Článek
Překonával hranice možností. Po cestách do vesmíru, hlubin oceánu či na jižní pól se stal ponor k vraku Titaniku osmapadesátiletému miliardáři, leteckému magnátovi, pilotu a dobrodruhovi Hamishi Hardingovi osudný.
Podle deníku New York Times byl jedním z pěti, kteří zahynuli na palubě ponorky Titan, která v neděli ztratila kontakt s mateřskou lodí. Po pětidenním pátrání pod hladinou Atlantiku na území o velikosti amerického státu Massachusetts byly nalezeny trosky plavidla na dně asi 1,6 kilometru od vraku Titaniku. Společnost OceanGate Expeditions, která plavbu organizovala, ve čtvrtek oznámila, že posádka zahynula.
Přátelé Hardinga popisují jako charismatického člověka, který miloval dobrodružství a objevování, ale přitom nebyl závislý na adrenalinu. „Někteří lidé se dívají na Netflix, někteří hrají golf a Hamish se vydával na dno oceánu nebo do vesmíru a při letech kolem planety vytvořil světové rekordy,“ řekl pro BBC Terry Virts, vysloužilý astronaut společnosti NASA.
Harding založil společnost Action Group a sám provozoval její dceřinku Action Aviation, která působila v leteckém byznysu. Podnikatel původem z Velké Británie žil posledních několik let ve Spojených arabských emirátech, protože jeho společnost sídlí v Dubaji.
Společnost Action Aviation Harding založil v roce 2004 a klientům poskytuje služby v oblasti vyhledávání vhodných letadel pro jejich potřeby. Podle webových stránek nabízí „odborné znalosti v oblasti prodeje a akvizic letadel“.
Action Aviation například v září 2022 zorganizovala úpravu letadla Boeing 747-400 za účelem přepravy několika divokých gepardů z Namibie do Indie, kde zvíře vyhynulo v roce 1952. Ve spolupráci s luxusní antarktickou turistickou společností White Desert Harding také zahájil první pravidelnou linku menších osobních letadel na Antarktidu.
Ve 13 letech se Harding stal kadetem Královského letectva, pilotní licenci získal v roce 1985 během studia na univerzitě v Cambridge, kde studoval chemické inženýrství a přírodní vědy.
V devadesátých letech vybudoval kariéru v oblasti informačních technologií a vypracoval se na generálního ředitele společnosti Logica India. Peníze, které v tomto odvětví vydělal, použil v roce 1999 k založení soukromé investiční společnosti Action Group.
Přesná výše Hardingova čistého jmění není známa. Média jej však označují za miliardáře a úspěšného obchodníka s letadly. Časopis Forbes ale uvedl, že na jeho seznamu miliardářů podnikatel nefiguruje.
Harding byl rovněž vášnivým dobrodruhem, který si dal za cíl prozkoumat nejen nebe, ale i vesmír a mořské hlubiny. Jeho cesty mu dokonce zajistily i místo v Guinessově knize rekordů.
V červenci 2019 Harding vytvořil světový rekord, když obletěl Zemi nejrychleji přes severní a jižní pól díky své misi One More Orbit. Let dlouhý více než 40 000 kilometrů podnikl ve spolupráci s organizací Carbon Underground, která se zaměřuje na snižování emisí uhlíku, aby zvýšil povědomí o potřebě snižování emisí uhlíku v letectví.
Po úspěšném letu založil neziskovou organizaci, která se věnuje objevování světa a vzdělávání mládeže v oblasti vědy. Kromě záchrany gepardů se věnoval také dalším dobročinným činnostem, například podnikl cestu na severní pól, aby přitom mediální zájem využil k upozornění na vysoké počty úmrtí na malárii v Malajsii.
Další světový rekord Harding vytvořil loni v březnu, když se v ponorce vydal do Mariánského příkopu, nejhlubšího místa oceánu. Na dně strávil doposud nejdelší dobu. Expedice nazvaná Challenger Deep se zaměřila na hledání nových druhů a známek znečištění.
Harding se také podíval do vesmíru. V červnu 2022 byl jedním z pasažérů na palubě kosmické lodi New Shepard společnosti Blue Origin třetího nejbohatšího člověka Jeffa Bezose. Tehdy se vznesl zhruba 100 kilometrů k okraji vesmíru.
Spolu s francouzským potápěčem Paulem-Henrim Nargeoletem, který byl známý jako odborník na Titanic, jenž byl také na palubě ponorky, byli členy Explorers Clubu, v němž se od roku 1904 setkávají skupiny průzkumníků a vědců z celého světa. Mezi členy patřili například sir Edmund Hillary, který jako první vylezl na Mount Everest, nebo Amelia Earhartová, první žena, jež přeletěla Atlantský oceán.
S Hardingem a Nargeoletem byl na palubě Titanu i pákistánský miliardář Shahzada Dawood a jeho syn Suleman a zakladatel a výkonný ředitel společnosti OceanGate Stockton Rush. Každý z cestujících zaplatil až 250 000 dolarů (5,4 milionu Kč) za privilegium ponořit se do hloubky téměř 4 kilometry až k vraku Titaniku.