„Green Deal je pro část světa hrozba.“ Debata Neuron clubu o cenách energií

Cena elektřiny, plynu i ropy zůstává dlouhodobě vysoko. Tyto komodity se pro svou vysokou cenu, která v posledních měsících dosahovala historických maxim, stávají i společenským problémem. Dodavatelé energií totiž musí kvůli růstu elektřiny a plynu na velkoobchodních trzích promítat zdražení i do koncových ceníků pro odběratele.

Elektřina na energetické burze PXE (Power Exchange Central Europe) loni přesáhla 300 eur za MWh, nyní je její hodnota více než 140 eur, což znamená oproti ceně před rokem více jak 160procentní nárůst. A velkoobchodní cena zemního plynu na PXE loni vyšplhala až za hranici 170 eur za MWh. Aktuálně se její cena pohybuje kolem 54 eur za MWh, což je o 198 procent více než v únoru 2021.

Cena elektřiny je teď dána hlavně plynem. „Záleží to na tom, kolik nám sem ‚pan car z východu‘ pošle plynu, a to ovlivňuje celou cenu elektřiny,“ říká ekonom Filip Matějka. Do ceny poté vstupují i emisní povolenky a další faktory.

Cenu elektřiny však nelze rychle snížit. „Museli bychom nutit lidi spotřebovávat méně, nebo rychle dodat levnou elektrárnu. To také moc nejde, postavit je trvá nějakou dobu. Mluvilo se o tom, zda snižovat DPH, což může být i špatný nápad, protože když odpustíme daň, všichni budou motivováni spotřebovat trošku více. To, co nedostaneme na daních, dáme majitelům elektráren,“ říká Matějka.

Když vyskočí cena elektřiny, vyplatí se podle Matějky používat elektrárny, které produkují více emisí. Má to ale háček. „Zapnou se a roste cena povolenky,“ říká.

Cenu elektřiny táhnou nahoru právě i zmíněné emisní povolenky. Cena za kus už překročila 90 eur. Vliv není ale tak výrazný. „Vzhledem k tomu, jaký je energetický mix obchodovaný na drážďanské energetické burze, tak se cena povolenky na ceně MWh podílí 20 procenty,“ vysvětluje šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová.

Zdražení elektřiny je často přikládáno Zelené dohodě pro Evropu. „Green Deal ještě nezačal fungovat, natož aby začala fungovat taktika pod ním, které se říká Fit For 55. To všechno jsou plány,“ vysvětluje ale Drábová.

Green Deal však může být reálný problém pro země mimo Evropu. „Vytváří to novou situaci ve světě, která bude pro mnoho zemí těžká a není z ní úniku. To, co děláme v Evropě, je pro hodně velkou část světa hrozba,“ říká Václav Bartuška, zvláštní velvyslanec ČR pro energetickou bezpečnost.

Podle něj díky nezávislosti na dovozu ropy a dalších surovin Evropa ušetří 400 miliard eur ročně. „Mezi země, které jsou závislé na exportu ropy a zemního plynu, patří Alžírsko a Libye, Perský záliv, Rusko, Kazachstán a Ázerbájdžán,“ říká Bartuška. Právě tyto regiony o příjmy z vývozu surovin přijdou.

Raketový růst křivky cen elektřiny je tedy souběh několika okolností. „Zmíněné zdražení ceny plynu bylo způsobeno zvýšením poptávky z jiných zemí, zejména kvůli pandemické situaci,“ vysvětluje Dana Drábová. Zároveň zdražování přisuzuje tomu, že v Německu loni, obzvlášť na podzim, málo foukal vítr.

Když se ohlédneme do minulosti, energetické krize jsou zapříčiněny buď geopolitickou situací, environmentální situací (například likvidace lesa) či ekonomickými faktory, jako je nesoulad mezi nabídkou a poptávkou. „Nyní je unikátní, že se všechny tři faktory scházejí v jeden okamžik. Dochází zdroje a musíme používat dražší technologie na jejich vytěžování,“ říká Rákosník.

Jakákoli krize je podle Drábové motivací pro změnu, která většinou vede k modernizaci. „Ropné krize v 70. letech znamenaly obrovský boom pro využití jaderné energie. Myslím, že současná situace bude pobídkou pro to, aby se investovalo do výzkumu technologií,“ uvedla Drábová.

Hlavním politickým aktérem, který aktuálně ovlivňuje ceny energií, je Rusko. „Rusko nenaplnilo své zásobníky plynu a teď nás má jako rukojmí,“ říká Jan Fousek, ředitel Asociace pro akumulaci energie a baterie AKU-BAT. Dodává, že je to i podnět k tomu, abychom začali jednat o posilovaní samostatnosti a soběstačnosti ve výrobě energií.

Kromě výroby energie je klíčové i její uskladnění. „Slunce tady vždy není a výrobu je třeba kombinovat i s jejím uskladněním,“ vysvětluje Tomáš Slanina, chemik a vedoucí skupiny ÚOCHB AV ČR.

Cílem jeho nápadu je vytvořit solární panel, který kombinuje vlastnosti nabíjecí baterie a solárního panelu, tedy dokáže elektřinu uskladnit i vyrobit. Nyní pracuje na tom, aby zařízení dostal do solárního panelu.

„Myslím, že je reálné mít za pět let funkční zařízení. Dostat ho do praxe bude trvat dalších pět až deset let,“ říká Slanina.

Videopřenos z Neuron online clubu si můžete přehrát nahoře v článku.