Článek
Podle aktuálních statistik Protonovému centru v roce 2021 přibylo pacientů s nádorem jícnu a rostou také počty rakoviny v oblasti nosu a krku. Vůbec nejčastěji se ale protonová terapie využívá pro ozařování nádorů prostaty, zhoubných lymfomů a nádorů prsu.
Většinu pacientů Protonového centra tvořili stejně jako v předchozím roce pandemie Češi, pacienti ze zahraničí jen asi pět procent.
Protonová léčba
Protony, tedy kladně nabité elementární částice jádra atomu vodíku, jsou v cyklotronu urychleny na přibližně polovinu rychlosti světla. Tím získají energii, která umožňuje zničit nádory až v hloubce 30 centimetrů. Následně jsou protony usměrněny silným magnetickým polem do velmi úzkého paprsku a s vysokou přesností přeneseny do nádoru. Při zbrzdění v nádorové tkáni dojde k uvolnění energie, ionizaci a poškození DNA zasažené buňky. Je-li toto poškození vícečetné, rakovinová buňka se přestává dělit, nebo přímo umírá. Léčba je vhodná jen pro určité typy nádorů. Na rozdíl od běžné radioterapie je protonový paprsek při ozařování přesnější a šetrnější k okolním orgánům, terapie je ale zároveň dražší.
„Loňský rok nás opět provázela covidová opatření, kterým se přizpůsobil chod celého ústavu. I v tomto režimu jsme ale zvládali ozáření dostatečného počtu pacientů. Na počtu pacientů se covidová doba neprojevila,“ říká Pavel Vítek, zástupce ředitele zdravotního úseku. V počtu pacientů tomu bylo vlastně naopak a centrum loni ošetřilo 1700 nemocných, nejvíce kolik za jediný rok zdejší specialisté léčili. O rok dříve to bylo 1350 pacientů.
Někteří onkologové už vloni na jaře varovali před nežádoucím efektem pandemie v podobě pokročilejších nádorů, kdy lidé v obavě z infekce nechodili na preventivní vyšetření.
„Vzhledem k těm covidovým opatřením došlo k tomu, že některé diagnózy byly léčeny později. Pacient například nemohl přijít. Ale vždy se postupovalo tak, aby zpoždění nebo odklady léčby se děly u diagnóz, kde to zpoždění nevadí, a kde ta léčba odložitelná je,“ uvedl Pavel Vítek v rozhovoru pro SZ Byznys. Podle něj tak léčbu podstupovali i lidé v tu chvíli covid pozitivní, aby se nenarušil cyklus terapie.
Největší investicí roku pak byl nákup hybridního diagnostického přístroje PET/CT, který v sobě spojuje pozitronovou emisní tomografii a výpočetní tomografii, jeho cena se pohybuje v desítkách milionů korun.
„Výsledkem je vyšetření, které má velkou sílu detekční a velkou sílu lokalizační, čili my zjistíme, kde se ta nádorová léze vyskytuje, nebo zda se tam vyskytuje. V moderní onkologii se už bez takového vyšetření neobejdeme,“ vysvětlil radiační onkolog Pavel Vítek.
Protonové centrum také vloni změnilo majitele. Od bankovní skupiny Erste ho za 2,5 miliardy korun koupila společnost Démétér Property ze skupiny Raiffeisenbank. Provozovatelem zařízení zůstává společnost Proton Therapy Center Czech.
Protonové centrum (PTC)
Pražské Protonové centrum je v provozu od roku 2012.
Společně s Ústřední vojenskou nemocnicí a Nemocnicí Na Homolce je začleněno do Národního onkologického centra FN Motol, jednoho ze dvou v ČR.
Patří k prvním na světě, které začalo léčit pomocí tužkového svazku, tzv. Pencil Beam Scanning.
Jeho start ale provázely dohady o nákladnosti zdravotní péče a problémy s uzavíráním smluv se zdravotními pojišťovnami.
Nyní má smlouvy se všemi tuzemskými zdravotními pojišťovnami, spolupracuje také s pojišťovnami ze Slovenska a dalších zemí.
Terapií prošlo přes osm tisíc lidí.
