Hlavní obsah

Použité zboží letí. Češi kupují staré knihy, iPhony i módu

Foto: shutterstock.com

Růst re-commerce platforem šel v roce 2023 proti trendu poklesu celého segmentu elektronického obchodu. Ilustrační foto

Koronavirová krize zvýšila zájem o zboží z druhé ruky. Výsledky firem i prognózy ukazují, že použité zboží může být slušný byznys.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Je to celosvětový trend, na který reagují už i firmy považované ve svých oborech za dinosaury. Tradiční obchodníci nabízejí služby s obnošenou módou, použitými telefony a elektronikou, knihami, nábytkem a jiným zbožím. Vznikly e-shopy i tržiště, jejichž hlavním cílem je přeprodej použitého zboží.

Prodej starších věcí není novinkou, ale v posledních několika letech akceleruje. Tomu pomohla pandemie a s ní spojená horší materiálová i cenová dostupnost nového zboží, ale také ekologické cítění zástupců mladších generací, kteří už „hlasují peněženkou“.

Podle analýzy DeliveryX Top1000 Europe 2023, která sleduje trendy a úspěchy v evropském maloobchodu z pohledu tisíce nejvýznamnějších firem, rostl byznys s věcmi z druhé ruky na internetu v posledních letech 16krát rychleji než klasický retail. Dvě třetiny firem mají za to, že vzestup bude v dalších třech letech pokračovat.

Několik studií potvrdilo, že odhady nejsou optimistickým výstřelkem. Patří mezi ně studie analytické společnosti GlobalData, průzkum Cross-Border Commerce nebo platební společnosti VISA. Prognózy chování spotřebitelů v Evropě jsou podobné i v USA.

Očekává se, že evropský trh re-commerce do roku 2025 vzroste o 60 procent na 120 miliard eur. Velký podíl (14,5 %) na tom bude mít přeprodej obnošené módy a také použité elektroniky (11 %).

Zpráva mapuje celý trh včetně klasických „kamenných“ bazarů a služeb s použitým zbožím, které už nabízejí některé velké firmy, jako je Ikea. Švédský nábytkář od konce pandemie pozoruje rostoucí zájem o použitý nábytek a loni v Česku přes službu Druhý život nábytku prodal přes 14 tisíc kusů, meziročně o sto procent víc.

Prodej na bazaru vs. daně

Kdy musí prodejce zboží z druhé ruky platit daně?

V případě prodeje vlastních použitých věcí fyzické osoby v bazarech či na internetu, typicky hraček nebo oblečení po dětech, kočárku, sezónního oblečení, nevyhovující skříně při stěhování či jízdního kola, je příjem z prodeje od daně osvobozen a neuvádí se do daňového přiznání.

Pokud by však někdo neprodával pouze vlastní použité věci, ale prodávané kusy by nakupoval a prodával, a to opakovaně a se záměrem dosažení zisku, byly by naplněny znaky podnikání a takto dosažené příjmy by byly zdanitelné jako příjmy ze samostatné činnosti.

V zásadě platí, že daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob je povinen podat každý:

  • jehož roční příjmy přesáhly 50 000 Kč,
  • jehož roční příjmy sice nepřesáhly 50 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu,
  • zaměstnanec, který měl vedle příjmů ze zaměstnání i příjmy ze samostatné činnosti vyšší než 20 000 Kč.

Společnosti si v tomto směru dávají závazky. Britský obchodní dům s luxusním zbožím Selfridges slibuje, že polovinu jeho byznysu bude do roku 2030 tvořit prodej použitého zboží, opravy či pronájem. Vlastní službu pro použitou módu Pre-Loved zavedl řetězec H&M, bazar spustilo také německé Zalando.

Velkým hybatelem trendu jsou on-line platformy. Módě z druhé ruky v Evropě udává směr tržiště Vinted, jehož zákaznická báze má už 100 milionů členů a které působí i v Česku.

„Vidíme, že lidé v dnešní době platformy, jako je Vinted, oceňují, aby prodali nepotřebné věci a vydělali si trochu víc peněz,“ osvětlila mluvčí Magdalena Szlaz. Silným motivem je i udržitelné chování. Podle průzkumu společnosti by pětina členů Vinted raději koupila bazarový kousek do svého šatníku, přestože by byl za podobnou cenu.

Šanci na druhý život mají luxusnější kousky, protože jsou vyrobeny z kvalitnějších materiálů, které déle vydrží. Opakem je rychlá a ultrarychlá móda. Nabídka doplňkových služeb bazaru tak může být pro evropské prodejce dobrým způsobem, jak se vymezit vůči tržištím především z Číny, která svůj byznys založila na rychlé a neekologické módě.

Platební společnost VISA v průzkumu zjistila, že podnikatelé vnímají dva benefity zavádění bazarových nabídek. Šetří jim náklady a zvyšují příjmy. Za poslední rok dotazovaným podnikatelům tržby vzrostly v průměru o 17 procent.

Miliardy z použitých knih?

Těmto platformám se daří i v Česku. Největší on-line antikvariát Knihobot, který prodej starších knih rozšířil také do Německa, Rakouska a na Slovensko, loni po čtyřech letech od vzniku zvýšil prodeje ze 182 milionů na 301 milionů korun a dostal se do zisku. Denně prodal v průměru deset tisíc knih. Roste mu loajalita zákazníků, místo pětiny už se jich pravidelně do měsíce vrací 30 procent.

Knihobot se navíc přidal k řadě původně čistokrevných e-shopů, které později vykročily do fyzického světa retailu. Na konci roku v Praze otevřel první knihkupectví, které bylo původně výdejnou.

„Byl to dobrý krok. V policích s knihami zapátrají ti, co si jdou vyzvednout objednané knihy, zákazníci sem začínají ale chodit i cíleně. Denní prodeje přímo na místě se dostávají ke 200 knihám,“ komentuje brand manažerka Barbora Votavová.

Zakladatel Dominik Gazdoš si hodně slibuje od německého trhu, který podle něj může brzy v objemu předstihnout tuzemské prodeje. Staré knihy jsou zajímavý byznys a věří tomu, že v budoucnu bude miliardový.

„Ukazuje se, že v Německu jdeme správným směrem. Ve střednědobém horizontu bychom zde chtěli dosáhnout stejného podílu na knižním trhu jako doma, což by znamenalo tržby kolem sedmi miliard korun. V dlouhodobém máme ale ambice větší. Služba našeho druhu může snadno pokrýt 10 až 20 procent knižního trhu,“ říká Gazdoš. Na německém trhu služba soupeří s Amazonem.

O 60 procent na 35 milionů obratu v minulém roce posílila i konkurence největšího českého on-line antikvariátu Reknihy. „Vliv inflace na ceny nových knih způsobuje, že se čtenáři stále více přiklánějí k nákupu knih z druhé ruky, které jsou jak ekonomičtější, tak ekologičtější variantou,“ vysvětlil zakladatel Tadeáš Kula.

V rozletu je také Swappie, finský cirkulární on-line bazar s repasovanými iPhony, který je už v 24 evropských zemích a od roku 2021 také v Česku.

„Trend nakupování věcí z druhé ruky setrvale roste. Ve Finsku už například běžně mezi uživateli převládá tendence nejdříve shánět zboží, které je tzv. pre-loved,“ řekla SZ Byznys regionální manažerka Simona Sedlárová. Ale i Češi se rychle učí nakupovat starší telefony. Slyší i na to, že jedna z nejrychleji rostoucích firem Evropy telefony testuje a poskytuje na ně dvanáctiměsíční záruku.

Související témata:

Doporučované