Hlavní obsah

Nebudeme posílat lidem kontroly, jestli mají v obýváku 18 °C, říká primátor

Foto: Pixabay.com

Samosprávy odmítají posílat kontrolory do domácností, aby tam měřili teplotu.

aktualizováno •

„Snížit teplotu v jeslích a školkách není řešení krize,“ říká olomoucký primátor Miroslav Žbánek (ANO). Starostové podle něj tápou v podmínkách chystané vyhlášky pro případ nedostatku paliv, kterou chystá Ministerstvo průmyslu.

Článek

„Vláda vyvolává chaos, žádné kontrolory do domácnosti rozhodně samosprávy vysílat nebudou,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys olomoucký primátor Miroslav Žbánek (Hnutí ANO), který je zároveň místopředsedou Svazu měst a obcí ČR.

„Centrální vytápění nemůžete na dvě hodiny jen tak vypnout otočením knoflíku,“ dodává.

Vyhláška, kterou připravuje Ministerstvo průmyslu a obchodu, stanovuje hranici, jak by se měly vytápět domácnosti, veřejné i administrativní budovy v případě vyhlášení stavu nouze. Ten by nastal při nedostatku paliv pro český trh.

Obývací místnosti mohou domácnosti a úřady podle vyhlášky vytápět průměrně na 18 stupňů, stejně jako kanceláře. 19 stupňů může teplota dosáhnout například v koupelnách či školních třídách.

Umožňují z vaší zkušenosti soustavy operativně zasahovat v topné sezóně do vytápění měst a obcí?

Modernizované, dálkově řízené soustavy distribuce tepla umožňují celou řadu zásahů. Zjišťoval jsem si, jak je to konkrétně v Olomouci u společnosti Olterm, kterou město spoluvlastní a tedy jako samospráva můžeme ovlivňovat energetickou politiku. U nás konkrétně existuje možnost každoročního tlumení, které umožňuje regulovat vytápění až do úrovně jednotlivých objektů prostřednictvím snižování teplot na předávacích stanicích. Také nám to pomáhá eliminovat energetické ztráty.

Dokážete si představit, jak byste to konkrétně v Olomouci dělali?

Chtěl bych hlavně zdůraznit, že tato politika jaksi obchází rozhodovací kompetence měst a samosprávy. My se tady bavíme o státem nastavené vyhlášce a systémech výroby a distribuce tepla, kterou má ve svých rukou zpravidla soukromá společnost a má na to nastavené své technologie.

Nové systémy umí například omezit energie směřované do ohřevu teplé užitkové vody a zaměřit je na topení. A nebo naopak z topení převádět tu energii na ohřev vody.

Co se týká dotazů, jestli to můžeme na dvě, na tři hodiny vypnout, to znamená chovat se k centrálnímu vytápění jako k vlastnímu kotli v domě, tak to odborníci rozhodně nedoporučují. Přirovnávají to k situaci, jako když uprostřed sezóny vypnete nebo vám zhasne kotel na chalupě a ta chalupa se ochladí a potom musíte obrovské množství energie navíc vynakládat na to, abyste to znovu nastartovali a dostali se na nějakou rozumnou topnou křivku. Takže daleko lepší je mít moderní dálkově řízené systémy.

Otázka ale je, kolik takových obcí a měst v Česku je …

Tuto otázku si ale právě měla položit vláda, když s návrhem takové poměrně zásadní legislativní úpravy, která v tuto chvíli, zdá se, vyvolává pouze chaos ve společnosti i v energetickém sektoru, přišla. Pokud nemají takovou analýzu, tak je to pro mě o to děsivější, protože zbytečně strašíme lidi.

Existují jiné varianty, jak spotřebu energie snížit?

To, jestli se přetápí v bytech, je možno právě ovlivnit na straně distributora tepla, který umožňuje na předávací stanici snížit množství páry nebo horké vody. Nebo, co je asi nejlogičtější a všichni to znají, prostě si stáhnout ventily na svých radiátorech, tak jak radí vláda.

S tím, jak je to postaveno, včetně vyhrožování sankcemi a tím, kdo je bude vymáhat, tak na mě jako na primátora se obracejí desítky lidí, jestli město bude vysílat kontrolory a měřiče teploty do domácností, podobně jako si v minulosti stát objednal městskou policii, aby kontrolovala nošení respirátorů.

Foto: Profimedia.cz

Primátor Olomouce Miroslav Žbánek

My jako samosprávy odmítáme, abychom se do těchto aktivit zapojovali. Musíme se vyrovnat s obrovským nárůstem cen, počítáme se snižováním energetické náročnosti budov, nicméně si nemyslím, že například výrazné snižování teploty v dětských jeslích, kam chodí mé děti, nebo ve školkách a ve školách, je to jediné nejúčinnější řešení.

A co by tedy fungovalo?

Jde o to snižovat energetické ztráty, podporovat národní programy, Novou zelenou úsporám apod., snižovat energetickou zátěž ve veřejných budovách, modernizovat teplárenské systémy.

Jak se k tomu staví Svaz měst a obcí?

Byl bych rád, aby nám vláda vysvětlila jednu věc. Proč opět v této vyhlášce mluvíme o nedostatku všech fosilních paliv a energetické nouzi. Město Olomouc má teplárnu na hnědé uhlí, má na ni nastaveny ty nejpřísnější ekologické limity, hnědého uhlí máme dost, je zasmluvněné. A já mám teď odpovídat občanům, proč takové opatření děláme, když nevytápíme město plynem.

Vyhláška nyní prochází připomínkovým řízením, poslali jste ministerstvu své výhrady?

Z nepochopitelných důvodů nám vyhláška nebyla zaslána s předstihem, nebyli jsme osloveni a věci, o kterých teď spolu mluvíme a ve kterých tápou starostové, primátoři a občané, jsme si mohli dopředu vyříkat. Vláda nekomunikuje a přehlíží své partnery, kteří jí ale mohou pomoci předejít tomu chaosu, který teď vzniká.

Doporučované