Článek
Ještě na začátku loňského roku by bylo pro české obchodníky s plynem nemyslitelné, že by nakupovali plyn u těžařů v USA a vozili jej přes oceán a pak jej distribuovali do českých domácností a firem.
Kvůli potřebě nahradit ruský plyn, na němž bylo Česko ještě před rokem závislé téměř ze 100 procent, se to však stává realitou. V Česku s tím začala již loni společnost ČEZ, nyní o tom uvažuje i Pražská plynárenská.
Během nedávné návštěvy USA pražský dodavatel a distributor plynu zjišťoval, zda by byli američtí těžaři zemního plynu ochotní spolupracovat i s firmou, která je v porovnání s ostatními zájemci poměrně malým hráčem.
Je to cesta vhodná ke spočítání a rozmyšlení, protože se ukazuje, že dlouhodobé 15leté kontrakty na dodávky LNG jsou v současné době nejvýhodnější cestou, jak levný plyn získat.
„Závěr je, že ano. Je to cesta vhodná ke spočítání a rozmyšlení, protože se ukazuje, že dlouhodobé 15leté kontrakty na dodávky LNG jsou v současné době nejvýhodnější cestou, jak levný plyn získat,“ řekl SZ Byznys předseda představenstva Pražské plynárenské Martin Pacovský.
Existují různé možnosti, jak plyn v USA nakupovat. Nejpravděpodobnější z pohledu Pražské plynárenské je nákup zkapalněného plynu přímo v USA.
„Domluvíme se s provozovatelem zkapalňovacího LNG terminálu a s ním uděláme dohodu, že nakoupí plyn, zkapalní ho a pak si nasmlouváme lodě, které ho dovezou k LNG terminálu v Evropě,“ popisuje Pacovský.
V USA je v provozu šest exportních LNG terminálů a další jsou ve výstavbě. „Je v zásadě z čeho vybírat. Získání smlouvy je ale složitá věc,“ říká Pacovský.
Podle něj je třeba vše ještě důkladně propočítat, protože cena plynu může růst, ale i klesat. „Je to, jako když si děláte fixaci na elektřinu u sebe doma. Budeme se muset domluvit, jak to spočítat, aby to bylo výhodné jak pro firmu, tak pro zákazníky a Českou republiku,“ popisuje šéf Pražské plynárenské.
Pražská plynárenská by chtěla mít nasmlouvanou ideálně jednu loď LNG měsíčně, přičemž ročně by dovezla 1,2 miliardy kubíků zemního plynu, což je zhruba 16 procent z celkové tuzemské roční spotřeby plynu. „Je to relativně velký objem, to by určitě Pražská plynárenská sama finančně neutáhla a museli bychom se dohodnout se státem, nebo s nějakými jinými hráči, jak to udělat,“ popisuje Pacovský.
Na vlastní pěst už do Česka dováží zkapalněný zemní plyn ČEZ, který si od září 2022 pronajal kapacitu v LNG terminálu v nizozemském Eemshavenu, který byl vůbec prvním nově otevřeným terminálem v Evropě od začátku války na Ukrajině.
„Bylo to pro nás zcela nové pole, Česko nikdy žádný podíl v LNG nemělo a ČEZ předtím obchodoval komodity hlavně v Evropě. Teď jsme se pustili do zcela nové disciplíny a také museli začít hledat obchodní partnery na dalších kontinentech – ve Spojených státech, v Asii,“ říká místopředseda představenstva ČEZ Pavel Cyrani, pod kterého tradingové oddělení spadá.
První náklady plynu si ČEZ zajistil u amerických společností Cherniere a Shell. Jednal i s dalšími výrobci a obchodníky s LNG a aktuálně v tomto odvětví spolupracuje se 14 firmami. Na rozdíl od plánů Pražské plynárenské ale ČEZ zatím nakupuje plyn formou krátkodobých kontraktů, které se v době, kdy cena plynu klesá, vyplácejí. Dlouhodobé kontrakty proto nejsou v současné době na obzoru.
Obchodování se zkapalněným zemním plynem řeší tradingové oddělení ČEZ, které zahrnuje obchodníky, analytiky, pracovníky IT a controllingu, účetní nebo meteorology. S odborníky se musí ohledně nákupu LNG spojit i Pražská plynárenská.
„Musíme se poradit s lidmi a firmami, které už to umí dělat. Najít si poradce, kteří by nám udělali detailní kalkulaci. Rizika tam nejsou jen v ceně plynu, ale jsou tam i kurzová rizika a další. S některými poradci jsem se už potkal,“ říká Pacovský.
Dostat do Česka plyn ze zámoří by chtěla i společnost innogy, která je součástí skupiny MVM. Ta je aktivní na evropském velkoobchodním trhu s plynem a do jejích aktivit spadá i obchod s LNG. MVM také vlastní podíl v chorvatském LNG terminálu na ostrově Krk.
„Innogy Energie pořizuje plyn pro svoje zákazníky nákupem od své sesterské velkoobchodní společnosti, a má tak přístup k velkému portfoliu zdrojů,“ říká mluvčí innogy Martin Chalupský.
Evropské plynovody a LNG terminály.
Innogy pak přebírá zemní plyn od svého velkoobchodního dodavatele na virtuálním obchodním bodě v Česku. „Technicky jde o směs plynů z různých zdrojů včetně gazifikovaného LNG. Zemní plyn v podobě LNG, tedy ve zkapalněné podobě, do ČR nedovážíme. Veškeré objemy LNG se přímo v terminálech na pobřeží opět převádějí do plynného skupenství,“ popisuje Chalupský.
Podle Pacovského je nákup LNG na vlastní pěst cesta, jak zajistit ještě větší stabilitu cen a dodávek plynu než jen pronájmem kapacit v terminálu. „Chtěl jsem tím otevřít i diskuzi. Myslím si, že by si Česká republika zasloužila takový kontrakt,“ dodává šéf Pražské plynárenské.
Česká republika má stále zájem o pronájem kapacity v některém z dalších LNG terminálů v Evropě, pravděpodobně v Německu.
