Článek
Z minulé finanční krize vzešel švýcarský bankovní gigant Credit Suisse téměř bez pošramocení. Vzápětí se však ukázalo, že největší problémy na bankovní dům fungující od roku 1856 teprve čekají.
Daly o sobě vědět krátce poté, co se světový finanční systém vzpamatoval z otřesů odstartovaných v roce 2008. To ještě nikdo netušil, že se v roce 2023 banka dostane na pokraj kolapsu a bude žádat centrální banku o záchranný úvěr ve výši 50 miliard švýcarských franků.
První trabl po minulé krizi se ohlásil v roce 2013. Banka tehdy dostala pokutu od Evropské komise kvůli účasti na kartelu s dalšími velkými bankami. Důvodem byla manipulace s kurzy na měnových trzích. Credit Suisse, která vinu popřela, vzešla z kauzy s pokutou převyšující 83 milionů eur.
Další problém vyvstal o rok později. Americké úřady tehdy začaly banku vyšetřovat kvůli podezření, že pomáhala občanům USA skrývat majetek, aby se vyhnuli placení daní. Credit Suisse za to v roce 2014 dostala ve Spojených státech pokutu 2,6 miliardy dolarů.
Zatímco švýcarská banka schytávala tresty z Evropy i Ameriky, zadělávala si už na další skandál. Tentokrát s přídechem korupce. Kauza se týkala velkých půjček do afrického Mosambiku.
Ošidní tuňáci
Peníze měly pomoci tamnímu průmyslu soustředěnému okolo lovu tuňáků. Velká část z výnosů vázaných na tyto projekty se však zpronevěřila v podobě provizí samotným bankéřům z Credit Suisse i mosambickým úředníkům. Za uplácení a zpronevěru peněz z Mosambiku vyfasovala Credit Suisse předloni pokutu 475 milionů dolarů.
Africkou eskapádou však skandály Credit Suisse zdaleka neskončily. Banka se bolestivě namočila do velkých finančních kolapsů firem Archegos Capital a Greensil Capital. V těchto případech banka musela odpovídat na otázky, co dělal její dohled, že neviděl hrozící průšvihy. Švýcarskou finanční instituci tyto dvě kauzy připravily o 5,5 miliardy dolarů.
Do toho banka v posledních letech čelila obviněním, že nezabránila praní špinavých peněz ze strany drogových gangů nebo špehovala svého bývalého vrcholového manažera.
Po sérii skandálů se banka pokusila v roce 2022 situaci uklidnit. Pošramocenou pověst se snažila opravit restrukturalizací spočívající v rozsáhlém přeskupení byznysu. Jenže na akcionáře to příliš nezabralo. Společnost Harris Associates, která patřila mezi dlouhodobé významné podílníky Credit Suisse, tak nedávno oznámila, že se podílu v bance zcela zbavuje. Do toho další pomoc švýcarské bance odmítla rovněž Saudi National Bank ze Saúdské Arábie, další velký akcionář Credit Suisse.
„Již po výsledcích za minulý rok v únoru část analytiků upozorňovala, že je reálné riziko dalšího navyšování kapitálu v budoucnu kvůli pokračujícím generovaným ztrátám, odlivu klientských aktiv a řadě soudních sporů, kterým banka čelí,“ komentoval analytik J&T Banky Milan Lávička.
Credit Suisse kvůli vyřešení akutních problémů požádala švýcarskou centrální banku o půjčku ve výši 50 miliard švýcarských franků. Akciové trhy tento krok nadšeně přivítaly a akcie banky začaly ve čtvrtek dopoledne prudce růst.
