Hlavní obsah

Proč zdražuje drogerie? V USA objevili „upflaci“, Češi ji už dávno znají

Foto: Tomas Vynikal

Ilustrační snímek.

Nejdřív zákazníci šetřili kvůli přírodě, pak kvůli covidu a naposledy kvůli inflaci. Výrobci kosmetiky zkoušejí trh přechytračit, píše Bloomberg. Starým známým výrobkům dávají nové funkce, často ale jen proto, aby mohli zdražit.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

U regálů s drogerií je potřeba mít se poslední dobou na pozoru před novým inflačním trikem. Přichází z USA a říká se mu „upflace“ – aspoň tak o tom píše v podrobné letní analýze agentura Bloomberg.

Podstatou je snaha velkých výrobců otočit trend posledních čtyř hubených let, kdy šly tržby za péči o tělo dolů. Nejdřív kvůli tomu, že v covidu nikdo nikam nechodil a řadu výrobků nepotřeboval. Pak kvůli útlumu ekonomiky, růstu cen a obecné tendenci šetřit.

Upflace spočívá v tom, že se pro staré výrobky vymýšlí víc „upgradů“, tedy nejrůznějších přídavných vylepšení nebo způsobů využití a důvodů k nákupu. Tak aby zákazníci měli větší motiv vrátit se k tomu, co už tolik nekupují. A hlavně aby byl důvod tyto výrobky zdražit.

Bloomberg jako příklad uvádí deodoranty Procter & Gamble, které se nemají jako dřív aplikovat jen na některé partie, ale rovnou na celé tělo. Anebo holítka Gillette, která jsou naopak určena speciálně jen „pro záludná místa“. V obou případech, stejně jako v mnoha dalších, je doprovodným efektem vyšší cena.

Na podobná lákadla lze natrefit i v Česku. V nabídce prodejců kosmetiky jsou vedle obligátních sprchových gelů 3in1 v nejlevnější nabídce také dražší varianta 4in1, s letním bonusem v podobně mentolové přísady s „Kühling“ efektem. Nebo u ústní vody Listerine, prodávané napříč všemi sítěmi. Její poslední řada slibuje dokonce šest benefitů v jednom balení.

Víc než polovina Čechů vyrůstala v době, kdy v drogeriích nebylo na výběr v podstatě nic. Pro bohatý a pestrý sortiment proto může mít leckdo pochopení nebo slabost, permanentní inovace a obměny přísad či vůní nikoho v tuzemsku nepřekvapí. Stejně jako reklamy plné přehánění a růst cen, který je v Česku poslední dobou výraznější než v západní Evropě nebo v USA.

Podle Bloombergu ale „upflace“ u kosmetiky, ale i potravin nabírá poslední dobou novou vlnu, která je silnější a stojí za pozornost. Vedle covidu a ekonomického útlumu jsou za ní i tendence mnoha zákazníků chránit přírodu a omezit konzumaci chemikálií. Tedy další brzda, která nutí výrobce drogistického zboží reagovat.

Výrobci sice slibují, že vyšší ceny jsou spojené s inovacemi a vyšší užitnou hodnotou. Podle autorů článku je ale v mnoha případech na místě pochybovat. Produkty se prý nově balí a promují často jen kvůli tomu, aby je šlo dráž prodat.

Zástupci zdejšího maloobchodu to tak nevidí. „Je pravda, že zejména v kosmetice je potřeba velmi častá inovace. Lidé chtějí mít pocit, že si kupují něco nového a lepšího. Minimálně v Česku to ale není o zvedání ceny, nýbrž o restartu celé kategorie, která po covidu a inflační krizi spala,“ říká k zjištění amerických novinářů Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.

Restart je v segmentu péče o tělo tématem všude na světě. Množství prodaných šampónů, deodorantů, holítek nebo pracích prášků kleslo v USA v porovnání s rokem 2019 ve všech těchto kategoriích výrazně. Třeba u holítek z 1,55 na 1,2 miliardy kusů, píše Bloomberg.

Jednotlivé značky takto detailní data nerady sdílejí. Ale z výsledků P&G lze vyčíst, že už skoro dva roky platí trend, kdy zákazníci kupují méně věcí za vyšší ceny. Firma potvrdila, že minimálně u produktů pro holení a depilaci to platí, stejně jako u tělových deodorantů.

Adekvátní data pro Česko nikdo nesleduje nebo přinejmenším nezveřejňuje. Ve statistikách za celý maloobchod bylo znát, že tržby drogerií šly v prvním roce covidu logicky dolů. V dalších třech letech – při porovnání meziročních změn za první čtvrtletí let 2022, 2023, a 2024 – už ale stoupaly, a to rychleji než v jiných segmentech.

Jde přitom o data takzvaně ve stálých cenách, tedy po očištění o efekt inflace. V praxi by to mělo znamenat, že množství nakoupeného zboží stouplo, tedy že došlo k úplně opačnému jevu než v USA. Rozdíl ale může mít mnoho vysvětlení, v první řadě úplně rozdílnou metodiku měření.

„Za covidu byl samozřejmě propad v drogerii velký, posledních několik měsíců je naopak růst tržeb v drogerii jedním z hlavních tahounů oživení obchodu,“ uvádí Prouza na základě dat od statistiků.

Ta se shodují s výsledky nejznámějších řetězců. Obchody Rossman, DM i Teta vykázaly ve svých posledních zprávách o hospodaření dvouciferný meziroční růst tržeb.

Vývoj cen za konkrétní položky Český statistický úřad zveřejňuje jen u potravin. Za drogerii má v přehledu jen dva zástupce, toaletní mýdlo a kosmetický krém. Archivní časová řada ale končí v prvním případě už v roce 2020 a v druhém v roce 2022. Ani jedna položka přitom nevykazuje oproti celkové inflaci žádný výjimečný skok.

Pro hodnocení celkové inflace v drogeriích je to ale málo. Vlastní průzkum loni v listopadu zveřejnila společnost NielsenIQ, která maloobchodní trh dlouhodobě sleduje. Za předchozí dva roky vypozorovala v souvislosti se zdražováním snížení reálných výdajů u všech složek spotřebního koše – s výjimkou drogerie, kde i přes zdražení zhruba o 15 procent zůstal objem prodaného zboží na svém.

Související témata:

Doporučované