Příběh Xixoia: od vizionářství přes spásu od Krejčířova parťáka po razii

Podnikatel Richard Watzke bude na listopad 2022 pravděpodobně vzpomínat se smíšenými pocity. A vůbec to nesouvisí s faktem, že v tomto měsíci oslavil jedenapadesáté narozeniny.

První problém se dostavil v souvislosti s anketou Křišťálová Lupa, která hodnotí projekty v internetovém světě. Společnost Xixoio ovládaná Watzkem se v anketě umístila hned na druhém místě. Ovšem v kategorii Anticena. A pak přišla ještě větší rána. Od Křišťálové Lupy neuplynul ani týden a v úterý 29. listopadu zaklepali na kanceláře Xixoio v Praze 8 policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Mají podezření, že se v Xixoiu podvádělo a praly se špinavé peníze.

To je však už konec příběhu. Na jeho začátku stál teplický rodák Watzke, který od 90. let vystřídal pestrou směsici profesí. Mimo jiné vydělával v marketingu, aby se následně v nultých letech přesunul k obchodům s luxusními nemovitostmi. Tehdy začal vydávat časopis nazvaný Richard Watzke. O zálibě ve svém jménu svědčí ostatně i fakt, že v roce 2014 si Watzke nechal zaregistrovat ochrannou známku ve znění Richard Watzke since 1971. Časový údaj v ochranné známce označuje rok, kdy se Watzke narodil.

V roce 2015 ještě Richard Watzke natáčel videa o luxusních vilách, zároveň se mu už začal klubat nový byznys. Byla to doba, kdy se Watzke kromě nemovitostí pohyboval v okolí finanční firmy MoneyPolo zaměřené na mezinárodní převody peněz. Ve firmě ovládané a řízené ruskými podnikateli si Watzke zvláště porozuměl s jejím tehdejším šéfem Nikolajem Rožokem. Nadšenec do kryptoměn a souvisejících technologií otevřel Watzkemu nový vesmír.

Duo Watzke–Rožok následně začalo spřádat plány na rozvoj nového byznysu. V roce 2018 založili Xixoio s cílem vytvořit digitální platformu, kam si firmy budou chodit pro nový kapitál prostřednictvím prodeje tokenů. To je v tomto případě digitální obdoba dluhopisů nebo investičních akcií. Má to být alternativa vůči tradičnímu financování například prostřednictvím bank.

Doba jim přála. Finanční startupy zkráceně nazývané fintechy vzkvétaly a vše nasvědčovalo tomu, že svět financí zažije technologický přelom.

Čerstvě založené Xixoio se do toho světa uvedlo v roce 2018 bombasticky pojatou konferencí v pražském slovanském domě. Mezi řečníky nechyběla známá jména tuzemského finančnictví typu tehdejšího viceguvernéra České národní banky Mojmíra Hampla nebo někdejšího šéfa České spořitelny Pavla Kysilky.

Jenže konference se příliš nepovedla. A to nejen proto, že například ekonom Hampl se později od jakékoliv spojitosti s Xixoio distancoval. Problémem byl hlavně fakt, že organizace bombasticky pojaté konference byla pro Xixoio těžce prodělečná.

K tomu se následně přidružily rozpory mezi Watzkem a Rožkem. Někdejší partneři se rozkmotřili kvůli rozdílným názorům na směřování a řízení firmy. Řada spolupracovníků Richarda Watzkeho navíc potvrzuje, že je s ním často obtížné vyjít i v rámci každodenního firemního provozu. O křik a bouřlivé emoce v Xixoiu není nouze. Mozek Xixioa Rožok se pak sebral a z firmy i s partou odborníků odešel. Xixoio tehdy čelilo první vážné krizi.

Po konferenci byla pokladna Xixoia na dně. Firma dlužila dodavatelům, začaly se zpožďovat výplaty. Někteří z věřitelů už dokonce nebyli daleko od toho, aby podali insolvenční návrh, jak popsal redakci SZ Byznys pod podmínkou anonymity jeden z nich.

Spása pro Xixoio tehdy přišla z nečekané strany. Záchranné lano tehdy startupu hodila společnost Glocin podnikatele Aleše Kohoutka, který pomáhal Radovanu Krejčířovi při pokusu vytunelovat státní podnik Čepro. Glocin má podobně jako Xixoio byznys založený na získávání peněz od drobných investorů. Společnost pak podle svých prezentací dává peníze do kryptoměn a dalších alternativních produktů.

Glocin poskytl Xixoiu kolem 15 milionů korun. Informaci, s níž přišel v lednu Deník N, potvrdil redakci SZ Byznys pod podmínkou anonymity člověk, který byl s detaily transakce obeznámen.

„Nebudeme ani naznačovat, zda nějaká spolupráce s Xixoio probíhala, či nikoliv,“ reagoval Kohoutek již dříve na dotaz SZ Byznys ohledně vzájemných vztahů. Ke spolupráci s Glocinem se nevyjádřilo ani Xixoio.

Kromě záchranného lana od Kohoutkova Glocinu se tehdy Watzkemu podařilo nalákat také další investory a zajímavá jména v jednom. Na přechodnou dobu to byl například herec Jaroslav Dušek, s nímž Watzke sdílí zálibu v esoterických naukách. Dušek byl dokonce do března 2021 členem dozorčí rady Xixoia.

Krátce nato se v Xixoiu objevila investorka a bývalá ministryně informatiky Dana Bérová. V dozorčí radě firmy sedí dosud. Od roku 2020 má podíl v Xixoiu a místo v dozorčí radě rovněž kutnohorský podnikatel Jiří Machalický.

Asi vůbec nejznámější posilou Xixoia se stal v roce 2020 přední manažer skupiny PPF Aleš Minx. Stal se dokonce předsedou dozorčí rady Xixoia. Přestože angažmá ve fintechovém podniku byla jeho soukromá aktivita, nesetkalo se ve skupině s nadšením. Minx tak po roce v říjnu 2021 pozice ve startupu opustil.

Po sérii odchodů spolupracovníků a překonání první vlny finančních těžkostí změnilo Xixoio strategii pro získávání kapitálu. Ve světě startupů je obvyklé, že peníze získávají od specializovaných fondů zaměřených na rizikové investice. Tyto fondy svému řemeslu dobře rozumějí a s rizikem počítají.

Avšak Xixoio šlo jinou cestou. Prostřednictvím finančních poradců se firma obrátila na běžné občany a začala jim své tokeny nabízet. Několik tisícovek lidí firmě svěřilo řádově stovky milionů korun. Společnost nábor kapitálu podpořila masivní reklamní kampaní za desítky milionů korun. Na podzim 2021 byla reklama Xixoio nepřehlédnutelná. Televizní spoty firmy běžely dokonce v hlavních vysílacích časech.

Kampaň zafungovala a na Xixoio se upřela pozornost. A to nejen běžných občanů, ale i médií a státních autorit. Richard Watzke totiž často a rád zdůrazňoval, že firma prostřednictvím kvalifikovaných dotazů pravidelně konzultuje svůj projekt s Českou národní bankou. Centrální banka se proti tomu ohradila. Zdůraznila, že Xixoio nijak pod její regulaci nespadá. Když s tím reportér SZ Byznys tehdy konfrontoval Watzkeho během rozhovoru, reagoval křikem a mlácením do stolu. Opakovaně se pak za to omlouval.

Rozpaky ovšem nevyvolávala jen komunikace Richarda Watzkeho. Otazníky vzbuzovaly též obchodní podmínky Xixoia nastavené v neprospěch drobných investorů. Pochybnosti vzbuzoval také proklamovaný růst hodnoty tokenu XIX, který Xixoio nabízí. Hodnota tokenu nepřetržitě roste, ovšem na základě kritérií, které si určilo samotné Xixoio. Token se neobchoduje na žádném trhu, takže informace o hodnotě tokenu nelze nijak ověřit.

Na začátku roku 2022 přišlo Xixoio s dalším marketingovým trhákem. Watzke se dal dohromady se známým investorem Radovanem Vávrou a společně oznámili, že na platformě Xixoio vydá tokeny Vávrova společnost  SimpleCell, a to na projekt distribuce chytrých elektroměrů.

Na sociálních sítích i v médiích to vyvolalo poprask. Kombinace výřečného Vávry a výřečného Watzkeho z hlediska pozornosti zafungovala výtečně. Xixoio a Vávrův SimpleCell navíc kampaň přiživili společnou tiskovou konferencí a roadshow v Praze a dalších městech, kde svůj projekt představovali.

K pochybnostem ohledně fungování Xixoia se přidružili ještě pochybnosti o chytrých elektroměrech SimpleCellu. Samotná firma totiž připustila, že její elektroměry se ještě sériově nevyrábějí ani na ně nemá zajištěný odbyt.

Samotný Vávra o rizicích projektu nabízeného široké veřejnosti k investování mluvil bez servítků. „Je to nejrizikovější investice, jakou si umíte představit,“ řekl v únoru v pořadu Prostor X časopisu Reflex. „Vůbec nevylučuji možnost, že se projekt den nebo vteřinu před spuštěním zastaví,“ doplnil.

A pak přišel 24. únor a na Ukrajině začala válka. Krátce nato Xixoio oznámilo, že projekt s elektroměry zastavuje.

„Žijeme v jiném světě a důsledky této změny v současnosti nejsme schopni odhadnout. Situace se mě týká i osobně, protože prakticky polovina mé rodiny přímo pochází z Ukrajiny,“ oznámil Watzke na začátku března. „Rozhodnutí pozastavit prodej tokenů SCX nás mrzí, ale komunitu nechceme vystavovat nadměrnému riziku,“ dodal.

Celý příběh pak dokonal fakt, že Vávra se ze SimpleCellu úplně stáhl a svého podílu se zbavil. Ještě na přelomu listopadu a prosince ale musel po policejní razii v Xixoiu vysvětlovat, že s projektem Richarda Watzkeho už nic společného nemá.

Aktuální fáze dění v Xixoiu odstartovala v úterý 29. listopadu. Do firmy a do domovů jejích představitelů dorazili kriminalisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu. Mají totiž podezření, že se dopouštěli podvodného jednání a prali špinavé peníze.

„V rámci úkonů trestního řízení došlo k zadržení dvou fyzických osob a rovněž bylo provedeno sedm domovních prohlídek a čtyři prohlídky jiných prostor a pozemků (kanceláří, vozidel). Kriminalisté NCOZ zároveň zajistili důkazní materiál v podobě listinných materiálů a digitálních dat. Dále byly zajištěny dvě osobní motorová vozidla, rodinný dům a další hodnotné věci (jako výnos z trestné činnosti) v celkové hodnotě zhruba 50 milionů korun,“ popsal později operaci mluvčí protimafiánské policie Jaroslav Ibehej.

Richard Watzke a šéf představenstva Xixoia Henry Ertner strávili noc v cele předběžného zadržení. Ve středu 30. listopadu je policisté propustili s tím, že obvinění zatím nikomu nesdělili. Mluvčí NCOZ ale zároveň v tiskové zprávě zdůraznil, že vyšetřování pod dozorem Městského státního zastupitelství v Praze dál pokračuje.

Již v pátek 2. prosince představitelé Xixioa mimo záznam říkali, že firma opět normálně funguje. Jednoduché to ale mít asi nebude. A to nejen kvůli tomu, že policejní vyšetřování stále není uzavřené.

Jak se podařilo reportérům Seznam Zpráv zjistit, vyšetřovatelé podezírají Watzkeho, že peníze investorů používal na soukromé účely. Jeho manželka si za ně měla například pořídit vilu u Prahy za 36 milionů korun. Celkem si tokeny Xixoia koupilo 3117 lidí, a to v souhrnné hodnotě za 447 milionů korun.

„Aktuální vývoj s sebou ponese ještě zajímavější odhalení, a to ve vývoji ceny tokenu, která je údajně, dle slov vedení Xixoia, zcela oddělena od vnějších vlivů, tedy i od těchto negativních zpráv. Právně složitá bude situace věřitelů/investorů, kteří odsouhlasili všeobecné obchodní podmínky Xixoia a nyní budou chtít získat zpět své vložené prostředky,“ komentoval Lukáš Pácl, šéf právního oddělení v poradenské společnosti Fincentrum & Swiss Life Select.

Xixoio je přesvědčené, že se vše vysvětlí a byznys poběží dál. „Ze strany vyšetřujících orgánů dále dochází k masivnímu nepochopení našeho byznys modelu a tokenizace jako takové, a to bohužel i v kontextu jasně definované evropské regulace digitálních aktiv a související legislativy,“ napsala firma v neveřejném prohlášení směřovaném k držitelům tokenů. „Naším cílem je celou situaci vysvětlit a využít ji k finálnímu očištění našeho jména, tokenizace jako takové a také celé komunity, která za námi stojí,“ uzavřelo Xixoio.