Článek
Počet vysídlených Ukrajinců v Česku přesáhl tři sta tisíc. Ti, kteří se rozhodli zůstat, hledají dlouhodobé bydlení. To se už nyní projevuje na tuzemském trhu nemovitostí, který hlásí výrazný nárůst poptávky po pronájmech. Na potřebu větších ubytovacích kapacit pro ukrajinské uprchlíky už reaguje i stát – chce začít stavět takzvané nezbytné stavby pro bydlení a vzdělávání, a to bez zdlouhavých povolovacích procesů.
S rychlou výstavbou má zkušenost Stanislav Martinec, majitel Komy Modular, vizovické firmy, která staví modulární stavby.
V rámci zákona o nezbytných stavbách může být stavebníkem těchto staveb jen stát, kraj nebo obec. Vnímáte už v rámci těchto veřejných zadavatelů rostoucí poptávku?
Zvýšený zájem o modulární stavby jsme zaznamenali, a bylo to částečně už před samotným schválením tohoto zákona o zvláštních postupech výstavby. Zakázky přišly například z některých pražských městských částí, které potřebují nové školky. Podobný požadavek ale přišel i z Jihomoravského kraje, kde se aktuálně poptávají čtyři mateřské školy.
Roste zájem i o modulární stavby pro ubytování?
Ano, ale v menší míře než v případě zařízení pro vzdělávání. Jedním z důvodů je dle mého stále trvající stigma z minulosti, že modulární domy jsou prakticky jen kontejnery. V Evropě jsou ale modulární stavby při řešení uprchlických krizí běžným a dlouhodobým řešením.
Čekáte, že by zákon mohl zkrátit dobu příprav a konečnou výstavbu?
Zdlouhavé řízení, jak to územní, tak stavební, je v Česku opravdu velmi dlouhé, což je velký problém. Jestli má zákon šanci tuto dobu zkrátit, lze jen těžko odhadovat. Pomohlo by efektivní spojení územního a stavebního řízení. Nezbytné stavby, jak je zákon nazývá, mohou bez souladu se současným stavebním zákonem, stát tři roky, následně buď po doladění podmínek zůstanou, nebo se mohou přestěhovat. To je velká výhoda, protože není třeba dbát na územní plán a čekat na rozhodnutí jako u běžných staveb, což trvá roky. V tomto směru by to z mého pohledu ke zrychlení rozhodně přispělo v řádech měsíců.
Koma Modular
Je český výrobce staveb z prefabrikovaných modulů.
Sídlí ve Vizovicích, vznikla v roce 1992.
Obrat 2021: 860 milionů korun.
Počet zaměstnanců: 260.
Vyváží do Evropy, Asie i Ameriky.
Na výstavě EXPO v roce 2015 v Miláně obdržela bronzovou medaili za architekturu.
Na českém trhu v oblasti modulárních staveb působí mimo společnosti Koma Modular také firmy, jako je Modulos a Ekomodular, které se zaměřují na výstavbu modulárních dřevostaveb.
V jakých hodnotách se projekty nejčastěji pohybují?
Co se týká školských zařízení, města aktuálně poptávají stavbu s kapacitou pro minimálně dvě až čtyři třídy. Tyto projekty se pohybují okolo 20 milionů korun u dvoutřídních mateřských škol a samozřejmě záleží na konkrétní kapacitě, kterou má zařízení splňovat, vybavení a provedení.
Jiné země mají s uprchlickou krizí zkušenosti na rozdíl od nás a jsou připraveny.
Co se týká staveb pro ubytování, tam existuje řada řešení, jak může bydlení vypadat. Dnes umíme vyrobit i celé bytové domy, které se v případě potřeby dají dále přestěhovat, v tomto případě není problém bytový dům přesunout i z Česka na Ukrajinu. U těchto typů staveb se cena pohybuje přibližně kolem 40 tisíc korun za metr čtvereční.
Čekáte, že by se modulární stavby v rámci uprchlické krize mohly časem přesouvat na Ukrajinu?
Je to reálné. Musím říct, že za dobu, co se v tomto oboru pohybuji, což je třicet let, jsme některé stavby už takto přesunuli. Takže to rozhodně není sci-fi. Stavby pak mohou sloužit svém účelu někde jinde, kde se vyskytuje aktuální potřeba.
Jak dlouho to trvá a co je potřeba?
Přibližně devadesát procent stavby tvoříme na výrobní lince. Přímo na místě pak zbylých asi 10 procent. Kompletní výrobu i s montáží školy zvládneme postavit přibližně za dva měsíce. To samé pak trvá také demontáž. Celkově jde jednoduše o otázku týdnů. Také je třeba myslet a navrhovat stavby už s myšlenkou, že se budou stěhovat. Tedy například spoje musí být provedeny tak, aby materiál mohl být použit znovu a spoje plnily technické předpisy.
Čekáte, že v závislosti na aktuální situaci počet těchto poptávek ještě poroste?
Já musím říct, že stát situaci, která tu v rámci uprchlíků nastává, chytá, lidově, za ocas. Už tři měsíce víme, že krize nastala, a mám zkušenosti z dodávek do Evropy, a my jako Česko jsme se bránili uprchlíkům ze Sýrie, ale jiné země mají zkušenosti na rozdíl od nás a jsou připraveny.
I soukromé firmy nakupují daleko dopředu a dokážou svými pronájmy potřeby státu velmi rychle pokrývat. Takže myslím si, že jsme v tomto ohledu trochu zaspali. My jako firma ale i přesto máme v současnosti doslova plné kapacity, máme jiné zakázky, často právě i ze zahraničí.
Jak plánujete plné kapacity řešit?
V současnosti už řešíme situaci, kdy budeme přijímat nové pracovníky, i když je na trhu značný problém je sehnat. Od srpna, možná září, plánujeme navýšit celkovou kapacitu firmy až o 30–40 procent.
Zákon o nezbytných stavbách
Celý název: Zákon o zvláštních postupech v oblasti územního plánování a stavebního řádu v souvislosti s ozbrojeným konfliktem na území Ukrajiny vyvolaným invazí vojsk Ruské federace
Obsah zákona: Stanovuje zvláštní postupy v oblasti územního plánování a stavebního řádu. Zavádí pojem „nezbytné stavby“. Má jít o stavby, které jsou svým charakterem určeny k ubytování, bydlení nebo o školy a školky.
Nezbytná stavba: Jde vždy o stavbu dočasnou, jejíž status nesmí přesáhnout tři roky. Následně je možné požádat o změnu užívání stavby dle stavebního zákona.
Stavebník: Realizovat nezbytné stavby může pouze stát nebo jeho příspěvková organizace, kraj, obec nebo jimi zřízená nebo založená právnická osoba.
Jaká je aktuálně situace s dodávkami materiálů pro výrobu? Je to váš problém?
Je to problém všech a musím říct, že to není jen problém v rámci zdražování, ale komplikace řešíme hlavně s dodávky materiálů a prodlužováním termínů. Snažíme se s tím bojovat den za dnem. Nakoupili jsme například část materiálů na sklad a někteří dodavatelé nám je drželi dokonce ještě za staré ceny, čímž se nám daří částečně vyrovnávat navýšení ceny během toho, co projekt realizujeme. Jde o časové okno asi tří až čtyř měsíců. Jednoduše je to dnes obrovský boj, který se nám ale ne vždy daří zvládat. Někdy se nám stává, že nám z výrobních linek vyjíždí nehotové výrobky, které potom musíme dodělávat na místě nebo někde na skladě. Na organizaci je to obrovsky náročné.
Už máte zkušenost s výstavbou uprchlických městeček v zahraničí, například v Hamburku, kde vzniklo v minulosti z dílny Komy městečko pro deset tisíc uprchlíků. Jsou tedy modulární stavby podle vás řešením uprchlické krize v Česku?
Jednoznačně ano, a to dlouhodobě. V dobách, kdy se řeší příliv uprchlíků a přesuny většího množství lidí, země po celé Evropě využívají modulární stavby. Nabízí komfort a splňují normy, a co je vůbec nejdůležitější, je právě možnost mobility těchto staveb. V praxi to může fungovat stejně i v Česku. Modulární stavba se postaví okamžitě, a až potom, v tomto případě po třech letech, kdy by mohla nezbytná stavba v Česku bez dalšího řešení stát, se rozhodne, co se s ní dá udělat. To je obrovská výhoda.
Konkrétně v Hamburku, kde jsme stavěli modulární bytové domy pro uprchlické rodiny, stavby neměly ani fasádu a čekalo se na to, zda domy zůstanou na místě a přesunou se na jiné místo, kde se fasáda doladí detaily.
