Právník: Povinné očkování? Soudcům může vadit, že to covid asi nevymýtí

Ve středu začala platit mimořádná opatření nové vlády ohledně testování ve firmách na přítomnost viru SARS-CoV-2. Jan Rafaj, viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR, pro SZ Byznys řekl, že na zaměstnance, který se odmítá testovat, může být pohlíženo jako na někoho, kdo porušuje pracovní kázeň a v konečném důsledku by mohl i dostat výpověď.

„V odůvodnění (opatření vlády, pozn. red.) je nově to, že na zaměstnance, který se odmítá testovat, může být pohlíženo jako na někoho, kdo porušuje pracovní kázeň,“ řekl ve středu Rafaj.

Redakce SZ Byznys se proto v reakci na to obrátila na zástupce zaměstnanců – Českomoravskou konfederaci odborových svazů (ČMKOS) - jak vidí nová nařízení z hlediska právních dopadů oni a co si myslí o povinném očkování.

„Ministerstvo skutečně v odůvodnění mimořádného opatření tento právní názor uvádí, nicméně tento výklad není právně závazný,“ říká v odpovědích na základní otázky ohledně testování a očkování Tomáš Palla.

Je možné nařídit zaměstnancům, aby se povinně testovali?

Nařídit testování zaměstnanců na přítomnost onemocnění COVID-19 je legálně možné, neboť s mimořádným opatřením v podobě příkazu testovat zaměstnance a jiné pracovníky na přítomnost onemocnění COVID-19 výslovně počítá pandemický zákon (z.č. 94/2021 Sb. o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů).

Jestliže tedy je, jako nyní, Ministerstvem zdravotnictví vydáno mimořádné opatření (č.j. MZDR 461/2022-1/MIN/KAN) s účinností od 17. ledna obsahující takový příkaz, jsou zaměstnavatelé i zaměstnanci, stejně jako osoby výdělečně činné, povinni tuto povinnost plnit, a to ve všech oborech.

I během jarní vlny bylo povinné testování stanoveno pro všechny zaměstnavatele a zaměstnance, povinnost tehdy pouze nabíhala postupně podle velikosti zaměstnavatele. Nové opatření stanovuje povinnost častějšího povinného testování a vypouští výjimky, které platily doposud (očkovaní zaměstnanci či zaměstnanci s prodělanou nemoci).

Nelze však toto opatření napadnout, že jde proti předpisu, že zaměstnavatel nemá zjišťovat zdravotní stav zaměstnance?

Ne, protože zaměstnavatel tímto postupem plní právní povinnost stanovenou mu zvláštním právním předpisem, takže právní titul pro zpracování tohoto osobního údaje zaměstnance má.

Když se zaměstnanec odmítne testovat – může to být chápáno jako porušení pracovní kázně, kde by mu v důsledku hrozila výpověď?

K této otázce chybí relevantní judikatura, v mediálním prostoru se objevují pouze právní názory z různých zdrojů. Obezřetný právník nikdy nedoporučí zaměstnavateli, aby byl průkopníkem takové nové judikatury, neboť výsledek takového sporu může být značně nejistý.

Mimořádné opatření stanoví právní následky odmítnutí testu, tj. povinnost zaměstnavatele tuto skutečnost ohlásit místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví, povinnost zaměstnance nosit v práci respirátor, dodržovat rozestupy a stravovat se odděleně.

Ačkoliv rozumím tomu, že to zaměstnavateli může působit potíže, jsem toho názoru, že samotné odmítnutí testu není možno kvalifikovat jako naplnění výpovědního důvodu dle § 52 písm. g) zákoníku práce. Proto se také nedomnívám, že odmítnutí testu může být za stávajícího právního stavu kvalifikováno jako naplnění výpovědního důvodu.

K odůvodnění samotného mimořádného opatření, kde ministerstvo skutečně uvádí právní názor, že „Pokud zaměstnanec odmítne podstoupit test, lze se klonit k tomu, že tímto jednáním porušuje povinnosti vyplývající z právních předpisů vztahujících se k jím vykonávané práci ve smyslu § 52 písm. g) zákoníku práce. Jedná se tedy o tzv. porušení pracovní kázně, které v konečném důsledku může vést až k jednostrannému rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele výpovědí z pracovního poměru,“ mohu říci jen to, není právně závazný, takže posouzení by bylo ve finále na soudech.

Jaký režim nastane, když se zaměstnanec odmítne testování?

Zaměstnavateli vznikne povinnost skutečnost, že zaměstnanec test odmítl, ohlásit místně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví. A jak již padlo, zaměstnanci vznikne povinnost nosit v práci respirátor, dodržovat rozestupy a stravovat se odděleně.

Jste jako odbory pro to, aby se zaměstnanci nechali testovat?

Zaměstnancům doporučujeme dodržovat právní řád ČR. Pokud nemá zaměstnanec nějaké zvláštní důvody k odmítnutí testování, např. zdravotní, tak by měl test absolvovat. Jedná se koneckonců o opatření s cílem zajistit všem zaměstnancům bezpečné pracoviště, o což odbory ze své podstaty usilují. Zároveň doporučujeme jakékoliv konkrétní těžkosti s realizací mimořádných opatření řešit pokud možno sociálním dialogem a s rozumem.

Dostaneme se v budoucnosti k tomu, že budeme mít povinné očkování a kdo nebude očkovaný, může dostat výpověď jako v USA?

Povinné očkování zaměstnanců proti onemocnění COVID-19 představuje samostatné téma, které bude na základě podnětu několika senátorů posuzováno Ústavním soudem. V této otázce je tedy třeba vyčkat na rozhodnutí Ústavního soudu. Nicméně je pravdou, že i před covidem bylo nutné pro výkon některých prací absolvovat povinné očkování a bez něj nemohl pracovní poměr začít či dále pokračovat.

Zmiňujete, že některé obory vyžadovaly povinné očkování i před covidem, vidíte jako reálné, že by se povinnost očkování proti covidu týkala všech oborů hospodářství?

O tom lze pouze spekulovat. Závisí to na politické reprezentaci a jejím rozhodnutí. Můj osobní názor je ten, že k takovému kroku český zákonodárce spíše nepřistoupí. Nová vláda i ve vztahu ke stávající novelizaci vyhlášky č. 537/2006 Sb. o očkování proti infekčním nemocem již mediálně deklarovala, že uvažuje o vypuštění povinnosti očkování osob starších 60 let.

A pokud se ptáte na to, jestli kdyby k takovému kroku český zákonodárce přece jen přistoupil, zda by to bylo právně v pořádku, tj. zejména z hlediska ústavního pořádku, tak to je právě otázka odborné diskuse. Spočívá to v poměřování individuálních práv jednotlivce a práv celé společnosti na ochranu veřejného zdraví.

Povinné očkování jako princip byl již Ústavním soudem v minulosti shledán jako ústavně konformní. Otázkou je, zda by Ústavní soud shledal ústavně konformním plošné povinné očkování vakcínou, která zřejmě k úplnému vymýcení infekční nemoci nevede. O tom si netroufám spekulovat. Určitá vodítka však doufejme Ústavní soud dá odborné i laické veřejnosti v nálezu, kterým rozhodne o tom zmiňovaném podání skupiny senátorů.