Článek
Zdražování pohonných hmot pokračuje. Ve středu dosáhly tuzemské ceny paliv nových maxim. Benzin se průměrně prodává za 45,21 koruny za litr, což je o 1,7 koruny více než v úterý. Litr nafty za den podražil v průměru o 2,15 koruny a stojí 47,47 koruny.
Jde tak o největší nárůst ceny pohonných hmot od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Překonal dokonce historické maximum z minulého týdne, kdy stál benzin 41,58 koruny a nafta 42,32 koruny za litr.
Za zdražením těchto surovin stojí mimo jiné nárůst cen ropy. Ta se prudce zvedla na 100 dolarů za barel v reakci na sankce uvalené západními zeměmi na Rusko a jeho odpojení z platebního systému SWIFT. Od té doby její cena roste a drží se nad touto hladinou.
V reakci na ruskou invazi na Ukrajinu zakázaly Spojené státy a Velká Británie dovoz ruské ropy. V úterý cena severomořské ropy Brent vzrostla o více než šest procent na 130 dolarů za barel. Americká ropa WTI rovněž zdražila, a to na 124 dolarů za barel.
Na vývoj konfliktu na Ukrajině reaguje růstem i cena plynu. V pondělí v jednu chvíli překonala historické maximum, kdy se obchodoval na burze za 345 eur za MWh, poté cena klesla.
Roste i cena elektřiny, na niž má vliv právě zdražování plynu. V den začátku invaze vyskočila o 15 procent. Nyní se megawatt hodina elektřiny na burze PXE obchoduje za 188 eur.
Zvyšování cen pohonných hmot pociťují řidiči již druhý týden. Zdražení energií se domácností dotkne až za nějakou dobu, pokud nejsou chráněny fixovanými cenami, které jim zajistí stejné částky na dlouho dopředu.
Právě taková opatření dělala předchozí vláda během covidu a co bylo důsledkem? Důsledkem byla inflace a drahota.
Evropské země se s růstem cen energií vypořádávají různě. Některé z nich chtějí svým občanům ulevit formou pomoci od státu. Většinou jdou cestou plošných opatření, která se týkají všech občanů. Naopak česká vláda se k tomuto způsobu pomoci staví zády.
„Nemůžeme dělat nezodpovědná a necílená opatření. Právě taková opatření dělala předchozí vláda během covidu a co bylo důsledkem? Důsledkem byla inflace a drahota. Kdybychom vyslyšeli ‚dobré rady‘, tak bude inflace za rok ještě vyšší a ty peníze, které ti lidé dostanou, budou k ničemu, protože za ně dostanou méně než dnes,“ prohlásil premiér Petr Fiala (ODS) na středeční tiskové konferenci vlády.
Stát přesto menší plošná opatření zavede. Zruší povinné přidávání biosložky do pohonných hmot, což by podle odhadu Ministerstva financí mohlo zlevnit naftu o dvě koruny na litr. Vláda také zruší silniční daň pro osobní auta a dodávky do 12 tun, to podnikatelům letos podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) přinese 4,2 miliardy korun. Vláda vedle toho zatlačí na kontroly marží prodejců a distributorů pohonných hmot.
U energií stát pomáhá jen cíleně, a to především pomocí příspěvků na bydlení. Pro firmy existuje například program Záruka Energie, což je pomoc Národní rozvojové banky pro malé a střední firmy. Firmy s náklady na energie, které převyšují deset procent z celkových provozních nákladů, budou moci získat na úvěr jeden až deset milionů korun státní záruku až do 80 procent jistiny.
Velká plošná opatření v Evropě
V jiných zemích jsou opatření plošnější. Například Polsko šlo cestou snížení DPH u pohonných hmot. Dočasné opatření na šest měsíců země zavedla již od února s cílem snížit vysokou inflaci. Tamní vláda premiéra Mateusze Morawieckého srazila DPH z pohonných hmot z 23 na osm procent. To je také důvodem, proč někteří Češi jezdí tankovat za hranice.
Kratší pomoc na dobu čtyř měsíců zavedla v případě DPH u elektřiny a vytápění pro domácnosti, kterou snížila na pět procent. Podle Morawieckého jde o nejpropracovanější a nejrozsáhlejší systém opatření v Evropě.
Ulevit všem svým občanům se rozhodlo i Chorvatsko. Od února země snížila DPH u elektřiny z 25 procent na 13, u plynu z 25 procent na pět. Tyto kroky budou chorvatskou státní kasu stát v přepočtu téměř 15,5 miliardy korun. Cestou snížení DPH se rozhodlo jít také Maďarsko, Itálie, Švédsko nebo Dánsko.
Vysoké ceny energií řeší i Švédsko s Rakouskem, které svým občanům na energie přispějí určitou částkou. V Rakousku je to 300 eur (7 300 korun).
Slovensko s Bulharskem proti zdražování energií zakročilo zmrazením cen. Slovenská vláda po dohodě s firmou Slovenské elektrárny zajistila, že se Slovákům nezmění ceny energií až do roku 2024.
Francie naopak zmrazila maximální výši zdražení energií. Dodavatelé nyní mohou zvýšit ceny maximálně o čtyři procenta. Stejně jako na Slovensku je toto opatření reálné, neboť ve Francii existuje státní energetická společnost ÉDF, s níž se na opatření kabinet dohodnul. V zemi rovněž platí podobná regulace i na benzin, jehož cena může vzrůst nanejvýš o 12 procent.
