Článek
Česko bylo loni čtvrtým největším exportérem elektřiny v Evropské unii. Přesto se export oproti roku 2022 snížil o pět terawatthodin (TWh) a celkem dosáhl devíti TWh.
Důvodem byla podle odborníků poradenské společnosti v energetice EGÚ Brno především nižší výroba elektřiny z uhelných a plynových elektráren, která se vlivem poklesu ceny elektřiny vyplácela méně než dřív.
Sousední Německo se loni po více než 20 letech stalo dovozcem elektřiny a dovezlo devět TWh. Historicky přitom Německo část své produkce vyváželo a patřilo mezi významné evropské exportéry. K obratu došlo kvůli postupnému odstavování jaderných zdrojů a také poklesu výroby uhelných elektráren.
„Německo není jedinou sousední zemí Česka, která v roce 2023 elektřinu dovážela. Dlouhodobě deficitní je také Rakousko. Vzhledem k vyšší výrobě elektřiny z vodních elektráren a nižší spotřebě dosáhl však dovoz přibližně dvou TWh, v roce 2022 to bylo 10 TWh. Deficitní loni bylo také Polsko (dovezlo čtyři TWh) a Maďarsko, které dlouhodobě dováží přibližně čtvrtinu své roční spotřeby (v roce 2023 to bylo 11 TWh),“ vysvětlil Matěj Hrubý, řídící konzultant EGÚ Brno.
Statistika opět rozpoutala diskusi na téma, proč je v tuzemsku elektřina tak drahá, když je jí dost a navíc ji vyvážíme.
Energetický trh nefunguje tak, že Česko posílá elektřinu z vlastní výroby do zahraničí za nižší peníze, než za kolik ji Češi nakupují. Výrobci elektřinu prodávají napřímo za cenu indexovanou na burze – a od ní se odvíjí i cena pro spotřebitele.
Na burze obchodují všichni zájemci z Evropy. Na trhu má přednost nejen ten, kdo nabídne vyšší cenu, ale především odběratel, který více spotřebuje. Může se tak stát, že země nakoupí elektřinu sice za nižší cenu, ale v daleko větším objemu. „Elektřina se alokuje po Evropě. Přednost mají ti uživatelé, kde se koncentruje vyšší mezní užitek,“ říká Martin Durčák, předseda představenstva ČEPS.
„Ceny jsou dány několika faktory, které firma jako ČEZ neovlivňuje. Obchodujeme na evropském trhu, kde má naše výroba podíl jen kolem dvou až tří procent. S tím nemáte sebemenší šanci cenu ovlivnit,“ prohlásil na podzim v rozhovoru pro SZ Byznys šéf ČEZ Daniel Beneš.
Nabízí se také otázka, proč se Česko z burzy nestáhne, ale i na ni Beneš SZ Byznys odpověděl. „Kdybychom odešli, mohli bychom se samozřejmě zapouzdřit, zavřít hranice a zrovna v té jedné komoditě, v elektřině, bychom nějakou dobu vydrželi a mohli si teoreticky stanovovat cenu sami. Ale je celá řada jiných komodit, třeba ropa nebo plyn, v kterých bychom byli závislí na okolním světě. A byl bych zvědav, co by nám okolní svět dovolil,“ vysvětlil. Opustit evropský trh podle něj není reálně možné, zásadním přínosem Evropské unie je geopolitická stabilita a fakt, že je Česko součástí většího celku, který nás chrání.
Obchodní cena navíc tvoří 60 procent konečné částky, kterou zákazník platí. Zbylých 40 procent je tzv. regulovaná složka, o jejíž výši rozhoduje Energetický regulační úřad. Do ní spadá cena za distribuci elektřiny, za systémové služby, poplatky za obnovitelné zdroje, platba za jistič a daně.
Nedostatek elektřiny žene cenu nahoru. Naopak pokles poptávky a vysoká nabídka cenu srážejí. V Evropské unii poptávka po dodávkách elektřiny ze sítě loni meziročně klesla o tři procenta.
Vývoz z Česka bude podle analýz EGÚ Brno dále klesat, a až dojde k útlumu výroby elektřiny z uhlí, mohlo by se Česko v průběhu příštích let zařadit mezi dovozce elektřiny.
„Pokud bychom v regionu střední Evropy z politických důvodů odstavili uhelné elektrárny, bude i při ambiciózním rozvoji obnovitelné energetiky kolem roku 2030 nutné najít nový zdroj pro přibližně 250 TWh spotřeby, a to i v případě, že budeme očekávat pouze nepatrný celkový nárůst spotřeby o 10 procent. Vyšší politický tlak na náhradu uhlí by tedy především v zimě vedl k výraznému navyšování ceny elektřiny,“ řekl Michal Macenauer, ředitel strategie EGÚ Brno.
Největší tuzemští výrobci elektřiny z uhlí - ČEZ a Sev.en Energy - se však shodují v tom, že konec uhlí nemusí určit politika, ale ekonomika. A to dokonce dříve než ve 30. letech, jak si v programovém prohlášení stanovila vláda. Výroba elektřiny z uhlí by se mohla přestat finančně vyplácet už za dva nebo tři roky.
