Prohlédněte si roboty, které pro bojiště vyvíjejí Češi

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v půlce dubna oznámil, že robotické systémy poprvé v historii dobyly nepřátelské pozice bez přítomnosti lidských vojáků. Právě konflikt na Ukrajině výrazně mění způsob válčení. V první řadě jde o masivní nasazení létajících dronů, v tomto případě ale šlo o pozemní roboty.

Dálkově ovládané pozemní robotické systémy se už podle Zelenského účastnily 22 tisíc bojových operací na Ukrajině. Některé tyto stroje vyžadují pouze jednoduchou údržbu a jednou za dva dny dobít baterie. Ukrajinská armáda chce podle CNN během tohoto roku nahradit roboty přibližně třetinu své pěchoty.

Vývoje na ukrajinském bojišti si všímají i další země. Roboti přitom nemusí najít uplatnění jen v armádách, ale i u záchranných složek nebo při zabezpečení budov a infrastruktury. České novinky na tomto poli, stále častěji vybavené umělou inteligencí (AI) tak, aby se dokázaly řídit samy, představil toto úterý Defence Research Day 2026 na Fakultě elektrotechnické (FEL) ČVUT.

Hlavní pozornost se při akci soustředila na autonomní robotické vozidlo Taros 6×6. Jde o bezosádkovou pozemní platformu (UGV) pro využití v prostředí, které je pro lidi příliš rizikové. Má nosnost až jednu tunu a maximální rychlost 10 až 15 kilometrů za hodinu podle terénu, přičemž je vysoce mobilní i v horším terénu, včetně brodivosti. Podle potřeby na něj lze umístit širokou škálu nástaveb.

Vývoj a výrobu platformy už přes deset let zajišťuje VOP CZ a na FEL ČVUT se využívá pro výzkum v oblasti autonomního řízení, navigace a rozhodovacích algoritmů. Starší verzi vozidla už testovali v rámci výzkumných projektů NATO i českého Ministerstva obrany.

„Nejde jen o samotné vozidlo, ale o celý systém vnímání, rozhodování a řízení. Směřujeme k tomu, aby platforma dokázala plnit úkoly s minimální závislostí na člověku,“ říká Jan Faigl, vedoucí Laboratoře výpočetní robotiky (CRL) na katedře počítačů FEL ČVUT.

Podle Faigla lze už dnes dosáhnout plně autonomní a spolehlivé navigace takových vozidel – za pomoci kamer nebo LiDARů, typicky s pomocí satelitní navigace (GNSS). Tyto systémy a technologie je ale většinou možné využívat jen za velmi příznivých povětrnostních podmínek, a ty nepanují vždy.

„My jdeme dlouhodobě cestou řešení bez GNSS. Otevřené výzvy zůstávají v případech, kdy podmínky příznivé nejsou – například GNSS není dostupná, obraz z kamer je degradovaný vlivem počasí nebo prostředí neposkytuje vhodné struktury pro využití LiDARu. To je oblast, na kterou se soustředíme: rozšiřovat možnosti operačního nasazení tak, aby systém fungoval v co možná nejširší paletě scénářů,“ dodává Faigl.

Svého vlastního kolového robota - konkrétně trojkolku- na Defence Research Day 2026 ukázala také skupina Vidění pro roboty a autonomní systémy (VRAS) na FEL ČVUT.

Nový taktický robot se po trojnohém koni z dánské mytologie jmenuje Helhest a nejde pouze o experimentální prototyp. Vědci jej představili už loni, kdy zároveň založili první spin-off, tedy firmu vydělenou z ČVUT v oblasti robotiky, a zamířili s ním na trh.

Helhest je rychlý, odolný, konstruovaný pro náročné podmínky a také levný. Dosahuje rychlosti až 20 kilometrů za hodinu, unese 100 kilogramů a překoná i půlmetrové překážky, přičemž se díky své konstrukci dokáže při převrácení sám dostat zpět na kola a pokračovat v misi, což potvrdil i v rámci mezinárodního alpského cvičení organizovaného rakouskou armádou.

Tento robot je také modulární a jeho autonomní navigace je založená hlavně na pasivních senzorech - především kamerách, což umožňuje provoz bez GPS a snižuje hrozbu odhalení robota. Potenciální aplikace zahrnují vojenský a záchranný průzkum, převoz senzorů pro detekci chemických látek, operace v podzemí i asistenci v těžko přístupném terénu.

Firma Helhest robota zatím nabízí jako R&D platformu pro výzkum a start-upy za 12 tisíc eur, tedy bezmála 300 tisíc korun. Aktuálně Helhest jedná o společném projektu s firmou G4S, která se zabývá ostrahou objektů, a výzkumně spolupracuje také s Univerzitou obrany.

Čeští vědci vyvíjejí i autonomní létající roboty. Skupina multirobotických systémů (MRS) z katedry kybernetiky pracuje jak na bezpečných strojích pro ochranu kritické infrastruktury, tak na rojích dronů inspirovaných kolektivním chováním ptáků.

Výzkumníci na ČVUT se při vývoji zaměřují i na to, aby jejich technologie nebyly závislé na rizikových dodavatelských řetězcích. Také u létajících dronů vědci pracují na technologiích autonomního řízení bez využití GNSS a roboti jsou vybaveni například i vystřelujícími sítěmi pro odchyt svých vzdušných robotických nepřátel.

Defence Research Day 2026 představil i nástroje využívající umělou inteligenci pro analýzu informačního prostoru, technologie pro testování a zabezpečení komunikačních sítí, systémy pro detekci střelby nebo rozšířenou realitu pro zásahové jednotky.

Na ČVUT vzniká například virtuální realita pro výcvik pyrotechniků, v níž lze bezpečně simulovat různé situace spojené s identifikací a zneškodňováním nevybuchlé munice. Virtuální prostředí umožňuje trénovat rozhodovací procesy, práci s detekčními nástroji i ovládání specializovaných robotů v rozsahu, který by v reálných podmínkách bylo obtížné uskutečnit s ohledem na čas, finance i bezpečnost.

Vědci z FEL ČVUT na projektu od loňského roku spolupracují s pyrotechnickým praporem Armády ČR z Bechyně.

Další projekt - Holo-Swarm - vzniká ve spolupráci s firmou QuaternAR. Takzvaný holografický velín pomocí rozšířené reality umožňuje zobrazit situaci v terénu jako interaktivní 3D model, do kterého se promítají data o pohybu jednotek - například rojů dronů, jejich stavu či plánovaných trasách. Uživatelé mohou tato data sdílet, analyzovat i přímo ovlivňovat průběh operace v reálném čase. Vědci chtějí systém začít nabízet nejpozději příští rok na jaře.

Pozornost vzbudil i projekt AR Rescue, který propojuje senzory vitálních funkcí, detekci nebezpečných látek a rozšířenou realitu pro podporu zásahových jednotek, na kterém pracuje tým z Laboratoře inteligentního testování systémů na Katedře počítačů.

Systém je určen pro hasiče, armádní jednotky i další složky zasahující v prostředí, kde hrozí chemické, biologické, radiologické nebo jaderné hrozby. Má poskytovat zasahujícím v reálném čase klíčové informace o vlastním stavu, stavu kolegů i o nebezpečích v okolí, a to bez zbytečného zahlcení nebo odvádění pozornosti. Důležitá varování se zobrazují ve vizoru rozšířené reality na přilbě, zatímco velitel zásahu může sledovat detailnější data ve specializované aplikaci.