Článek
Zástupci Asociace českých herních vývojářů dnes na tiskové konferenci také uvedli, že obrat odvětví překonal odhady zástupců jednotlivých studií, kteří předpovídali výsledek okolo 5,8 až šesti miliard korun. Letos odhadují nárůst obratu zhruba na 7,5 miliardy Kč. Podle Slavomíra Pavlíčka z Bohemia Interactive hernímu odvětví pomohlo období covidu, kdy byli lidé doma. Naopak současná začínající krize jde proti hernímu průmyslu. „Prodlužují se lhůty ve vývoji, což bude mít dopad na výkony. Proti nám jde i inflace, růst cen energií nebo rostoucí cena lidské práce.
Počet herních studií v Česku se v minulém roce zvýšil o 14 na 135 subjektů. Většina z nich se soustřeďuje v Praze a v Brně. „Loni vzniklo dvakrát tolik herních studií než v roce 2020,“ uvedl předseda asociace Pavel Barák.
V oboru pracovalo 2329 lidí, což představuje meziroční růst o 12 procent. Letos firmy plánují nabrat okolo 470 lidí. Podle Baráka je ale kvalifikovaných lidí nedostatek, a proto jsou stále důležitější nábory cizinců. Jejich podíl v odvětví se zvýšil o 5,5 procentního bodu na 38,5 procenta. Na výrobě her se podílejí vývojáři ze Slovenska, Ukrajiny, Polska, USA a Kanady, ale i z Ruska nebo Běloruska.
„Herní trh v ČR prochází v posledních letech výrazným růstem a firmám se v tomto oboru daří. Patří do skupiny podniků, jejichž financování a úvěrování nese nejmenší rizika. Nejvíce roste samozřejmě on-line segment, který zejména za období covidových lockdownů získal tisíce nových uživatelů a v Česku vznikly desítky nových firem,“ podotkl projektový manažer nafirmy.cz Vít Vavřinec.
Pandemická krize se nijak zvlášť nepodepsala na množství vydaných her. Loni podle dat asociace vyšlo celkem 55 českých titulů, přičemž 19 z nich se dostalo na trh v rámci tzv. předběžného přístupu.
„Nejsou lidé“ platí i u her
V oboru pracovalo 2329 lidí, což představuje meziroční růst o 12 procent. Letos firmy plánují nabrat okolo 470 lidí. Podle Baráka je ale kvalifikovaných pracovníků nedostatek, a proto jsou stále důležitější nábory cizinců. Jejich podíl v odvětví se zvýšil o 5,5 procentního bodu na 38,5 procenta. Na výrobě her se podílejí vývojáři ze Slovenska, Ukrajiny, Polska, USA a Kanady, ale i z Ruska nebo Běloruska.
„Na digitálním herním trhu v Česku stále chybí velké množství vývojářů. Firmy by zde mohly využít zhruba tisícovku nových pracovníků. Poptávka v tomto odvětví v tuzemsku přitom každým rokem roste minimálně o 25 procent. Podobné je to také na trzích v EU. Zájem ze strany konzumentů raketově roste, firmy nemají dost tuzemských pracovníků, proto vítají kvalifikované odborníky ze zahraničí, kterých ale stále není dostatek,“ dodala ředitelka Creative Docku Gabriela Teissing.
Tuzemskému hernímu sektoru se podle Baráka také dlouhodobě nedostává výraznější podpory ze strany státu, přestože je klíčovým průmyslem v rámci kulturně-kreativních odvětví. Kromě dotací, které by napomohly konkurenceschopnosti menších tvůrců videhoher, panuje velký hlad po dalších studijních programech se zaměřením na herní vývoj či provázanost mezi herními studii a českými univerzitami.
Na Slovensku se příjmy vývojářských firem loni zvýšily zhruba o desetinu na 80 milionů eur, tedy asi dvě miliardy korun.
