Článek
Představitelé Prahy a bank se dohodli na podmínkách dalšího financování městského dodavatele energií Pražské plynárenské. Podnik tak nebude urgentně potřebovat od magistrátu pomoc ve výši dvou miliard korun, o kterou požádal kvůli situaci na trhu s plynem. Až v dubnu bude pražská rada a zastupitelstvo jednat o dvoumiliardové zápůjčce pro Pražskou plynárenskou na naplnění zásobníku na příští zimu.
„Banky chápou situaci na trhu, Pražská plynárenská normálně pokračuje ve fungování s bankami. Město k tomu přistoupí asi formou zápůjčky. Měly by to být dvě miliardy korun. Bude to řešení pro naplnění zásobníku na příští sezónu,“ řekl na pro SZ Byznys pražský radní Jan Chabr (TOP09). Za Prahu se jednání účastnil ještě náměstek primátora Pavel Vyhnánek (Praha Sobě).
„Jde o povinné zásoby plynu uložené v zásobnících na zimní období, jejichž požadované navýšení představuje výrazně zvýšené nároky na financování v řádu miliard korun,“ sdělil již v úterý mluvčí Pražské plynárenské Miroslav Vránek.
Ještě v minulých dnech to podle informací z magistrátu vypadalo, že pražští plynaři budou potřebovat vykrýt právě výpadky v peněžních tocích, tedy v cash-flow. Obchodníci s plynem jsou totiž pod tlakem například kvůli vyšším nárokům na jistiny, které musejí skládat státnímu operátorovi trhu s energiemi OTE. Díky současné dohodě s bankami ale tato starost odpadla.
„Pražská plynárenská je v pohodě, banky firmu na provoz zajistily. Banky si chtěly vyjasnit pozici Prahy a jsou ochotné poskytnout peníze i na naplnění zásobníku,“ dodal radní Chabr.
Praha a Pražská plynárenská se 11. března obrátily na premiéra a Ministerstvo průmyslu a obchodu s naléhavým dopisem, v němž varovaly před dalšími pády dodavatelů plynu.
Pražská plynárenská
- Firma patří mezi největší tuzemské dodavatele energií. Plynem a elektřinou zásobuje asi 445 000 odběrných míst.
- Jediným akcionářem společnosti je Pražská plynárenská Holding, ovládaná hlavním městem Prahou. Hlavní město vlastní plynárny právě přes Pražskou plynárenskou Holding, jelikož je však od roku 2014 jejich stoprocentním vlastníkem, je mezičlánek podle vedení města již zbytečný a firma se sloučí s Pražskou plynárenskou.
- V roce 2022 Pražská plynárenská zaznamenala zisk po zdanění 639,8 milionu korun. Meziročně si tak polepšila téměř o 19 procent. Ještě výrazněji stouply tržby společnosti, z předloňských 17,1 miliardy korun na 32,5 miliardy korun. Společnost v tomto roce (2022) prodala 14,08 terawatthodiny plynu, podobně jako o rok dříve. Prodej elektřiny meziročně stoupl o pět procent na 1,91 terawatthodiny.
Magistrát i jeho plynaři zároveň navrhli opatření, která mají situaci řešit. Mimo jiné daňovou uznatelnost úroků v případě finanční pomoci, kterou dodavateli plynu poskytne mateřská firma. Rovněž navrhli, aby obchodníci nemuseli skládat tak vysokou jistinu u státního operátora trhu s energiemi OTE. To by podle návrhu dodavatelům uvolnilo vázané peníze.
Mezitím oznámil konec další z menších dodavatelů plynu Manta Energy. Za příčinu pádu firma označila konec činnosti svého velkoobchodníka. „Tím jsme se dostali do situace, kdy nemáme přístup k zajištěné komoditě a nemůžeme dále pokračovat v dodávkách energií,“ oznámila společnost na svém webu.
Zdivočelé ceny
Válka na Ukrajině prudce rozkolísala vývoj cen plynu. Těsně před ruskou invazí byly v Evropě velkoobchodní ceny kolem 70 eur za megawatthodinu. Následně vyletěly až na 230 eur. Zanedlouho následně zase spadly těsně pod 100 eur za megawatthodinu. Ještě před rokem se ceny podle Bloombergu dlouhodobě pohybovaly pod 20 eury za megawatthodinu.
„Situace je skutečně vážná pro všechny dodavatele a v případě dalšího růstu cen na burze může ohrožovat i jinak stabilní společnosti. Jde o mimořádné zhoršení situace na energetických trzích v přímém důsledku ruské agrese, která nadále akceleruje již tak extrémní vývoj,“ popsal mluvčí Energetického regulačního úřadu Michal Kebort.
Evropská komise již představila plán na snížení závislosti na ruském plynu. Navrhuje, aby státy do začátku listopadu naplnily 80 procent kapacity plynových zásobníků. Od příštího roku to má pak před každou zimou být 90 procent. Země, které nemají dostatek skladovacích kapacit na svém území, se budou podílet na tvorbě zásob v dalších státech, odkud poté budou plyn moci čerpat.
Řešením ožehavé situace s energiemi mají být také společné unijní nákupy plynu, které prosazuje i Česko. Na čtvrtečním summitu EU v Bruselu to bude jedno z hlavních témat.
