Přehledně: O kolik se letos prodraží topení dřevem, elektřinou i plynem

Energie zdražují rekordním tempem a jejich vysoká cena se zásadně projeví i na účtech za teplo. V následujícím přehledu jsme připravili srovnání ceny tepla na konci loňského léta a v současnosti.

Z něj vyplývá, že ačkoliv letošní topná sezona ještě ani nezačala, budeme si ji patrně pamatovat jako zdaleka nejdražší v historii.

Primární zdroj energie drtivé většiny domácností, ale také zdroj tepla pro mnoho z nich. Podle statistického úřadu topí elektřinou v Česku 18,1 procenta lidí, tedy šestina všech domácností.

Následující ceny jsou platné pro distribuční sazbu D57d, která je určená pro domácnosti s elektrickým topením. V této sazbě existuje nízký tarif, platný 20 hodin denně, a vysoký tarif na zbylé čtyři hodiny. Za jednu megawatthodinu (MWh) v nízkém tarifu zaplatí Češi aktuálně kolem 8600 až 8800 korun, podle toho, kde přesně bydlí.

Oproti loňské sazbě, která platila od 1. 7. 2021, se zvýšily ceny elektřiny skoro čtyřnásobně. Průměrná cena za megawatthodinu se pohybovala kolem 2300 korun, letošní ceny tak vzrostly o 378 procent.

A cena rostla přirozeně i na burze s elektřinou. Cena jedné megawatthodiny s dodávkou v příštím roce se začátkem srpna minulého roku pohybovala kolem 80 eur (1965 korun) oproti současným rekordním 505 eurům (12 409 korun).

Drahý plyn se stal synonymem současné doby. Vzhledem k vysoké závislosti Česka na ruském plynu jsme teď nuceni platit za klíčovou komoditu tučné příplatky, které pravděpodobně jen tak nezmizí.

Domácnosti, které plynem topí, platí v nefixovaných tarifech za plyn od 4600 do 4800 korun za MWh. Cena se liší především v závislosti na tom, kolik plynu domácnost spotřebuje a také v jaké části republiky se nachází.

Za stejnou službu a stejné množství plynu byste před rokem zaplatili čtyřikrát méně. Megawatthodina v té době stála od 1000 do 1200 korun. Pro porovnání, čtyřčlenná domácnost ve Středočeském kraji, která by loni zaplatila zhruba 15 až 20 tisíc za plyn ročně, by v současnosti za stejné období zaplatila přes 50 tisíc.

Na spotovém trhu je situace podobná. Loni se v polovině srpna obchodoval plyn na burze za 47 eur/MWh (1154 korun), zatímco dnes se obchoduje s cenovkou přesahující 230 eur/MWh (5651 korun). Za poslední rok se tedy cena zpětinásobila.

Svůj „comeback“ zaznamenalo i uhlí, o které v současnosti roste zájem. Podle prodejce uhlí Jiřího Havelky vzrostl zájem o uhlí o více než 20 procent, řekl ČTK. A s vyšším zájmem roste i cena.

Ta je podle prodejců u hnědého uhlí o 20 až 30 procent vyšší než loni a nedá se vyloučit, že dále poroste. Ještě dramatičtěji rostla cena kvalitnějšího uhlí. Jindřich Janda ze společnosti Janda & Červ pro ČTK odhadl, že cena černého uhlí vzrostla o 40 procent a otopný koks dokonce o 130 procent.

Aktuálně se pohybuje cena hnědého uhlí za tunu kolem 5800 až 5900 korun. Uklidněním pro majitele kotlů může být fakt, že podle prodejců je zatím na rozdíl od plynu uhlí dost, takže se zatím nemusejí obávat nedostatku na trhu.

Podobně jako uhlí jde na odbyt i dřevo. Lidé se v obavách před energetickou krizí zásobují, a to nejen na nadcházející topnou sezonu, ale i na dvě další, uvedla lesnická firma Uniles pro ČTK.

A od toho se odráží i cena. Ta se za poslední rok podle Českého statistického úřadu více než zdvojnásobila. Průměrná cena palivového dříví se tak aktuálně pohybuje kolem tisíce korun za metr krychlový. Lesy ČR prodávají podle stávajícího ceníku metrák dříví za 850 korun bez DPH.

Pro porovnání, stejné množství dřeva stálo v polovině minulého roku průměrně 473 korun a jen za poslední tři měsíce vzrostla cena dřeva o třetinu.

Dřevěné pelety sice nejsou v českých domácnostech příliš rozšířeným druhem paliva, kotle na tento typ paliva má jen asi 45 tisíc domácností, přesto si ale zaslouží místo na tomto seznamu. Dřevěné pelety jsou efektivní a ekologický způsob vytápění, který však vyžaduje nemalou počáteční investici do speciálního kotle.

„Zdražení se pohybuje mezi deseti až 40 procenty,“ řekl ČTK předseda klastru Česká peleta Vladimír Stupavský. Podle něj se s velkým zájmem o pelety vypořádávají obchodníci různě. Někteří zvyšují zásoby a jiní zdražují.

Cena za kilogram paliva často překračuje 12 korun. Tunu pelet tedy koupíte za 12 až 14 tisíc, především v závislosti na množství a kvalitě.

Topný olej se často využívá v průmyslu, své využití však najde také v domácnostech. Mezi jeho přednost patří snadné skladování a šetrnost k životnímu prostředí.

„Topný olej zdražil za poslední rok ze zhruba 2,70 na 3,70 Kč za kilowatthodinu,“ řekl pro SZ Byznys Richard Richtermoc, jednatel NRG komodity. Šlo tedy o růst zhruba o třetinu, v posledním měsíci však cena zase klesá.

V případě propan-butanu si pravděpodobně často každý představí bombu s plynem. Cena tohoto zkapalněného plynu, známého také jako LPG, se totiž výrazně liší v závislosti na několika parametrech, vysvětluje Petr Madurkay, generální ředitel Profer Plus.

„Obecně ceny propanu, butanu a jejich mixu stouply za poslední rok o 50 až 60 procent,“ říká Madurkay.

Desetikilová lahev s propan-butanem se minulý rok prodávala kolem 300 až 400 korun, dnes je to 400 až 500 korun. „Rozpětí v ceně je tam ale větší, protože hodně závisí na tom, jak jednotliví prodejci dbají na bezpečnost a podobně,“ shrnuje obchodník.

Především u rodinných domků také občas narazíme na zásobníky plynu, jejichž objem se pohybuje od jednoho do čtyř tisíc litrů propanu. I naplňování těchto zásobníků se podle Madurkaye zdražilo zhruba o polovinu.