Článek
Zásadními tématy druhého dne jednání summitu EU v Bruselu byly situace evropských bank a návrat k pozastaveným fiskálním pravidlům Evropské unie. Unie by také měla usnadnit povolování ekologicky čistých a digitálních projektů a investovat do snížení své závislosti na zdrojích z Číny a dalších mimoevropských zemí.
Lídři se v závěrečném prohlášení shodli na tom, že bankovní systém je odolný a má dostatek likvidity. To novinářům řekl také český premiér Petr Fiala, podle nějž nic nenasvědčuje tomu, že by v Evropě hrozily podobné problémy jako ve Švýcarsku či Spojených státech. Podle nizozemského premiéra Marka Rutteho je však třeba vyjasnit například rozložení rizik. Německý kancléř Olaf Scholz ujistil, že situace Deutsche Bank, která čelí poklesu svých akcií, je stabilní.
Prezidenti a premiéři se k jednání o finančních otázkách sešli v době, kdy po nedávném kolapsu švýcarské banky Credit Suisse hlásí problémy například právě německá Deutsche Bank. Scholz však prohlásil, že „není důvod se znepokojovat“ a že ústav zásadně modernizoval svůj ekonomický model.
„Mám velkou důvěru, co se týče likvidity a odolnosti, kterou si vybudoval náš bankovní systém,“ řekl Paschal Donohoe, šéf euroskupiny, v níž se schází ministři financí zemí používajících euro. Donohoe lídrům společně se šéfkou Evropské centrální banky Christine Lagardeovou prezentoval aktuální situaci.
Politici včetně Fialy se po jednání shodovali, že situace na evropském bankovním trhu je stabilní. „Navzdory některým negativním událostem v bankovním sektoru ve Švýcarsku nebo ve Spojených státech naše občany můžeme ujistit, že evropský bankovní systém je velmi stabilní,“ uvedl český premiér. „Nic nenasvědčuje tomu, že by hrozil nějaký podobný scénář,“ dodal s tím, že kontrolní mechanismy v Evropě jsou silnější než v jiných zemích.
„Myslíme si, že současný dohled je silný, ale přesto je potřeba přijmout některé finální kroky. Například kdo v systému ponese jaká rizika, pokud vyvstanou problémy,“ řekl novinářům Rutte.
Někteří lídři hovořili také o obnově unijních fiskálních pravidel. Ta vyžadují, aby veřejný dluh nepřekročil 60 procent hrubého domácího produktu (HDP). Rozpočtové deficity zároveň nesmějí převýšit tři procenta HDP.
Brusel ovšem jejich platnost v roce 2020 pozastavil kvůli hospodářským dopadům covidové pandemie a jeho mimořádné uvolnění prodloužil do konce roku, zejména kvůli energetické krizi částečně způsobené válkou na Ukrajině.
Na závěr prvního dne summitu se shodli prezidenti a premiéři unijních států v debatě o posílení jednotného trhu a konkurenceschopnosti evropské ekonomiky v době mohutných státních subvencí Spojených států a Číny. Členské státy by podle přijatých závěrů měly pracovat na tom, aby se na území EU vyrábělo více obnovitelných technologií a těžilo, zpracovávalo a recyklovalo více strategických surovin.
S tím počítají návrhy dvou norem, které Evropská komise zveřejnila minulý týden. Summit vyzval unijní instituce, aby pokročily v práci na jejich schvalování. Členské země přitom nemají jednotný pohled na to, zda do pravidel pro podporu výroby technologií zahrnout i jádro, o což usiluje zejména Francie, ale i další země včetně Česka. Německo, Rakousko či Lucembursko to však naopak odmítají a včerejší schůzka lídrů spor podle očekávání nevyřešila.
„Pouze technologie považované za zcela čisté mají plný přístup k výhodám,“ prohlásila po jednání předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Plnou podporu si podle ní zaslouží například technologie pro výrobu solárních panelů, větrných turbín či tepelných čerpadel, jádro se však s nimi nemůže stavět zcela na roveň. Každý stát si ovšem i nadále může vybírat svůj energetický mix a sázet na jadernou energii, která může hrát významnou roli ve snaze o dekarbonizaci, dodala německá politička.
Šéfové států a vlád se shodli na zvýšení investic do výzkumu a vývoje inovací, které by se podle jejich představ měly v součtu veřejných a soukromých financí přiblížit tří procentům hrubého domácího produktu (HDP). Šéfka komise podotkla, že tento cíl má EU již několik desetiletí a dosud se jí podařilo dostat na úroveň 2,3 procenta HDP. Některé mimoevropské země jsou v této věci mnohem dále, upozornila.
Lídři chtějí také dále usnadnit přeshraniční financování projektů a usnadnit zvláště malým a středním firmám přístup k penězům. V závěrech zmínili také přípravu takzvaného fondu suverenity na podporu evropských firem. Podrobnosti a způsob jeho financování, na něž mají státy různé pohledy, však nenabídli.
