Článek
Spotřeba vody se letos prodraží téměř všem. Někde si lidé připlatí o čtvrtinu více než loni, na pár místech si o pár procent polepší, v průměru si pak obyvatelé Česka za přívod pitné vody a odvod odpadních vod připlatí 97,53 koruny, což je asi o pět korun za kubík více než loni (5,6 %). Vychází to z analýzy cen vody webu Skrblík.cz provedeného na 219 největších obcí v Česku s počtem obyvatel nad 5000.
Rozdíly mezi nejdražším a nejlevnějším místem jsou u největších obcí 2,5násobné, a když se do nich zahrne i malá obec Rabyně, tak dokonce trojnásobné.
Nejdražší vodu z velkých obcí v Česku si platí lidé ve Frýdlantu, a to 138,23 Kč za kubík. Meziročně si tak každá místní domácnost připlácí téměř o 12 korun více. Téměř desetiprocentní zvýšení cen bylo podle Frýdlantské vodárenské společnosti způsobeno tím, že skokově vzrostly ceny elektřiny. „Cenu jsme měli fixovanou ke konci roku, a poté stoupla silová složka elektřiny o téměř 190 procent,“ vysvětluje ředitel vodohospodářské firmy Petr Olišar.
Celkově je cena vody ve Frýdlantu vysoká podle něj proto, že společnost zásobuje vodou 17 měst a obcí ve Frýdlantském výběžku a na velkém území, které pokrývá, je jen málo připojených obyvatel (zhruba 23 000) a síť je velmi stará a je nákladné ji opravovat. Čtrnáct obcí navíc platí jen vodné, a tak společnost vyměřuje všem obcím stejnou „solidární cenu“, aby pokryla náklady na udržování rozsáhlé sítě.
Další důvody pro vysoké ceny vody jsou podle něj dány tím, že když se před několika lety firma rozhodla zrekonstruovat úpravnu vody v Bílém Potoce za zhruba 200 milionů korun, musela v rámci podmínek získání dotace zajistit hospodárnou udržitelnost sítě a navýšit roční prostředky z dvou milionů korun na 20.
„Obor vodovodů a kanalizací je obecně poddimenzovaný, cenu je stále třeba dotovat, i když ji máme jednu z nejvyšších, tak pokud by měla být dodávka vody soběstačná, musela by být ještě vyšší,“ říká Olišar a naráží tím na fakt, že ještě dražší vodu než obyvatelé Frýdlantu platí například lidé v Rabyni u Benešova.
Editor webu Skrblík.cz připouští, že může existovat několik menších obcí s ještě vyšší cenou vody, než je Frýdlant, ale že už v roce 2016 udělali seznam 219 obcí s počtem obyvatel nad 5000 a od té doby ho aktualizují. „Není možné sledovat a aktualizovat data za všech zhruba 6250 obcí v České republice, pro nás byly podstatné větší územní celky. Menší obce navíc často předělávají ceníky v průběhu roku,“ vysvětluje Petr Novák s tím, že zmíněná Rabyně má například jen necelých 300 obyvatel.
Nejméně peněz za vodu platí naopak obyvatelé Krnova, o jehož síť vodovodů a kanalizací se stará společnost Krnovské vodovody a kanalizace, která patří městu. K síti je připojeno zhruba 23 000 obyvatel a každých tisíc litrů vody je přijde na 56,10 koruny.
„Je to díky tomu, že jsme zůstali vlastníky infrastruktury a zároveň se snažíme udržet maximálně nízké ceny pro obyvatele. Na opravy tvoříme fondy a z nich hradíme pravidelnou údržbu, ročně to je asi 30 milionů korun. Nyní se vše velmi zdražuje, takže nemůžeme vyloučit, že v příštím roce stoupne cena více než v minulosti,“ říká místostarosta Krnova Miroslav Binar.
Nižší spotřeba, vyšší cena
Podle dat Českého statistického úřadu je patrné, že spotřeba vody v domácnostech od rozpadu Československa klesá, a naopak cena roste.
Zatímco v roce 1990 spotřebovával jeden člověk v průměru 173,5 litru vody za den, o třicet let později to bylo jen 91 litrů, tedy téměř o polovinu méně. Naopak cena vody za tu dobu výrazně stoupla, z tří korun v roce 1991 na 92,3 v roce 2020, tedy více než třicetkrát.
Co takový vzrůst způsobilo? „Hlavním důvodem je, že dříve cena vody neodpovídala skutečným nákladům. Stát dotoval její čištění, dodání nebo budování kanalizací, a fakticky tak platil větší část nákladů za spotřebitele. Po privatizaci zajišťují tyto služby soukromé společnosti bez dotací ze státního rozpočtu,“ vysvětluje Novák.
Vodárenských společností jsou navíc vysoké desítky a liší se svou velikostí, rozsahem území, které pokrývají, terénem, jímž vedou trubky, i počtem připojených domácností. Na výši ceny vody má vliv také to, kolik investují do obnovy sítě a zda poplatky účtuje obec, nebo zahraniční vlastník. A právě tyto rozdílné podmínky vytvářejí i velké rozdíly v konečné ceně vody v jednotlivých obcích.
