Článek
Vyšší spotřební daň a tím pádem také vyšší ceny odrazují některé české kuřáky od toho, aby nakupovali cigarety doma. Místo toho dojíždějí do Polska nebo se poohlížejí po nelegálních cigaretách. Nákupy v cizině nebo na černém trhu ovšem nepřinášejí žádné peníze do státní kasy a Česko tak přichází o miliardy korun.
„Výběr spotřební daně z tabáku v České republice se v posledních letech blíží hranici 60 miliard korun. Dominantní část výběru tvoří inkaso spotřební daně právě z prodejů cigaret. Ačkoli došlo v roce 2020 ke zvýšení spotřební daně na cigarety o 17 procent, následně ke zvýšení o 10 procent a poté dvakrát po pěti procentech, celkový výběr daně tato zvýšení nijak neodráží. Naopak můžeme říct, že celkový výběr daně začal klesat,“ říká Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities.
Jedním z hlavních důvodů této stagnace je podle něj úplná ztráta cenové konkurenceschopnosti vůči Rakousku a částečně také vůči Německu, což odrazuje kuřáky, kteří do Česka dříve kvůli levným cigaretám jezdili doplňovat své tabákové zásoby.
Dalším důvodem je také odliv českých kuřáků do levnějšího Polska, vzrůstající zájem o nelegální cigarety nebo nízká míra zdanění zahřívaného tabáku a částečně také absence spotřební daně u elektronických cigaret či nikotinových sáčků.
Ministerstvo: Cílem vyšší daně je také zdraví
„Dle údajů o inkasu spotřební daně z tabákových výrobků činil meziroční růst inkasa v letech 2021 a 2022 +3,1 mld. Kč. Ministerstvo financí predikovalo dopad zvýšení sazeb spotřební daně z tabákových výrobků v tomto období na úrovni +3 mld. Kč. Částka meziročního růstu tedy odpovídá predikci,“ argumentuje Alena Větrovcová z Ministerstva financí.
Nastavení vyšších daní podle ní sleduje dva cíle: vedení lidí k větší zdravotní zodpovědnosti a příliv dodatečných peněz do státního rozpočtu. Daň se navíc bude v příštích několika letech v rámci konsolidačního balíčku pravděpodobně ještě zvyšovat.
Cílem návrhu v ozdravném balíčku je podle Větrovcové zavést nový čtyřletý plán postupného zvyšování spotřební daně na tabákové výrobky o 10 procent v roce 2024 a poté o pět procent v dalších třech letech. U zahřívaného tabáku pak přibližovat zdanění k cigaretám navýšením o 15 procent každoročně po dobu čtyř let.
„Nově pak ministerstvo navrhuje zavést spotřební daň na náplně do e-cigaret a na nikotinové sáčky tak, aby spotřební daň byla aplikována i na doposud nezdaněné a tedy cenově výhodné alternativní výrobky,“ dodala Větrovcová.
Možné zavedení spotřební daně právě na tyto nově se vyskytující výrobky podle ní bere velký ohled na zdraví obyvatel, především kvůli vzrůstající popularitě těchto produktů u mladých.
Se zvyšováním daní na e-cigarety nesouhlasí Piráti
Proti návrhu na zvýšení daní u elektronických cigaret a zahřívaného tabáku vystoupili v úterý Piráti. Podle nich jsou tyto alternativy méně škodlivé a mohou kuřákům pomoci přejít od klasických cigaret k méně rizikovému užívání tabáku.
„Skokovým zvýšením daní na tyto produkty bychom se dostali do rozporu s cílem snižovat zdravotní rizika a závislosti spojené s kouřením. Přestávající kuřáci by byli nuceni hledat neověřené a tedy potenciálně nebezpečné alternativy. S návrhem nesouhlasíme a budeme navrhovat změnu,“ uvádí strana na twitteru.
S určitým pozměněním současného návrhu souhlasí také KDU-ČSL, návrh má podle nich nedostatky. Poslanec Michael Kohajda ovšem pro server Novinky.cz uvedl, že alternativy k cigaretám rozhodně nevnímá jako „zdravější“.
Češi v Polsku ročně utratí miliardy korun
Mnoho českých kuřáků jezdí pro cigarety do Polska, kde jsou podstatně levnější než doma. Podle odhadů Českého sdružení pro značkové výrobky u sousedů letos Češi utratí asi šest miliard korun, za které si koupí zhruba 70 milionů krabiček cigaret. Vyplývá to z kontinuálního průzkumu odhozených krabiček v českých odpadkových koších.
Polská státní kasa tak na DPH a spotřební dani v přepočtu inkasuje zhruba pět miliard korun. Naopak ta česká tím na spotřební dani přichází zhruba o osm miliard korun, polské cigarety v Česku představují asi devět procent celkového objemu.
„Cigarety stojí v Polsku přibližně o 50 korun méně než v České republice, což je důvod, proč pro ně Češi začali ve velkém jezdit. Důvodem pro nižší cenu je zejména to, že polská spotřební daň je zhruba o třetinu nižší než ta česká. V obou zemích přitom DPH a spotřební daň tvoří zhruba 80 procent z maloobchodní ceny krabičky cigaret,“ komentuje cenový rozdíl Křeček.
Podle Křečkovy studie o spotřební dani z tabákových výrobků v Česku a na evropské úrovni dříve platilo, že třetinu v Česku prodaných cigaret nakoupili Rakušané a Němci. To je dnes však kvůli vysokým cenám minulost. Na nákupu by ušetřili minimum, k čemuž by se přičetly ještě výdaje za cestování. Státní kasa takto podle Křečka přichází zhruba o šest miliard korun ročně.
Podle Aleny Větrovcové z Ministerstva financí však levné cigarety u sousedů brzy zdraží také. Větrovcová navíc připomíná, že sazby spotřebních daní v Rakousku a Německu jsou stále vyšší než v Česku.
„Polsko realizuje v letech 2023-2026 víceletý plán navyšování sazeb ze všech tabákových výrobků ve výši o 10 procent ročně. Německo je minimální sazba spotřební daně z cigaret dokonce nejvyšší v porovnáním s okolními zeměmi (177 eur/1000 ks), v Rakousku (158 eur) v ČR (dosud 144 eur),“ říká Větrovcová.
Část kuřáků hledá nelegální alternativy
Podle výsledků reprezentativního šetření o užívání tabáku a alkoholu v rámci České republiky (NAUTA) sice kuřáctví v české společnosti dlouhodobě klesá, v posledních letech se ovšem nějak výrazně nemění.
V roce 2022 v Česku denně kouřilo 16,2 procent populace, pokud se k číslu přičtou také příležitostní kuřáci, kouřilo 24,4 procent obyvatel Česka. O rok dříve bylo denních kuřáků o 1,2 procent méně, i s příležitostnými kuřáky jich však stále bylo 24,4 procenta. Vyšší daň se tedy na kuřáctví ve společnosti zatím nijak výrazně neprojevila.
„V kombinaci s tvrdými daty z inkasa spotřební daně a z odběru tabákových nálepek to potvrzuje, že se Češi uchylují k hledání alternativ mimo legální domácí trh s cigaretami,“ komentuje Křeček.
Trend vyhledávání nelegálních cigaret sleduje studie společnosti KMPG. Z té vyplývá, že v Evropské unii bylo v roce 2022 spotřebováno 35,8 miliardy kusů nelegálních cigaret. To je o 0,7 procenta více než v předchozím roce a členské státy kvůli černému trhu s cigaretami přišly zhruba o 11,3 miliardy eur.
„Je to skutečně pouze náš vlastní evropský problém, protože falešné cigarety se vyrábějí, distribuují, prodávají a spotřebovávají v zemích Evropské unie a tím zcela podkopávají cíle v oblasti veřejného zdraví – tedy snahy snižovat a eliminovat kouření cigaret a jejich dopady,“ říká Grégoire Verdeaux, senior viceprezident pro vnější vztahy společnosti Philip Morris International.
Jen v České republice bylo loni spotřebováno 490 milionů kusů nelegálních cigaret, což je o 10 milionů více než v roce 2021 a představuje to 3,7 procenta celkové spotřeby cigaret v Česku. Státní kasa tak přišla asi o 2,3 miliardy korun.
Po nelegálních dovozech či výrobnách cigaret pátrá Celní správa, například královehradečtí celníci nedávno zadrželi miliony cigaret a desítky tun tabáku. Celníci odhadují, že únik na spotřební dani by byl vyšší než sto milionů korun.
Podle Davida Vorla z celní správy ČR bylo takovýchto výroben od roku 2004 odhaleno čtyřicet šest, přičemž bylo zajištěno přes 253 milionů cigaret a 976 tun tabáku. Celkový únik na spotřební dani celníci vyčíslili na 2,3 mld. korun.
