Na solárech můžete vydělat, na zimu to ale stačit nebude

Počet fotovoltaik na rodinných domech od začátku energetické krize roste. Loni bylo podle Solární asociace instalováno 33 760 fotovoltaických elektráren s celkovým výkonem 288,8 MW, což je meziročně o 262 procent více.

S počtem instalací roste také množství lidí, kteří chtějí na výrobě energie ze slunce vydělávat. Nespotřebované přebytky mohou poslat zpátky do sítě, kde je následně dodavatelé energií od producentů odkoupí.

Přebytky vznikají především v létě, kdy je výroba vyšší, a naopak klesá spotřeba elektřiny, a tudíž i její cena. Částku za výkup přebytků určuje situace na trhu a dodavatel, který od zákazníka elektřinu koupí.

Podmínky se však liší pro zákazníky s fotovoltaikou s licencí a bez licence. Licenci musí mít každý, kdo provozuje solární elektrárnu s výkonem nad 10 kW, což jsou hlavně domácnosti. V procesu je ale legislativa, která má zvýšit hranici pro nelicencované zdroje na 50 kW.

„Pokud zákazník chtěl prodávat přebytky, bylo to možné jen tomu obchodníkovi, který byl jeho dodavatelem elektřiny. To se nyní mění a zákazníci mohou mít nově dvě EAN, jedno výrobní a jedno spotřební. Zákazník tedy bude moci mít jednoho dodavatele na spotřebu elektřiny a jiného na výkup elektřiny ze solární elektrárny,“ říká marketingový ředitel společnosti Centropol Jiří Matoušek.

Ceny za výkup přebytků se však u různých dodavatelů liší. Například E.ON výrobcům do 10 kW dá 3000 Kč za MWh, Centopol bude od února vykupovat MWh za 3 500 Kč. Někteří dodavatelé mají výhodnější podmínky, pokud od nich majitel fotovoltaiky elektřinu zároveň i odebírá. „Při současném odběru energií od Pražské plynárenské vykupujeme za 4300 Kč za MWh, jinak za 3500 Kč za MWh,“ říká Miroslav Vránek, mluvčí Pražské plynárenské.

Malých výrobců, jako jsou domácí fotovoltaické elektrárny (FVE), se netýká žádná cenová regulace výkupu.

Elektřinu lze vykupovat také za aktuální spotové ceny, tedy ceny na denním trhu, které jsou tvořeny aktuální nabídkou a poptávkou po elektřině s dodáním v jednotlivých hodinách. „Proto se také ceny pro jednotlivé hodiny významně odlišují. Cena není žádným způsobem regulována a je prostá spekulací,“ říká Robert Chmelař, zakladatel startupu bezDodavatele.

Přestože od začátku roku 2023 je uzavírání nových smluv na spotové produkty zakázáno až do té doby, dokud neskončí platnost zastropování cen energií, na lidi s připojenou fotovoltaikou se toto opatření nevztahuje, neboť mají instalované tzv. průběhové měření, které zaznamenává skutečnou spotřebu v jednotlivých hodinách.

Někteří dodavatelé si také za výkup účtují speciální poplatek. Pražská plynárenská, Centropol ani E.ON žádné další poplatky nechtějí, naopak bezDodavatele svým odběratelům navíc účtuje 300 Kč za MWh (362 Kč včetně DPH) a pro ty, od nichž elektřinu pouze vykupuje, ale už ji nedodává, stanovil poplatek 900 Kč (1089 Kč s DPH) za MWh.

„Vyšší cena za službu výkupu je v tomto případě proto, že nám při pouhém výkupu přebytků vznikají významně vyšší náklady na odchylku. Predikce přetoků se odhaduje hůře, pokud neznáme také průběh dodávky – a to při pouhém výkupu přebytků neznáme,“ vysvětluje Chmelař.

Aby domácnost mohla posílat přebytky vyrobené energie zpátky do sítě, a tedy na jejich prodeji i vydělávat, musí splnit několik podmínek. Především musí získat povolení dodávat elektřinu do distribuční soustavy od distributora, kterým je buď ČEZ Distribuce, EG.D, nebo PRE Distribuce.

„Majitel FVE a výrobce doloží Provozní oznámení o Umožnění trvalého provozu (nahradilo dříve užívané PPP – První paralelní připojení) a Smlouvu o připojení výrobny do distribuční soustavy. Tuto smlouvu uzavírá se svým distributorem,“ říká mluvčí E.ON Roman Šperňák.

Vyšší počet FVE zapojených do soustavy s sebou však nese i riziko. „Začíná docházet k případům, a do budoucna jich bude přibývat, kdy v dané lokalitě již není dostatečná kapacita sítě a domácnost si sice může vybudovat fotovoltaiku, ale nebude moci elektřinu z ní posílat do sítě,“ popisuje Matoušek. V takovém případě tuto energii nelze ani vykupovat.

Domácnost sice může prodejem přebytků něco utržit, ale aby jí výdělek pokryl náklady na spotřebu v zimě, kdy fotovoltaika vyrábí méně a spotřeba naopak roste, je spíš zbožné přání než realita. Solární elektrárny jsou dimenzované především tak, aby vyhovovaly spotřebě v daném domě. Co se nespotřebuje během dne, se uloží do baterie a slouží k využití ve večerních a nočních hodinách.

Přebytky tvoří pouze zbytek. „Že by objekt generoval v létě tolik přebytků, že by se jejich prodejem dala financovat spotřeba v zimních měsících, je spíše teoretická kalkulace než praktický příklad. Příslušně výkonná elektrárna by byla investicí s velmi dlouhou návratností,“ popisuje Matoušek.

Teoreticky možné to však podle Chmelaře je, pokud by domácnost splnila řadu předpokladů. Jestliže domácnost elektřinou nevytápí ani neohřívá vodu, takže její roční spotřeba činí čtyři MWh a má fotovoltaickou elektrárnu s instalovaným výkonem šest kWp a bateriovým systémem s kapacitou 10 kWh, který jí zajistí 65procentní soběstačnost.

Tato modelová domácnost by musela ročně vyrobit šest MWh, z nichž 4,6 MWh pošle do distribuční sítě. Cena vykoupené energie MWh by se pohybovala na 2,95 Kč za kWh (2950 Kč za MWh) a cena za dodávku by byla 8 Kč za kWh (8000 Kč za MWh).

„V takovém konkrétním případě by zákazník na prodeji přebytků (4,6 MWh) získal 13 570 Kč a chybějící elektřinu ve výši 1,4 MWh dokoupil ze sítě za 11 200 Kč,“ říká Chmelař.

Tomuto případu částečně brání i podmínka, kterou musí splnit žadatel o dotace, a to že většinu vyrobené energie sám spotřebuje. To je mimo jiné důvodem, proč si domácnosti neinstalují naddimenzované fotovoltaiky. „Přebytky tak nejsou u domácností nijak významné. Část výnosu z výroby v létě spotřebu v zimě pokryje, nicméně určitě ne celou,“ říká Vránek. Ne každá nemovitost má také dostatečnou plochu střechy a dostatečné finanční prostředky.

Příklad bližší realitě je spíš takový, že domácnost využije 60 až 70 procent vyrobené energie z FVE k vytápění, případně klimatizování. Při této spotřebě představují přetoky do sítě 4 179,03 kWh (4,17903 MWh).

„Výkupní cena 3 500 Kč za MWh, jako poskytuje Centropol, tak generuje výnos 14 626,60 Kč, což na pokrytí spotřeby při současných cenách energií nestačí. Ani výkupní cena např. 6 000 Kč za MWh při výnosu přibližně 25 000 Kč by nepokryla náklady na energii na zimu u domácnosti, která elektřinou vytápí třeba tepelným čerpadlem,“ popisuje Matoušek. Takový výnos by při současných cenách pokryl zhruba tři MWh.

Přebytky lze vyřešit také službou Virtuální baterie, kterou mají někteří dodavatelé v nabídce. „Elektroměr množství energie poslané do sítě zaznamená a zákazníci pak mohou čerpat tuto elektřinu v době, kdy jejich zdroj tolik nevyrábí a oni by jinak museli odebírat elektřinu ze sítě,“ říká Šperňák. Ve vyúčtováních a fakturách pak mají o tohle množství odběr silové elektřiny ponížený a platí už jen poplatky za distribuci.