Světlík se během svého byznysového vzestupu zamiloval do historie, výtvarného umění a architektury. Začal sbírat obrazy, sponzorovat výstavy. A hlavně se pustil ve spolupráci s architektem Josefem Pleskotem do velkorysé přestavby Dolní oblasti Vítkovic – lokality, kde vedle sebe stojí stará těžní věž, budovy zavřeného uhelného dolu, rezavé vysoké pece, staleté i socialistické tovární a administrativní haly a gigantický koš někdejšího plynojemu, to vše pospojované impozantními zákruty starých potrubí.

Pleskot dostal životní příležitost, plní si tu architektonické sny. Plynojem přestavěl na unikátní halu Gong s koncertními a výstavními sály. Z vysoké pece se stala vyhlídková věž s restaurací. Stojí tu interaktivní muzeum Velký svět techniky, hotel, galerie, budovy slouží pro tvůrčí dílny a kavárny. Dolní oblast je dnes propojena s městem, řadou aktivit a neopakovatelnou atmosférou láká do Ostravy ročně tisíce návštěvníků, zároveň je oblíbeným cílem ostravských rodin i mládeže.

Vztah Jana Světlíka k Dolní oblasti Vítkovic dokládá i fakt, že sám dělá kurátora některých výstav, které se tu pořádají. Třeba té, která se právě koná v Gongu pod názvem Polská abstrakce a svět. Nebo stálé expozice unikátní kolekce 78 snímků Jindřicha Štreita focených před lety v ještě fungujících vítkovických strojírnách, která je v nově otevřené galerii VP1 ART.

Světlík zatím své dlouholeté byznysové spory, soudní pře a nařčení z tunelování Vítkovic nebo šizení minoritních společníků vždycky ustál. Stejně jako vzestupy, pády a otřesy svého průmyslového impéria. Jak se vypořádá s nejnovějším nebezpečným zákrutem svého života – obviněním z krácení daní –, ukáže budoucnost.