Článek
Společnost Bel Sýry, která vyrábí sýry Smetanito, Kiri, Veselá kráva a Želetava, nepatří mezi deset největších producentů mléčných výrobků. Pokud se ovšem nebavíme o tavených sýrech. V těch je nepřehlédnutelná a málokterý řetězec si dovolí její výrobky vyškrtnout z nabídky.
Mnohem méně známá je firma s novou řadou rostlinných „sýrů“ Nurishh, které uvedla před rokem. Ty přitom mají v budoucnu v regálech zazářit.
„Jsme na začátku, musíme edukovat spotřebitele. Prodej tvoří jedno procento celé mléčné kategorie, je to hrozně málo. Dlouhodobě ale máme cíl se přiblížit k 50 procentům celkového objemu výroby sýrů,“ vylíčil smělý plán Martin Čermák, generální ředitel Bel Sýry pro ČR, Rumunsko, Polsko a další země. Podle něj revoluce není možná v řádu pěti ani deseti let.
Rostlinná revoluce
Byznys s rostlinnými potravinami celosvětově v současnosti dosahuje více než 20 miliard amerických dolarů (500 miliard korun), pro další roky analytici predikují obrovsky rychlý nárůst. V roce 2028 by podle americké společnosti Inkwood Research měla kategorie přesáhnout 100 miliard dolarů (2,5 bilionu korun).
„Očekávám, že v budoucnu se na trhu bude snižovat podíl živočišných výrobků na úkor rostlinných. O tom jsem pevně přesvědčen,“ říká Čermák.
Bel Sýry mají momentálně v regálech tuzemských obchodů 12 výrobků na rostlinném základě. Nejpopulárnější je rostlinná varianta čedaru. O popularitu sýru, který není českého původu, se zasloužily fast-foody, protože Češi jej znají především z hamburgerů.
Loňský průzkum společnosti FMCG Gurus pro Českou veganskou společnost ukázal, že v české společnosti je 21 procent flexitariánů, tedy lidí, kteří se rozhodli maso jíst jen příležitostně. Právě sváteční konzumenti masa jsou páteří zákaznické báze, kvůli níž potravináři z celého světa přehazují výhybky na rostlinnou kolej.
Faktorem, který brání rychlejšímu rozšíření rostlinných imitací mléčných výrobků, masa a uzenin, může být vysoká cena. Podle Čermáka se nicméně nyní ceny konvenčních a rostlinných potravin trochu přibližují, protože inflace více postihuje živočišnou výrobu. Cenu jídla s nálepkou „vegan“ srazí i nástup masové výroby těchto produktů.
Lehčí nákupní košík
Momentální krize bere zákazníkům chuť utrácet za rychloobrátkové zboží, potraviny včetně prémiových, kam lze zařadit bio, ale i produkty rostlinné stravy.
Data, která ilustrují propad rostlinné stravy, prezentovala na rostlinné konferenci Plant Powered Perspectives výzkumná společnost RetailZoom. Zaměřila se na prodeje ve třech řetězcích – Bille, Globusu a tisíci obchodech COOP – v období jednoho roku do srpna 2022. Výsledek? Tržby rostly jen díky inflaci. Meziročně o 6,7 procenta z 534 milionů korun na 570 milionů. V objemu rostlinná strava propadla z téměř 5,5 tisíce tun na 5 tisíc tun.
Podle Andrey Vozníkové, ředitelky agentury InsightLab a prezidentky asociace pro podporu marketingu POPAI CE, je propad trendem celého trhu, nejen rostlinného segmentu. „Trh rychloobrátkového zboží roste v posledních měsících jen cenou, není to poháněno tím, že by spotřebitelé nakupovali více,“ říká.
Ředitel Bel Sýry Martin Čermák potvrzuje, že lidé šetří. Části spotřebitelů, kterým chybí hotovost, firma od příštího roku vyjde vstříc nabídkou menšího balení sýru Želetava.
„U doplňkových nákupů, kdy vyrážíte pro pár věcí cestou z práce, došlo k propadu. Klesají i objemy v rámci měsíčních nákupů. Lidé jsou disciplinovanější, nakupují podle seznamu, který si připraví doma,“ popsal.
Inflace nás bohužel bude i nadále trápit a bude dosahovat dvouciferných hodnot. Jako výrobce musíme rostoucí náklady promítnout do cen.
Zákazníci častěji vyhledávají slevy. Promoční podíl sýrů podle něj od loňského roku vzrostl z 58 procent na 62 procent.
Je to důsledek inflace, která v září, jak ukázala nová data Eurostatu, vystoupala v Česku na 17,8 procenta a je pátá nejvyšší ze zemí Evropské unie. Česko předstihly jen státy Pobaltí a Maďarsko. České firmy drtí především drahé energie.
„Moje prognóza pro rok 2023 je, že inflace nás bohužel bude i nadále trápit a bude dosahovat dvouciferných hodnot. Jako výrobce musíme rostoucí náklady promítnout do cen, jinak nebudeme moci fungovat,“ vyhlíží Čermák.
Za jedno z mála pozitiv inflace pro výrobu sýrů považuje větší příklon lidí k vaření doma. Češi totiž kromě pití piva vládnou světu v pojídání tavených sýrů. Zkonzumují jich kolem dvou kilogramů ročně, a to nejen tím, že si je k údivu Francouzů mažou na chleba, ale vaří z nich polévky a dávají je do pomazánek.
„Jeden z mála pozitivních dopadů inflace tedy může pro nás být, že lidé omezí návštěvy restaurací a budou si vařit doma. V tom vidíme naši příležitost,“ řekl.
