Článek
Vláda minulé pondělí přišla s přelomovou pomocí s vysokými náklady na energie jak pro domácnosti, tak pro firmy a veřejný sektor. Většina detailů pomoci však ještě není známá, protože s nimi kabinet může hýbat.
„Technické parametry zastropování budou obsahem nařízení vlády, o kterých se aktuálně jedná. Mohou se měnit podle aktuální situace,“ uvedl mluvčí Ministerstva průmyslu a obchodu Marek Vošahlík.
Kolik ušetříte díky stropu na ceny energií?
Sněmovna schválila strop na energie, teď už se čeká jen na parametry od vlády. O kolik se vám můžou snížit účty za energie, ukáže orientační kalkulačka SZ Byznys:
Nařízením vláda může měnit výši stropu u elektřiny i plynu, skupinu, pro kterou bude pomoc určena a rozsah odběru, pro nějž bude platit. Strop se tedy z nynějších 6,05 Kč za kWh elektřiny a 3,025 Kč za kWh u plynu může klidně kdykoli zvýšit, nebo snížit, stejně tak může vláda zastropovat ceny energií jen do určitého množství spotřeby.
To zatím není na stole, ale například v nařízení Evropské komise může být strop jen pro část spotřeby firem a zbytek budou platit jakoby strop nebyl. „Pro sektor malých a středních podniků bude platit zastropování pouze pro 80 procent minulé spotřeby,“ uvedl Jakub Tomek, vedoucí Oddělení komunikace předsedy vlády.
Právě takové pomoci, kvůli které by odběratelé spotřebovávali více elektřiny a plynu, protože budou za nižší cenu, se vláda od počátku bránila. Zastropování cen však může mít nadále na spotřebu příznivý efekt. „U fyzických osob už je motivací k úsporám samotná cena, která je nad úrovní ceny v minulých letech, a data o spotřebě tyto úspory již potvrzují,“ argumentuje Tomek.
Z pomoci nakonec nebyli vyňati ani zákazníci, kteří jsou na spotových produktech a jejich cena elektřiny se může měnit klidně každý měsíc v závislosti na vývoji na burze.
„Zákazníci na spotových produktech spadnou automaticky pod cenový strop. Dokud bude spotová cena vyšší než strop, budou mít zastropovanou cenu,“ vysvětluje Tomek. Pokud se zákazníkům naopak cena sníží pod zastropovanou hodnotu, zaplatí skutečnou částku.
Pro příští rok bude příspěvek z úsporného tarifu předmětem dalších diskuzí.
Právě kvůli spotovým produktům, do nichž dodavatelé nakupují krátkodobě, by se ale mohla cenu balíčku prodražit. Ministerstvo financí zatím počítá s tím, že pro příští rok na zastropování cen vynaloží maximální částkou 130 miliard Kč.
„Je to velmi hrubý zářijový odhad vycházející z informací, které máme o cenách energií na světových trzích nyní. Ceny se samozřejmě můžou v čase změnit a v lednu můžou vypadat jinak než dnes,“ vysvětluje mluvčí resortu financí Michaela Lagronová.
Dopady na státní kasu budou záviset na vývoji cen komodit na trhu, který je aktuálně velmi volatilní a ceny těžko předvídatelné. „Zároveň vláda očekává mimořádné příjmy, které by měly tyto náklady z velké části pokrýt. Do dopadů je také potřeba počítat případné výpadky rozpočtových příjmů a nárůst výdajů v případě, že by k zastropování nedošlo a v České republice by rostla nezaměstnanost a pokračovala vysoká inflace,“ uvedl Tomek.
Jisté jsou i další části pomoci, s níž mohou domácnosti počítat. Letos v říjnu se na jejich vyúčtování projeví úsporný tarif, který jim strhne z částky za elektřinu 2 000 až 3 500 Kč. Od roku 2023 by však Ministerstvo průmyslu a obchodu chtělo pomoc z úsporného tarifu zacílit jen na zranitelné zákazníky. „Pro příští rok bude příspěvek z úsporného tarifu předmětem dalších diskuzí,“ uvedl Vošahlík.
Pomoc se bude počítat za jednotlivé firmy patřící do holdingu
Vláda připravila i pomoc pro firmy, které spadají do kategorie velkoodběratelů plynu (s roční spotřebou nad 630 MWh) a u elektřiny s připojením k distribuční soustavě vysokého či velmi vysokého napětí. Osm tisíc z nich by si mělo přerozdělit 30 miliard korun.
Některé firmy však na tuto pomoc nedosáhnou, byť jejich účty na energie značně vzrostly. „Většina firem se vejde do definice pro malé a střední podniky (používá se pro ně anglická zkratka SME, pozn. red.), cenový strop elektřiny se na ně vztahovat bude. Firmy, které mají vysoké náklady na energie a nepatří do sektoru SME, mohou využít dočasný krizový rámec,“ říká Tomek. Z tohoto programu mohou čerpat ty podniky, jejichž byznys zasáhla válka na Ukrajině.
Energeticky náročné podniky budou mít nárok až na 200 milionů korun, ostatní maximálně na 45 milionů korun. „Srovnávat se bude období od 1. února 2022 do 31. prosince 2022 s průměrnými náklady na energie v minulém roce,“ říká Vošahlík. Konkrétní požadavky programu se potenciální žadatelé dozvědí pravděpodobně 1. listopadu 2022.
Společnosti ale budou muset prokázat výrazný nárůst nákladů oproti minulému období a stát jim bude tyto ztráty kompenzovat. V případě holdingu se bude počítat cenový rozdíl za firmu, nikoli za celý holding (Úřad vlády původně redakci SZ Byznys sdělil opačnou informaci, pozn. red.).
To by mohla být pro některé firmy úleva. Například majitel společnosti Lasvit Leon Jakimič ve čtvrtek redakci SZ Byznys řekl, že celá jejich skupina ve ztrátě nebude – samotná sklárna ale ano. „My letos jako skupina ve ztrátě nebudeme, ale v rámci holdingu máme sklárnu, která ve ztrátě bude – dosáhne na podporu?“ ptal se v článku.
Vládní opatření proti vysokým cenám energií se spustí v listopadu a budou platit ještě po celý příští rok. Zastropování cen elektřiny a plynu v pátek schválila Poslanecká sněmovna, v úterý novela energetického zákona putuje do Senátu. Opatření pro firmy vláda zavede poté, co je schválí Rada Evropské unie.
Aktualizováno 20. 9. 2022, 14:03: Úřad vlády redakci SZ Byznys poskytl chybnou informaci, že se ztráty budou definovat za celý holding, nikoli za jednu firmu. Věc jsme uvedli na pravou míru.
