Článek
Ministerstvo zemědělství doposud v návrhu vyplácení dotací pro roky 2023 až 2027 počítalo s určením maximální výše dotace velkým zemědělským podnikům. Nyní by se ale tento plán měl změnit a platby velkým firmám nebudou mít horní hranici. V úterý večer proti zastropování plateb protestovalo několik tisíc lidí před Úřadem vlády na akci zorganizované Agrární komorou ČR.
Na takzvanou redistributivní platbu, tedy dotaci na podporu prvních 150 hektarů u každé firmy, má jít podle nového návrhu 23 procent z celkové částky na přímé platby. Dosud to bylo deset procent. V režimu ekologického zemědělství by podpora mohla být až 20 000 korun na jeden hektar. Horní limit pro investiční dotaci na jeden projekt bude 30 milionů korun, v minulosti to přitom bylo až 150 milionů, z čehož podle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly (KDU-ČSL) těžily především velké podniky.
„Navrženou změnu považujeme za výsměch všem zemědělcům,“ řekl mluvčí Zemědělského svazu Vladimír Pícha. „Kompromisní návrh redistributivní platby a zastropování je kompromis z kompromisu, který znevýhodní všechny zemědělce nad 150 hektarů. Vysoká míra podpory ekologického zemědělství poškodí produkční zemědělce všech velikostí, bez reálného dopadu na nabídku potravin v režimu bio. Naopak povede k výrazné ztrátě produkce potravin,“ dodal.
Asociace soukromého zemědělství v úpravě strategického plánu naopak vidí naději na hluboké strukturální změny v sektoru po 30 letech. „Návrh se nám líbí, vláda zohlednila naše připomínky,“ uvedl místopředseda asociace Jan Štefl.
Zastropováním bylo původně myšleno zejména omezení přímých plateb. Koalice ale zastropuje investiční dotace, tedy hlavně platby z Programu rozvoje venkova, odkud farmy čerpají například na modernizaci a nákup strojů.
Podle ministerstva zemědělství nový návrh umožní výrazně vyšší podporu malých a středních zemědělců. „Jsem rád, že se nám podařilo najít kompromis, který respektuje reálnou situaci v našem zemědělství. Výrazně podpoříme menší zemědělce a ty, kteří chtějí dělat něco navíc pro naši krajinu, současně ale bude zajištěna i dostatečná podpora pro větší podniky, které budou hospodařit v souladu s dotačními pravidly,“ uvedl Nekula.
Návrh ostře kritizuje také Agrární komora, která pořádala úterní protest před Úřadem vlády. vadí ji, že s organizací vláda svůj návrh neprojednala. Podle komory bude úroveň redistribuce nejvyšší v Evropské unii.
„Nová vláda rozhodla na základě dojmů či kusých a zkreslených informací, a především po tlaku organizací, kteří zastupují marginální část zemědělské veřejnosti. Bez nadsázky lze říci, že prohráli zemědělci, které skutečně živí péče o krajinu, půdu a zvířata, a naopak vyhráli velcí vlastníci půdy. Na rozhodnutí vlády nejvíce doplatí rodinné podniky, které už nyní bojují o přežití a patří k tomu nejcennějšímu, co v českém zemědělství je,“ uvedl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Ministerstvo zemědělství návrh schválený na koaliční radě před odesláním Evropské komisi projedná s neziskovými organizacemi a dalšími partnery. Podle mluvčího ministerstva Vojtěcha Bílého se koaliční rada také dohodla, že po prvním roce fungování nových parametrů jejich nastavení vyhodnotí a případně je upraví pro další období.
Míra spolufinancování Programu rozvoje venkova v příštím dotačním období bude podle návrhu 65 procent, což požadovaly téměř všechny zemědělské organizace, uvedlo také ministerstvo. V končícím programovém období to bylo 35 procent. Podpora tak bude podle ministerstva srovnatelná s dalšími státy Evropské unie a umožní českým zemědělcům zůstat konkurenceschopnými.
Do ekologického zemědělství se mohou zapojit všechny podniky bez rozdílu velikosti, bude tam směřovat výrazná část dotací, uvedl Nekula. Upravený návrh bude podle něj více podporovat ochranu vody a půdy či pestřejší krajinu. „Chceme, aby zemědělci dělali něco navíc, aby se ještě lépe starali o naši krajinu. Nechceme jít metodou příkazů, ale motivace,“ dodal ministr. Podpora na trvalé travní porosty už nebude v režimu přímých plateb, peníze půjdou z dotací na rozvoj venkova.
