Článek
Podle nového plánu Evropského parlamentu by měly budovy v členských státech Evropské unie dostát přísnějším energetickým požadavkům – ať už jde o bytové domy, pracoviště, školy či jiné veřejné budovy.
Nejvíce energie se v Evropské unii spotřebuje v budovách, které jsou zároveň jedním z podstatných producentů emisí. Proto zástupci Evropského parlamentu v úterý změnili směrnici o energetické účinnosti, která se týká i budov.
Stanovili závazný cíl pro snížení množství energií, které se spotřebují při výstavbě, rekonstrukci a provozu budov. Do roku 2030 by podle něj měla spotřeba energií klesnout o 11,7 procenta. Cílem opatření je také snížit nároky budov zejména na vytápění a provoz.
Je požadavek na snížení energetické náročnosti budov definitivní?
Jde o stanovisko Evropského parlamentu. O finálním znění předpisu ještě bude vyjednávat s členskými státy. Jeho znění tak ještě není konečné a může se změnit.
Jak se určuje energetická náročnost budov?
Energetickou náročnost budov označují energetické štítky (PENB) se stupnicí od A do G, podobně jako u domácích spotřebičů. A označuje mimořádně úspornou budovu, která ročně nespotřebuje více než 50 kWh energie na m2. Naopak poslední třída energetické náročnosti znamená, že je stavba mimořádně nehospodárná a za rok spotřebuje více než 286 kWh na m2.
Co Evropský parlament nově požaduje?
Podle návrhu Evropského parlamentu by měly budovy s nižšími energetickými třídami (F,G) do roku 2030 dosáhnout minimálně třídy energetické náročnosti E, která je označována jako nehospodárná a představuje roční spotřebu energií 246 kWh na m2.
Požadavky by se do budoucna měly ještě zpřísnit. Parlament chce za deset let – tedy do roku 2033 – budovy v ještě vyšší energetické třídě s písmenem D, v nichž spotřeba na m2 odpovídá 191 kWh.
Novostavby budou také muset mít od roku 2028 nulové emise a povinně instalované solární panely, pokud to bude ekonomicky a technicky možné. Pro nové budovy využívané nebo vlastněné veřejným sektorem toto pravidlo bude platit již od roku 2026.
Jak požadavků dosáhnout?
Majitelé by podle dokumentu měli domy zrekonstruovat, zateplit a u novostaveb přidat solární panely.
Zejména ze starších budov mohu energie, především teplo, kvůli technickému stavu unikat. Únikům se však dá zabránit pomocí energeticky úsporných řešení, jako je například zateplení. Podle Asociace výrobců minerální izolace například nejsou zateplené dvě třetiny rodinných domů.
Instalační firmy na fotovoltaiku jsou však nyní vytížené a čelí také překážkám v oblasti dlouhých dodacích lhůt komponent. „Fotovoltaický trh získal jasný termín, ke kterému bude postupně připravovat potřebné instalační kapacity a jde o jasný impuls pro oblast technického vzdělávání,“ říká programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák.
Jaké by mělo rozhodnutí dopady?
Předseda Občanského sdružení majitelů domů Milan Krček předpokládá, že by země Evropské unie musely během několika let zrekonstruovat desítky milionů budov. Podle něj totiž nebude splňovat požadavky 80 procent domů.
„V mnoha případech nejsou požadované zásahy vzhledem k historickým charakteristikám dotčených budov ani fyzicky proveditelné, a to nezávisle na tom, zda konkrétní budova je či není památkově chráněna,“ uvedl Krček v dopise adresovaném europoslancům. Otázkou také je, jak by nová povinnost zahýbala s cenami materiálů, technologií a stavebních prací.
Kolik by to stálo?
Hlavní překážkou rekonstrukcí budov za účelem větších energetických úspor jsou vysoké náklady. Například zateplení domu a nebo instalace fotovoltaiky představují investice v řádu statisíců Kč. Náklady na rekonstrukci jednoho bytového domu z počátku minulého století do podoby, která by odpovídala směrnici v současném znění, mohou podle odborníků přesáhnout i desítky milionů Kč.
Podle představy europarlamentu by na tento program měly mířit peníze z evropských fondů.
Jak stát podporuje energetické úspory již nyní?
Domácnosti mohou získat dotaci na zateplení domu, výměnu oken, fotovoltaiku nebo tepelné čerpadlo z programu Nová zelená úsporám a Nová zelená úsporám light, které čerpají prostředky ze Státního fondu životního prostředí. Nová zelená úsporám je určena pro všechny domácnosti, kterým může pokrýt až 50 procent nákladů na energeticky úsporné řešení. Zelená úsporám light je určena nízkopříjmovým rodinám a pokryje 100 procent nákladů. Na rozdíl od klasické Nové zelené úsporám nejsou dotace vypláceny až zpětně.
Z Nové zelené úsporám mohou lidé čerpat dotaci také na výměnu kotle třetí emisní třídy. O výměnu ekologicky nevyhovujících kotlů mohly žádat i nízkopříjmové domácnosti v rámci tzv. kotlíkových dotací, kdy výzvy vypisovaly kraje. Žadatelé mohli dostat příspěvek od státu k pokrytí až 95 procent nákladů.
Dotace na energetické úspory mohou získat i firmy, a to především z programů RES+ a OP TAK. Konkrétní výše dotace se však velmi liší podle typu instalace.
Kolik energií by měla EU ušetřit díky novému opatření, pokud projde?
Do roku 2030 by se měla v celé EU snížit spotřeba energií při výstavbě a provozu budov o 11,7 procenta. Loni v květnu europoslanci odhlasovali ještě vyšší cíl, a to 14 procent, kdežto ministři jednotlivých členských států měli nižší ambice ve výši devíti procent.
Ušetří se tak za energie?
Snížením energetické náročnosti budov se sníží i náklady jejich majitelů na energie. „Kvalitní renovace a rychlejší tempo obnovy budov udrží stavebnictví v dobrém chodu. Zateplené budovy navíc přinesou komfortní bydlení a natrvalo sníží českým domácnostem náklady na vytápění,“ říká ke směrnici o energetické účinnosti budov výkonná ředitelka Asociace výrobců minerální izolace Marcela Kubů.
Boom v oblasti zateplování a instalaci solárních panelů nastal už loni kvůli prudkému růstu cen energií. Trh se však potýká s dlouhými čekací lhůtami na instalaci fotovoltaiky či zateplení domu a problémy v dodavatelském řetězci v případě solárů. Doba čekání se zákazníkovi může protáhnout i na půl roku.
Jak se k návrhu staví čeští europoslanci?
Česko bylo spolu s Maďarskem a Polskem jednou ze tří zemí, které většinou hlasovaly proti schválení nové směrnice. „Já osobně jsem stanovisko Evropského parlamentu nepodpořila. Právě kvůli tomu šibeničnímu termínu a je to věc, která bude velmi nákladná,“ uvedla místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová (ANO) pro iDnes.
Minimum českých europoslanců bylo pro. Pro návrh zvedl ruku například europoslanec Luděk Niedermayer (za TOP 09). „Je to další krok důležitý pro klima, navíc pomůže šetřit energiemi a snižovat potřebu dovozu,“ uvedl na twitteru.
