„Drahé školení.“ Šéf Kofoly popisuje, jak si v Polsku vylámali zuby

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Větší podnikavost a jednodušší povolovací procedury dávají Polsku výhody, se kterými si Česko moc neví rady. Kvůli tomu vycházejí sousedé v ekonomických srovnáních pořád lépe a náskok historicky bohatšího Česka dohánějí.

Shodli se na tom účastníci první regionální konference, kterou Seznam Zprávy pořádaly v Kopřivnici v návaznosti na žebříček Česká elita. Polsko je podle nich šikovnější v lákání nových investorů a ochraně vlastního trhu – třeba i před českou konkurencí.

„Všichni se asi shodneme, že Polsko se v tuto chvíli lépe vyrovnává s ekonomickými výzvami, které tu dnes jsou. Oni jsou opravdu dravci. Jsou to takoví Číňané Evropy a tak se na ně musíme dívat,“ shrnul svůj pohled generální ředitel Kofoly Daniel Buryš.

Někdejší neúspěšný pokus Kofoly o větší průnik do Polska popsal jako „drahé školení“, podobnou zkušeností – danou větší podnikavostí a patriotismem polských podnikatelů i  zákazníků – si podle něj prošly i jiné zdejší firmy.

„Poláci nás naučili, že u nich podnikat nemáme. A jsme rádi, že jsme Polsko v roce 2018 opustili. Stále tam máme jednu menší specializovanou firmu, ale jako velký hráč už tam určitě nechceme být,“ dodal Buryš.

„Tady mnozí polsky nemluví, ale rozumí každý,“ dodala k vztahům s Polskem další z účastnic konference, ředitelka Colours of Ostrava Zlata Holušová. Pro hlubší spolupráci ale jazyková ani zeměpisná blízkost podle ní zas takovou spásou není.

„Myslím, že ty vazby trošku ochladly. V přátelské rovině je to výborné, ale obchodně už to tak výborné není, aspoň tak to vnímám já,“ uvedla Holušová.

Podobnou zkušenost popsal zakladatel zdravotnické sítě Moje ambulance Marek Potysz, když mluvil o snaze nabídnout služby svých lékařů pacientům z okolních zemí a nechat si od nich zaplatit přes veřejné zdravotní pojištění. „Narazíte na to, že jsou to veřejné prostředky nějaké země a oni moc nechtějí, aby ty prostředky nějak cestovaly,“ uvedl Potysz na adresu Polska a Slovenska. Snahy o propojování zdravotnických sítí jsou podle něj spíš jen prázdné „deklarace“ a v praxi přes hranice jezdí nanejvýš samoplátci.

Polsko platí v Česku minimálně od covidu jako vzor v mnoha ohledech ekonomického vývoje. Nejčastěji bylo dáváno za vzor kvůli mírnější inflaci, rychlejšímu budování infrastruktury a větší odolnosti v energetické krizi, byť za cenu pokračující závislosti na uhlí.

Lepší výkonnost je vidět i v číslech. Za posledních deset let se podle dat Eurostatu Polsko posunulo – v hrubém domácím produktu na hlavu podle parity kupní síly, což je nejlepší dostupný srovnávací ukazatel – z 69 na 80 procent průměru EU. Česko ve stejném srovnání de facto stagnovalo, povyrostlo jen z 89 na 91 procent. Relativní dohánění ze strany Polska by mělo pokračovat podle prognózy Evropské komise i letos a příští rok.

I v Kopřivnici padla obligátní stížnost na to, že vyšší tempo sousedů je dáno i větší vstřícností k zahraničním investorům a předvídatelnější byrokracií.

„V Polsku územní plán umožňuje zahájení stavby do tří až šesti měsíců,“ uvedl v prvním bloku diskuse jednatel developerské společnosti Panattoni Pavel Sovička. Chybou Česka podle něj je, že územní plán negarantuje nic a úřady ho berou jen jako de facto nezávaznou ideu.

Pomalost schvalovacích procedur způsobuje v Moravskoslezském kraji podle náměstka hejtmana Jaroslava Kanii (ANO) problém v tom, že těžko stihne utratit všechny nadstandardní peníze, které má jako znevýhodněný region k dispozici. Řešením by podle něj mohla být zvláštní legislativa, která by dala dotovaným regionům v úředních procedurách volnější ruce.