Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pro případ překotného konce uhlí, které je v Česku stále palivem číslo jedna, bude v zákoně nový nouzový režim. Ve čtvrtek získal stoprocentní podporu v hospodářském výboru Sněmovny, pro byla i opozice, což dává slušnou šanci na schválení.
Stát dostane podle nově navržených paragrafů energetického zákona možnost udržet končící zdroje v chodu. Princip je navržen tak, že provozovatel uhelné elektrárny bude muset ohlásit její zavření dopředu a úřady ji pak budou moci svěřit do správy konkurenci. Provozní ztráty se budou platit z peněz, vybraných na takzvané podpůrné služby. Jinými slovy, rozpustí se do cen elektřiny.
Tato pojistka se připravuje už od jara, kdy firma Sev.en přišla s upozorněním, že by obě své elektrárny v Počeradech a Chvaleticích mohla zavřít už příští rok. Jako důvod uvedla proměnu tržních podmínek. Konkrétně že skončilo nedávné období vysokých cen a že pálení uhlí se už kvůli pokutám za emise skleníkových plynů přestává vyplácet.
Zda elektrárny Sev.en skutečně skončí, je zatím nejisté. Žádné nezvratné kroky firma ještě neudělala, čeká na vývoj cen a nejspíš také na finální podobu paragrafů pro dotovaný nouzový režim. Další tři velcí hráči – ČEZ, Sokolovská uhelná a EPH – dosud mluvili o konci výroby až v pozdějších letech.
Nové paragrafy připravovalo pro vládní poslance Ministerstvo průmyslu. Návrh zákona nově v paragrafu 12 říká, že Energetický regulační úřad v případě nouze „uloží vlastníkovi povinnost poskytnutí energetického zařízení“ a následně určí podmínky dalšího fungování pod nově jmenovaným správcem.
Podle poslance ODS Ivana Adamce, který má ve Sněmovně zákon na starosti jako zpravodaj, je smyslem úpravy právě to, aby novým provozovatelem byl někdo jiný. Podobně jako u obchodníků s energií, což byl případ padlé Bohemia Energy. Jejím zákazníkům vybral Energetický regulační úřad nové dodavatele a těm uložil dodávku jako povinnost.
„Když bude chtít někdo s elektrárnou končit a přijde o licenci, tak už nechceme, aby pokračoval dál v tom novém režimu. Stát pověří někoho jiného,“ přibližuje Adamec, který je zároveň předsedou hospodářského výboru a pod příslušnou úpravu paragrafů se podepsal spolu s dalšími třemi koaličními poslanci.
O finální podobě zákona ale rozhodne až celá Sněmovna a poté Senát. Během tohoto procesu se mohou paragrafy ještě měnit, bez ohledu na jednomyslnou shodu v garančním výboru. „Evidentně ještě bude diskuze,“ uvedl ke čtvrtečnímu jednání výboru bez dalších podrobností René Neděla, vrchní ředitel energetické sekce Ministerstva průmyslu, kde se zákon připravoval.
„Přátelštější“ varianta
Podle Adamce se mohou ještě objevit dodatečné úpravy směřující právě k tomu, aby provozovatel, který se rozhodne elektrárnu zavřít, nezůstal automaticky mimo hru. Ministerstvo financí podle něj zvažovalo jiné řešení, které by bylo „více přátelské k původnímu vlastníkovi“. Pozměňovací návrh v tomto duchu do výboru nikdo nepředložil, poslanci to ale mohou udělat i později při jednání celé Sněmovny. „Na plénu se může objevit cokoli,“ upozorňuje Adamec.
Ministerstvo průmyslu coby garant celého nápadu ujišťuje, že pojistku stejně nakonec v praxi nebude potřeba využít. „Je to airbag. A airbag si kupujete proto, že doufáte, že ho nikdy nebudete potřebovat,“ uvedl k uhelné pojistce minulý týden ministr průmyslu Jozef Síkela.
Svůj odhad opírá o výpočty státního podniku ČEPS, který za provoz sítě zodpovídá a minulý týden zveřejnil takzvaný „superkritický scénář“ zdejšího hospodaření s elektřinou v příštích letech. Podle něj bude elektřiny dost, i kdyby příští rok elektrárny Sev.en skončily a kdyby po roce 2027 zůstal v provozu jen jeden nejmodernější uhelný zdroj firmy ČEZ v Ledvicích.
Náhradou má být postupná náhrada uhlí plynem, a to i v teplárnách, které souběžně s výrobou tepla obvykle ve velkém zásobují i elektrárenskou síť. Dále pak v nově připojených obnovitelných zdrojích a hlavně v tom, že se chybějící elektřina doveze.
ČEPS i Ministerstvo průmyslu to nepovažuje za problém, někteří poslanci ale ano – i proto měla uhelná pojistka jednomyslnou podporu. „Nelze zavírat stabilní zdroje a nemít za ně náhrady,“ říká za výbor jeho předseda Adamec a podobně mluví i opozice. „Varianta, že budeme riskovat nedostatek elektřiny, je nepřijatelná. Bude to velký problém příští vlády a to riziko nesmíme připustit,“ uvedl už dříve k potenciálnímu dotování uhlí exministr průmyslu Karel Havlíček za ANO.
Příznivci zelené energetiky naopak považují tyto obavy za zbytečné, mimo jiné proto, že Česko uhelnou elektřinu ve velkém vyváží a zavření nejstarších elektráren by tedy jen utlumilo tento vývoz, bez dopadů na stabilitu zdejší sítě. Podle bývalého člena státní uhelné komise Jiřího Koželouha z Hnutí DUHA jsou navíc dotace uhlí v rozporu s unijní legislativou a s duchem zákona, do kterého se záchranná brzda v parlamentu nyní vkládá.
Tento zákon se pracovně jmenuje Lex OZE 3 a jeho hlavním smyslem je podpora zelených zdrojů skrze snazší akumulaci a agregaci elektřiny. Podle Adamce tyto principy nikdo nezpochybňuje, uhelná pojistka se jen spolu s dalšími drobnějšími změnami přidává jako pozměňovací návrh. Resuscitovat uhlí právě touto cestou je ale podle Koželouha ironie: „Smyslem Lex OZE 3 je totiž energetiku modernizovat, ne zakonzervovat.“
