Průmysl sahá po bateriích, šetří tím soustavu i náklady. Stát už řeší dotace

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Firmy a průmysl se v posledních letech pustily do instalací vlastních výroben elektřiny, především fotovoltaik. Ale zařízení na ukládání vyrobené energie nechávaly stranou. Doposud se v Česku velké akumulační systémy příliš nestavěly, nyní však zájem o velkokapacitní baterie roste.

Společnost Raylyst jen v prvním pololetí letošního roku pozoruje nárůst poptávky po velkokapacitních bateriích o 40 procent, a to oproti celému roku 2023.

„Zaznamenali jsme opravdu rapidní nárůst zájmu v podobě nejen objednávek, ale i požadavků na konzultace a návrhy řešení především pro podniky, které jsou na konstantní dodávce elektřiny závislé. Znamená to tedy především průmyslovou výrobu, podniky založené na mobilitě a producenty energie,“ popisuje Michal Petřek, ředitel inovací společnosti Raylyst.

Podniky a firmy se díky bateriovým úložištím nemusejí spoléhat jen na dodávky elektřiny ze sítě a momentální výrobu z vlastního zdroje. Díky ukládání (nejen solární) energie také dokážou ušetřit náklady.

Stejný trend potvrzují také ostatní instalační společnosti. „Zájem klientů z firemního sektoru o bateriové systémy za poslední dva roky výrazně vzrostl. Vidíme to na poptávce ze strany našich budoucích zákazníků,“ říká ředitel společnosti Andrew Solar Petr Ondřej.

V posledních dvou letech eviduje vyšší zájem o firemní klienty s vlastními fotovoltaikami také ČEZ. „Další rozmach baterií očekáváme s platností zákona lex OZE III, který od ledna 2025 pevně legislativně zakotví bateriová úložiště a například umožní spuštění dotačních programů na jejich výstavbu. Rozvoji akumulace dále nahrávají klesající ceny technologií,“ popisuje mluvčí ČEZ Roman Gazdík.

Hlavní rozmach velkokapacitních bateriových systémů však teprve přijde. „Očekáváme, že hlavní vlna zájmu teprve přijde v druhé polovině tohoto roku,“ říká René Milota, jednatel společnosti Acetex.

Česká republika má největší podíl baterií ku instalovanému výkonu FVE u malých domácích elektráren v Evropě. Jejich úložná kapacita se nejčastěji pohybuje mezi pěti až 10 kWh a měla by zajistit dost elektřiny na celodenní provoz domácnosti. U větších instalací může být kapacita i více než desetkrát vyšší.

„Například v bytovém domě instalujeme baterie obvykle více než dvojnásobně převyšující výkon fotovoltaické elektrárny. Typické rozmezí je 77 až 462 kWh pro jeden bytový dům. Baterie má pokrýt veškerou spotřebu, která bývá 100 až 400 kWh za den,“ říká Milota. Podle výkonu FVE mohou úložiště přesáhnout i 1 MWh.

Ve výstavbě velkokapacitních úložišť Česko naopak zaostávalo, jen jedno procento FVE s výkonem nad 1 MWp mělo na konci roku 2023 baterii. To s sebou neslo i potíže v síti, které v minulosti vedly například k vypínání právě velkých solárních elektráren během vysoké výroby.

„FVE jako taková je dnes bankami téměř nefinancovatelný zdroj, protože v těch hodinách, kdy vyrábí, se propadají ceny elektřiny až k nule či do záporných hodnot, a tyto zdroje se proto musí vypínat. Tím se zhoršuje jejich business case, a proto je výhodnější investovat do baterek. Baterie dělá z fotovoltaiky více stabilní zdroj, a má tak pozitivnější dopad na soustavu,“ říká Jan Fousek, výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT a předseda představenstva Solární asociace.

Velké baterie si nechávají instalovat hlavně zemědělské a průmyslové podniky i výrobní firmy. Do budoucna mají velká úložiště potenciál především v dopravních a kurýrních společnostech, které používají elektromobily a potřebují je nabíjet.

„Moc často se na to nemyslí, ale podnikání ve sféře logistických služeb čeká velká transformace na elektromobilitu. Všechny tyto společnosti spoléhají na svůj robustní vozový park a ten bude potřeba postupně modernizovat až do momentu, kdy budou v provozu zcela díky elektromobilům,“ popisuje Petřek a dodává, že do budoucna budou baterie pro tyto firmy nutností.

Zájem pohánějí i dotace z programů Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), které podporují firemní instalace fotovoltaik s bateriemi. „V rámci všech výzev Operačního programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a výzvy z Národního plánu obnovy bylo podáno 6 647 žádostí. 2369 žádostí obsahovalo i akumulaci energie,“ říká Patra Milcová z tiskového oddělení MPO. Celkem šlo o baterie s úložnou kapacitou zhruba 220 MWh.

Na samostatně stojící velkokapacitní baterie nebo dodatečně přidaná úložiště k fotovoltaikám a dalším obnovitelným zdrojům zatím není možné čerpat dotace. Do budoucna by se to však mělo změnit. O finanční podpoře tzv. stand-alone baterií se aktuálně jedná mezi solárními asociacemi a příslušnými ministerstvy.