Práci snů lze najít i na úřadu práce. Míst nad 100 tisíc korun jsou stovky

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Trh práce je napjatý k prasknutí. Vedle minimální nezaměstnanosti ve výši pouhých 3,6 procenta, která je nejnižší v EU, o tom svědčí i počet velmi lukrativních postů, které zůstávají ve veřejné databázi Úřadu práce ČR neobsazeny i řadu měsíců. SZ Byznys to zjistil při analýze nabídek volných míst. Vycházeli jsme přitom přímo z textů inzerátů zveřejněných ve veřejné databázi.

V pátek ráno se v evidenci úřadu shromažďujícího nejširší nabídku pracovních míst v Česku objevilo před 255 tisíc nabídek zaměstnání. Nejvíce z nich (téměř 115 tisíc) se nacházelo v pásmu od 20 tisíc korun hrubého za měsíc výš. Mzdu pohybující se od nuly až do mediánu mezd (37 463 Kč za 4 čtvrtletí 2022) šlo najít u zhruba 240 tisíc nabídek a v pásmu od 40 tisíc korun šlo vyhledat více než 12 tisíc nabídek.

Pracovní úřad však eviduje i taková místa, která nabízejí ještě mnohem lukrativnější výdělky – od 100 tisíc korun měsíčně až do více než půl milionu. Čím vyšší mzdu společnosti nabízejí, tím počet nabídek v evidenci ubývá, avšak ještě nad 150 tisíci korunami výš lze najít téměř 100 volných pracovních míst a nad 100 tisíci téměř 600 různých pozic. Je ale samozřejmě nutné dodat, že se jedná o náročné pozice vyžadující speciální dovednosti a znalosti.

Zaměstnavatelé hledají nad hranicí 100 tisíc měsíčně například šéfredaktory, manažery zákaznických aplikací, návrháře a správce databází, vývojáře, lékaře, účetní specialisty, šéfy vývoje her, ale třeba i montéry optických kabelů, experty na jadernou bezpečnost, výzkumné pracovníky nebo třeba Art direktory.

Některé z těchto pozic zůstávají neobsazeny i měsíce. To jsou například místa praktického lékaře do ambulancí v Praze a Českých Budějovicích pro společnost MedicalHelp Česká republika, která firma vypsala na konci prosince a stále hledá vhodné kandidáty. „Doktorů je málo a placeni jsou dobře všude, takže je velmi těžké někoho najít nebo přetáhnout. Sice jsme jedno místo obsadili, ale mezitím nám jeden doktor odešel, takže nabídka stále trvá,“ říká Marek Vlna, který má nábor nových lékařů na starosti.

Firma přitom kromě ukončeného vysokoškolského vzdělání v oboru a atestace nemá další podmínky na uchazeče. Práci nabízí i lékařům v důchodu či lékařkám na mateřské dovolené. Ráda bude i jen za částečný úvazek, například na jeden den v týdnu a k platu nabízí navíc stravné, příspěvek na telefon, auto, bydlení i příspěvek na dovolenou. I tak se jí však nabídky nehrnou.

V pásmu nad 150 tisíc korun měsíčně vyhledávají společnosti například generální ředitele, gynekology, zubní lékaře či ortodontisty, zástupce šéfů logistiky, manažery cloudů, specialisty na sítě či třeba profesionální správce, projektové manažery, ale i prodejce smíšeného zboží, který bude pracovat nepřetržitě a umí vietnamsky.

Nad hranici 200 tisíc korun hledají firmy přes státní portál aktuálně téměř 30 specialistů. Jsou to například šéfové informatiky, výroby, financí, logistiky, personalistiky, marketingu, distribuce, a dále vrcholoví manažeři, specialisté na prodej, komunikaci či testování softwaru, ale také softwaroví inženýři, systémoví administrátoři, obchodní zástupci či obchodní náměstci.

Deset nejlukrativnějších pozic se snaží nalákat vhodné zaměstnance na plat v rozmezí od 270 do více než 550 tisíc korun. Jsou v nich zastoupeny pozice ředitelů rozličných oblastí řízení u firem, jako je IBM či Honeywell, specialista na testování softwaru pro automobilový průmysl, nebo pilot, který bude radit a trénovat mladší kolegy.

Čím to je, že společnosti na tak lukrativní posty, na něž přitom ale často není ani třeba mít plné vysokoškolské vzdělání, hledají právě na úřadu práce? Podle Milana Mahovského, který má 20leté zkušenosti s vyhledáváním lidí na nejprestižnější či nejžádanější posty a šéfuje pracovnímu portálu dream.jobs, to může mít několik důvodů.

Tím prvním je to, že dříve bylo hlášení volných pozic na pracovní úřady povinné a dodnes tak může u firem přetrvávat v tomto směru setrvačnost.

Druhým důvodem může být podle něj to, že firma už dopředu ví, že má vedle vzdělání tak specifické požadavky na vhodného kandidáta (například znalost hebrejštiny), že ho nenajde mezi českými obyvateli a bude se muset poohlédnout po cizincích. Než však nabídne místo občanům jiného státu, musí ho nabídnout Čechům a teprve když ti o něj neprojeví zájem, může místo obsadit cizinec.

„Dalším motivem může být i to, že některé pracovní portály jsou propojeny s databází úřadu práce a když konkrétní společnost vloží do státní databáze svůj inzerát, tak se automaticky objeví i na dalších místech a firma tak může ušetřit za reklamu,“ říká Mahovský.

Podle Úřadu práce ČR však za nabídkou lukrativních míst stojí jednoduše to, že je portál pro zaměstnavatele atraktivním inzertním místem. „Ano, i takováto volná pracovní místa zaměstnavatelé prostřednictvím Úřadu práce ČR nabízejí. Nabídka je zdarma a je to jedna z nejnavštěvovanějších webových stránek pro vyhledávání volných pracovních míst v rámci České republiky,“ má jasno mluvčí úřadu Kateřina Beránková.

Některá lukrativní místa však mohou v databázi zůstávat i omylem. To je příklad biotechnologické společnosti Roche, která vyrábí originální léčiva pro onkologii. V polovině roku 2021 vložila do databáze inzerát, že hledá generálního manažera či manažerku a dosud je nabídka aktivní, ačkoliv místo je již obsazené.

„Tato pozice je obsazená už delší dobu, nepamatuji si přesně, jak dlouho,“ odpověděla Laura Goessel na otázku SZ Byznys, který její aktuálnost prověřoval.

Podle Beránkové je to však jen na zaměstnavatelích, jak dlouho budou danou pozici, kterou sami nahlásili na úřad práce, nabízet. „V některých případech můžeme kontaktovat zaměstnavatele, aby ověřil aktuálnost nabízené pozice, a pokud najdeme rozpor, tak to upravíme,“ vysvětluje mluvčí úřadu práce Beránková.

Vedle telefonických dotazů však podle ní úředníci docházejí k zaměstnavatelům také osobně a při pohovorech zjišťují, zda firmy nemohou nabídnout ještě jiná volná místa.

„Během loňského roku jsme zrealizovali 4243 osobních návštěv u zaměstnavatelů. Díky této proaktivní komunikaci se nám podařilo získat informace o vytvoření dalších 30 180 volných pracovních míst,“ podotýká Beránková.

Úřad podle ní uspořádal loni také 3600 výběrových řízení a předvýběrů vhodných uchazečů, na pět desítek burz či miniburz práce a téměř 90 seminářů pro zaměstnavatele. Během prvního čtvrtletí tak podle ní i díky tomu ukončilo evidenci přes 116 tisíc lidí, z toho jich do zaměstnání nastoupilo téměř 80 tisíc.