Přehledně: Diskuze končí. Proč vzroste regulovaná cena energií

Regulovaná složka elektřiny a plynu vyvolala v posledních týdnech třaskavou debatu nejen mezi politiky, ale také mezi všemi, kteří ji nakonec zaplatí. Bude mít totiž podstatný vliv na rozpočty domácností a firem v příštím roce, protože se projeví v cenách energií.

O regulované složce cen elektřiny a plynu rozhoduje Energetický regulační úřad, který na konci října navrhl její novou podobu. V úterý končí veřejný konzultační proces k návrhu a poté se rozhodne o definitivní výši poplatků.

Co vlastně regulovanou složku tvoří? Co stojí za jejím zvýšením a kdo peníze plátců inkasuje?

Z čeho se skládá cena elektřiny a plynu?

Cenu elektřiny tvoří převážně tzv. silová složka a regulovaná složka. Cenu silové elektřiny a plynu určuje částka, za kterou dodavatel energii nakoupil na velkoobchodním trhu. Ta bude v příštím roce tvořit 60 procent celkové ceny elektřiny a 80 procent ceny plynu. Zbytek tvoří regulovaná složka, daň z elektřiny, DPH a měsíční platba dodavateli.

Co znamená regulovaná složka ceny energií?

Regulovanou složku neurčuje obchodník, ale Energetický regulační úřad (ERÚ), který bdí nad energetickým trhem.

Regulovanou část ceny tvoří několik položek, které inkasují různí účastníci trhu. U elektřiny sem patří cena za distribuci, stálá platba za rezervovaný příkon podle jističe, podpora výkupu elektřiny z podporovaných zdrojů (POZE), cena za systémové služby a poplatek na činnost operátora trhu s elektřinou (OTE).

Regulovaná složka ceny plynu se skládá z ceny za služby distribuční soustavy a platby za činnost OTE.

Jak ERÚ určuje cenu regulované složky?

ERÚ je v oblasti určování ceny za regulovanou složku elektřiny a plynu limitován zásadami cenové regulace. Úřad pro příští rok učinil mimořádné změny, které vedou k úsporám 10,4 mld. Kč u elektřiny a zhruba jedné miliardy v plynárenství.

Regulátor upravil některé parametry tak, aby se do cen nepromítly vůbec, nebo ne okamžitě, ale až v příštích letech. Na zákazníky tak růst veškerých nákladů nedopadne tolik a bude se do cen promítat pomaleji.

O kolik se regulovaná částka celkem zvedne?

Oproti roku 2023 vzroste regulovaná platba v roce 2024 u elektřiny na hladině nízkého napětí (tedy domácnosti a firmy odebírající malé množství elektřiny) zhruba o 70 procent. Na hladině vysokého napětí (firmy) o 112 procent a pro hladinu velmi vysokého napětí (průmyslové podniky) o 206 procent.

U plynu regulovaná cena neporoste tak významně jako u elektřiny. Zdraží zhruba o 39 procent u domácností a maloodběratelů, o 42 procent u velkoodběru (spotřebitelé s více než 360 MWh ročně).

Jak se růst regulované složky projeví v konečných cenách energií?

O kolik více celkem za energie v příštím roce spotřebitelé zaplatí, nelze generalizovat. Vláda však slibuje, že u většiny spotřebitelů s produktem na dobu neurčitou nebude nárůst vyšší než jednotky procent. Kalkulace cen elektřiny tomu odpovídá – pokud srovnáváme ceny roku 2023 a 2024.

Jinak to však bude u lidí, kteří mají cenu elektřiny zafixovanou. Těm se sice až do konce trvání smlouvy nezmění cena silové elektřiny, ale regulovanou složku zaplatí v nové výši stejně jako ostatní, neboť na ni se fixace nevztahuje.

Největší náraz pocítí ti, kteří mají ceny elektřiny zafixované ještě z doby před skokovým zdražováním (před říjnem roku 2021) a skončí jim garance cen v roce 2024. Růst pocítí jak v silové, tak v regulované části.

Co je hlavní příčinou růstu regulované složky?

Největší podíl na meziročním růstu částky, kterou spotřebitelé platí, má zrušení kompenzací cen od státu. Zastropovaná totiž nebyla jen cena silové elektřiny, ale také platby za distribuci a ztráty v soustavě, POZE na sebe stát převedl dokonce v plné výši.

V roce 2024 však budou veškeré náklady na energie opět platit spotřebitelé v plné výši.

Jak se do ceny elektřiny promítne návrat poplatků za POZE?

Poplatek na podporu obnovitelných zdrojů tvoří 495 Kč za MWh elektřiny bez DPH (599 Kč včetně DPH). Stát tuto částku dotuje od října 2022 do konce roku 2023, celkem na to vynaloží 22,8 miliardy Kč.

Částka 495 Kč bez DPH je maximum, kterého může poplatek dosáhnout. Celkové náklady na podporu obnovitelných zdrojů, převážně fotovoltaik postavených v první vlně solárního boomu mezi lety 2008 a 2010, mohou v příštím roce dosáhnout 36 miliard Kč. Od odběratelů elektřiny se však vybere cca 26 miliard a zbytek stát podpoří částkou 9,35 miliard Kč. S tou už státní rozpočet na příští rok počítá.

Pro odběratele na hladině nízkého napětí má jen návrat POZE podíl na celkovém nárůstu regulované složky 30 procent. Na hladině vysokého napětí pak 65 procent a na velmi vysokém napětí 140 procent. Firmy mohou POZE platit buď za rezervovaný příkon, nebo za MWh.

Jak se zvýší poplatky za distribuci?

Cena za zajištění distribuce elektřiny je v rámci regulované složky finančně nejnáročnější položkou. V příštím roce průměrně vzroste, pokud návrh ERÚ projde, na 2038 Kč za MWh z letošních 1516 Kč bez DPH (s DPH tedy na 2466 Kč z loňských 1834 Kč). Na distribuci elektřiny přispíval stát celkem 15,4 miliardami Kč.

Poplatek za distribuci je však rozdílný pro různé distribuční sazby, které se odvíjejí od toho, na co konkrétně zákazník elektřinu spotřebovává a mírně se liší i podle společnosti, která má distribuci v dané oblasti na starosti.

V nejběžnější sazbě D02d, kdy domácnost elektřinou svítí, vaří a používá ji na provoz běžných spotřebičů, od roku 2024 zaplatí u ČEZ Distribuce 2499,23 Kč za MWh s DPH oproti současným 1949,31 Kč.

Pokud domácnost elektřinou také ohřívá vodu (sazba D25d), vzroste jí cena za distribuci ve vysokém tarifu z 2137,67 Kč za MWh s DPH na 2672,21 Kč a v nízkém tarifu pak z 217,78 na 530,09 Kč za MWh s DPH.

Pro domácnosti, které elektřinou vytápějí dům (sazba D57d), bude nárůst nejvýraznější: z 376,39 Kč na 804,23 Kč za MWh včetně DPH ve vysokém tarifu a z 217,78 na 530,09 Kč za MWh s DPH v nízkém tarifu.

Cena za distribuci zahrnuje náklady distributorů na provoz sítě a nákupy elektřiny na krytí technických ztrát v sítích. Na cestě z výrobny například do zásuvky některé z domácností se může část elektřiny v síti ztratit a distributoři ji pak musí dokupovat za velkoobchodní ceny elektřiny. Kvůli růstu cen komodity však tyto náklady distributorům vzrostly.

Distributoři navíc musejí investovat do rozvoje sítě víc než kdy dřív, aby byla schopná unést zvýšený zájem o připojování nových zdrojů, především solárních elektráren.

Jak se změní náklady na služby výkonové rovnováhy?

Cena za systémové služby neboli služby výkonové rovnováhy se od roku 2024 také zvýší. V roce 2022 se stejně jako letos platilo 113,53 Kč za každou MWh elektřiny. Od příštího roku se však částka zvýší na 257,67 Kč za MWh bez DPH (ze 137,37 Kč na 311,78 Kč za MWh vč. DPH).

Příjemcem této platby je provozovatel tuzemské přenosové soustavy ČEPS, který zajišťuje, aby síť byla stabilní. Vyrovnává například nabídku a spotřebu elektřiny tak, aby nedocházelo k výpadkům. ČEPS musí rovněž pokrývat ztráty elektřiny v přenosové soustavě stejně jako distributoři, takže se navíc do této částky promítají aktuální ceny energií na burzách, za které musí ztráty krýt.

Do růstu se však promítají i další faktory, jako očekávaný pokles spotřeby, zejména v plynárenství. Lidé energiemi šetří, ale také přecházejí například z plynového vytápění na tepelná čerpadla nebo jim snižuje spotřebu fotovoltaika.

V tomto roce to bylo kompenzováno ze státního rozpočtu částkou zhruba 20,5 mld. Kč v elektroenergetice a 2,1 miliardy Kč u plynárenství. Teď už tato kompenzace ze strany státu nebude. Navíc se do této části účtu promítá také růst ceny silové složky elektřiny.

Systémové služby byla v loňském roce dotovány státem ve výši 15,5 miliardy Kč a ztráty v přenosové soustavě 7,2 miliardy Kč.

Jak se zvedne platba za jistič?

Tzv. stálá platba za jistič se platí měsíčně v ceně elektřiny podle toho, jaký typ jističe odběratel má. Do částky se promítá nárůst všech ostatních složek regulované části ceny energie.

Jak se zvýší regulovaná složka ceny plynu?

U plynu tvoří regulovaná složka 20 procent ceny, zbylých 80 je cena komodity. Do regulované části se většinově promítá cena za distribuci, která zahrnuje náklady na provoz plynovodů či kompresních stanic, ale také náklady na údržbu a opravy soustavy a na technické ztráty v plynárenské soustavě.

Jak se promítá do ceny plynu finanční situace společnosti Net4Gas?

Náklady na přepravu plynu mají na nárůstu regulované složky zhruba 10procentní podíl. Přepravu suroviny v Česku zajišťuje společnost Net4Gas, kterou má od podzimu v rukou státní firma ČEPS. Jenže Net4Gas má vysoké dluhy kvůli výpadku tranzitu ruského plynu, co dříve bývala výnosná položka.

Přenos plynu však v celkové ceně plynu tvoří podle Net4Gas asi dvě procenta.

Co znamená cena za činnost OTE a kolik to je?

Platí se měsíčně jak v ceně elektřiny, tak v ceně plynu. V porovnání s ostatními složkami je tato částka zanedbatelná, neboť představuje jednotky Kč měsíčně. Pokrývá především náklady na činnost OTE související se zúčtováním odchylek.

Jsou tyto nové ceny definitivní?

Zatím jde pouze o návrh ERÚ. Ten je nyní ve veřejném konzultačním procesu, který potrvá do 14. listopadu 2023. Definitivní cenové rozhodnutí pak regulátor vydá 30. listopadu 2023. Úřad již sám od sebe nebude v současné podobě regulovaných cen provádět změny. Na zveřejněné částky však může reagovat vláda a může se stát, že se do konce měsíce ještě změní.