Článek
Senát ve čtvrtek navrhl v rámci novely zákoníku práce změny, které by například dovolily pružnější pravidla pro „dohodáře“, tedy pracovníky na dohodu o provedení práce nebo možnost dobrovolné práce přesčas ve zdravotnictví.
Změny chce zavést až od příštího roku, nikoli od letošního září, a to navzdory sankcím ze strany Evropské komise. Novela zákoníku totiž měla začít platit už na začátku loňského srpna. Senátní úpravy teď dostane na stůl Sněmovna. A co by se mohlo pro pracující změnit?
Budou muset zdravotníci pracovat přesčas dobrovolně?
Obnovení možnosti dobrovolné práce přesčas ve zdravotnictví Senát v novele ponechal beze změn, ačkoli se proti tomu vymezila Česká lékařská komora (ČLK) a senátorský klub Starostů. Tento krok má řešit hlavně nedostatek pracovníků ve zdravotnických zařízeních hlavně v menších městech.
Bez dohody se zaměstnancem může nyní zaměstnavatel nařídit 150 hodin přesčasů ročně, další přesčasy nad tento rámec jsou dobrovolné. Podle komory ale lékaři pracují přesčas víc. Zákoník stanoví 35 hodin práce týdně, podle České lékařské komory už nyní průměrná délka směny trvá 26 hodin a lékaři pracují průměrně 77 hodin týdně. Až 97 procent nemocnic současnou právní úpravu přesčasů danou zákoníkem práce porušuje.
Možnost má platit od ledna příštího roku do konce roku 2028.
Co se může změnit pro pracovníky na dohodu?
Dohodáři podobně jako „řádní“ zaměstnanci získají například nárok na příplatky za práci o víkendech, svátcích či v noci včetně náhradního volna.
Novela má přinést také přesnější vymezení práce na dohodu, která bude díky němu předvídatelnější. Zaměstnavatel bude muset o průběhu práce více informovat, harmonogram práce bude muset sdělovat na nejméně tři dny dopředu.
Náhrada za práci z homeoffice?
Zaměstnavatelé budou moci dávat paušální náhradu nákladů lidem, kteří pracují z domova. Výchozí hodnotou bude paušální částka 2,80 Kč za každou odpracovanou hodinu, vypočítaná na základě dat Českého statistického úřadu o průměrných nákladech. Důvodem je skutečnost, že i člověk při práci z domova například spotřebovává energie nebo vodu, kterou by jinak v práci platit nemusel.
„Zaměstnavatelé měli dosud s náhradou nákladů za práci z domova problémy, a to zejména kvůli nedostatečné úpravě a absenci jednoduchého mechanismu, na jehož základě by tyto náklady zaměstnancům mohli spravedlivě hradit bez až absurdních administrativních nákladů na jejich zjišťování,“ upozorňuje Adam Hussein z advokátní kanceláře BDO Legal.
Co se změní pro pracující rodiče a těhotné ženy?
Novela myslí také na jednodušší sladění soukromého a pracovního života. Rodiče s dětmi do devíti let věku získají nárok na kratší úvazky nebo na práci z domova.
Práci z homeoffice umožní těhotným zaměstnankyním, zaměstnancům či zaměstnankyním které pečují o dítě mladší devíti let, nebo o osoby závislé na pomoci.
Pokud zaměstnavatel jejich žádost o homeoffice zamítne, bude to muset písemně odůvodnit.
Jak novela změní komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci?
Novinky také zavádějí pravidla pro elektronickou komunikaci mezi zaměstnavateli a zaměstnanci a upravují doručování písemností do datové schránky. Dle novely již nebude potřeba písemný souhlas pro doručování písemností přes datovou schránku.
Za co hrozí Česku pokuta od Evropské komise?
Novela podle ČTK vychází ze dvou unijních směrnic, které Česko mělo převést do právního řádu už na začátku loňského srpna. Kvůli zpoždění uložila Evropská komise za každou směrnici sankci 45 milionů korun, tedy celkem 90 milionů Kč.
Česko si nyní kvůli těmto sankcím nemůže podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) dovolit rozvolnění podmínek pro práci na dohody, které chce do novely zákoníku práce doplnit část senátorů. Jurečka to dnes uvedl v Senátu při obhajobě novely ve verzi, která byla projednána se zaměstnavateli i odbory.
Ministr odmítl i návrh na odklad změn až na začátek příštího roku. „Jsme v situaci, kdy nemůžeme jít dál, nemůžeme to rozvolnit. Nejsme schopni už dále ten systém upravit,“ řekl ministr senátorům. Bez urychleného přijetí bude podle ministra od letošního září Česko muset za zpoždění implementace směrnic o předvídatelných pracovních podmínkách a o sladění práce a rodiny sankce „reálně platit“.
